Poslanci se dnes nedostali k jednání o výrocích prezidenta Miloše Zemana o jedu novičok. Na mimořádné schůzi svolané na ráno se nepřihlásilo hlasovacími kartami dost přítomných poslanců, takže schůze nebyla usnášeníschopná. Na následující řádné schůzi se poté lidovcům nepodařilo zařadit tento bod do programu. Proti byli zákonodárci ANO, SPD, KSČM a ČSSD. Pravicová opozice postoj těchto stran kritizovala.
Do elektronického hlasovacího systému byly při mimořádné schůzi přihlášeny nejvýše čtyři desítky poslanců, jejich počet kolísal. Opticky však bylo v jednacím sále členů dolní komory více. Je pravděpodobné, že odpůrci debaty o novičoku nebyli do systému přihlášeni záměrně, aby se nemohla uskutečnit. K tomu, aby byla Sněmovna usnášeníschopná, musí být do systému přihlášeno nejméně 67 poslanců.
Podle poslance Víta Rakušana (STAN) přistoupila „koalice ANO, SPD a KSČM, podporovaná dnes sociálními demokraty“ k obstrukcím, které nemají obdoby. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek mluvil o bojkotu a o strachu těch poslanců, kteří se nepřihlásili, z prezidenta. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek označil postup nepřihlášených poslanců za hrůzu z pravdy.
Předseda KSČM Vojtěch Filip hájil postup komunistických poslanců, kteří se nepřihlásili, podle něj je obstrukce součástí politické práce. „Klub KSČM neměl zájem na tom, aby pod jiným názvem probíhala schůze, která má sloužit pouze k pomlouvání prezidenta republiky,“ řekl k zablokování schůze.
Přečtěte si komentář Petra Weikerta: Všichni prezidentovi trotlové
Lidovci se poté pokusili prosadit debatu o novičoku na řádnou schůzi Sněmovny, ale neuspěli. Diskusi o programu řádné schůze, která trvala zhruba hodinu a půl, ale využili řečníci s přednostním právem k přednášení svých postojů k případu. Posloužila tedy podobně, jako by se odehrávala debata o návrhu programu mimořádné schůze k novičoku, který by s největší pravděpodobností schválen nebyl a schůze by se vůbec neuskutečnila.
Debatu o jedu rozvířil Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu novičok byl v březnu v Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.
Mimořádná schůze k Novičoku : Poslanci ANO, SPD, KSČM a ČSSD nasadili nový a bezprecedentní chvat - nepřihlásili svou přítomnost, tudíž nebyla sněmovna usnášeníschopná a schůze byla přerušena na neurčito, t.j. navždy. Hrůza z pravdy zjevně probouzí mimořádnou kreativitu.
— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 31. května 2018
Zemanova slova o výrobě novičoku v České republice popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Komise vyzvala Zemana, aby „zachovával utajovaný režim zpravodajských informací“.
Zeman ale na svých slovech i nadále trvá. Pražský hrad dnes na svém webu zveřejnil dva dokumenty. Jeden z nich nazval „odtajněnou částí zprávy Vojenského zpravodajství“. Opakuje v něm vyjádření prezidenta, že v roce 2017 bylo ve Vojenském výzkumném ústavu „legálně mikrosyntézou vyrobeno několik miligramů směsi, která obsahovala látku A230, označovanou jako novičok“. Vzorek byl po testování zničen. Zpráva dodává, že podle dostupných informací šlo o jinou látku ze skupiny novičok, než jaká byla použita v Británii.
V druhém dokumentu pak Hrad hájí tvrzení Zemana, že šlo o výrobu novičoku. Při výkladu termínu „výroba“ se odkazuje na několik předpisů týkajících se chemických zbraní. Uvádí se v nich třeba, že výrobou chemické látky je její tvorba chemickou reakcí.
Čtěte také:
