Stejný dokument při bližším pohledu velmi jasně mluví o tom, že podnikům i domácnostem zdraží odběr podzemní i povrchové vody, zvedne se i poplatek za stočné a z vody se stane velmi cenná surovina.
Vodu používají všechny klíčové obory průmyslu. Automobilky, elektrárny, chemičky, pivovary. Zvýšení poplatků chce vláda stanovit v novele vodního zákona a nemá jít o jediné překvapení. Do budoucna počítá její koncepce i s tím, že zdraží zemědělské závlahy nebo že domácnosti dostanou normu a když ji překročí, budou mít odběr vody dražší.
Jsou to dost zvláštní a od levicového kabinetu nečekané kroky. Například třicetikorunový poplatek u lékaře je pro něj nepřekročitelný problém, na kterém si postaví předvolební kampaň. A zdražení vody, které je pro jeho cílovou skupinu úplně stejně citlivé téma, v klidu navrhuje.
A že by zdražení cílilo jen na podniky, se říci nedá. Vláda chce totiž zřídit speciální rezervní fond, ze kterého by se jim v případě sucha platily kompenzace nebo řešily nenadálé situace. Ve výhledu je i to, že podniky dlouhodobě postižené suchem dostanou daňové úlevy.
Takže už, počítám, všichni chápou, proč jako hlavní zprávu onoho schváleného materiálu vláda prodávala remízky a mokřady. Na jednu stranu je důležité ocenit, že se Sobotkův kabinet oklepal a začal svoje levicové poslání brát jako politiku a ne jako populismus. Na druhou stranu to zase působí tak trochu pokrytecky.
Čtěte také další komentáře redaktorů časopisu Euro:
