Sněmovna podpořila v dnešním úvodním kole smlouvu o přistoupení Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Po zhruba hodinové, místy i bouřlivé debatě poslanci postoupili úmluvu k posouzení zahraničnímu výboru, když hnutí SPD neprosadilo její zamítnutí. Senát souhlasil s přistoupením balkánské země k NATO už v polovině června.
Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci.
„Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné aliance,“ řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Zpravodaj Jaroslav Bžoch (ANO) podotkl, že tato balkánská země se už chová jako jeden ze spojenců. „Je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotveny v EU a v NATO,“ uvedl.
Souhlasíte se vstupem Severní Makedonie do NATO?
O vstupu Severní Makedonie do NATO se ale rozhořela debata, v níž vystupovali kriticky zejména poslanci SPD a KSČM. Členové hnutí Tomia Okamury poukazovali na údajnou nepřipravenost balkánského státu na tento krok, vyzývali ke zdrženlivosti. Diskuse se vyostřila, když se stočila i k historii někdejší Jugoslávie a bombardování státy Severoatlantické aliance v 90. letech 20. století.
Pro návrh na zamítnutí smlouvy už v prvním čtení hlasovalo 32 ze 171 přítomných poslanců. Podpořili jej zákonodárci za SPD a KSČM a také Jaroslav Foldyna z ČSSD.
Makedonie o členství v NATO usilovala řadu let. Kvůli sporu o název země právě s Řeckem byly ale její snahy neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu. Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.
Přečtěte si komentář: Horší než na Balkáně. Rumuni a Řekové dali Česku lekci z politické kultury
Dále čtěte:
