Recese: český automobilový průmysl se připravuje na horší časy

31. 8. 2019

Automobilový průmysl, motor české ekonomiky, začal zadrhávat.

V průběhu letošního léta zamířila do Česka ze západu studená vlna. Nejde však o rtuť v teploměru, ale o ukazatel nálady šéfů firem pracujících v tuzemsku pro automobilový průmysl. Segment, kam si chodí pro výplatu zhruba půl milionu lidí, se spolu s ochlazením německé ekonomiky začal připravovat na horší časy. Ubývá zakázek a první firmy hlásí propouštění.

První špatné zprávy

Onen trpký koktejl se míchá z několika základních ingrediencí. Německo má proexportní ekonomiku, doplácí na obchodní válku mezi Čínou a Spojenými státy i na zpomalení růstu čínské ekonomiky. Důvěru investorů a podnikatelů nezvyšuje ani nejistota kolem způsobu, kdy a jak Británie opustí Evropskou unii. Všechny tyto faktory se samozřejmě odrážejí v Česku. To si navíc samo uškodilo neúměrným růstem mezd.

Šéf strojírenské firmy Atas elektromotory a místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk už musel trpký nápoj ochutnat. Firma se snaží od svých zákazníků získat více peněz i zakázek, a dokonce plánuje propouštění. Nejdřív se dotkne takzvaných agenturních zaměstnanců a dále těch, kteří mají smlouvu na dobu určitou. Celkem by se to mělo týkat zhruba deseti procent zaměstnanců a desetiprocentní má být také letošní pokles zakázek.

Zprávy ze Spolkové republiky sledují i v břeclavském Gumotexu. Klíčovým výrobním artiklem firmy jsou interiérové doplňky vozů, které odebírá několik automobilek. Společnost už před ochlazením oboru vykazovala nepříznivá čísla. Podle výroční zprávy jí loni druhým rokem po sobě klesaly tržby, meziročně o 215 milionů korun na 2,54 miliardy. Dostala se také do ztráty, která činila přes 63 milionů korun. Důvodem slabší výkonnosti byly oproti plánu nižší tržby, růst cen surovin i materiálů a také všeobecný silný tlak na zvyšování mezd. Důsledkem pak propuštění zhruba 80 zaměstnanců. Loni přitom v Gumotexu zahájili dosud největší projekt pro automobilky, když začali vyrábět milion slunečních clon pro vozy značek Volkswagen a Seat. Byl také dokončen vývoj nové clony pro některé typy aut značky BMW.

Už nenabíráme

Zpátky ke zprávám z trhu. Jsou zatím opatrné a podniky o oslabení zakázek nerady hovoří. Určitým signálem ale mohou být jejich inzeráty na pracovních portálech. Ty mírný pokles signalizují. „Ve druhém čtvrtletí 2019 došlo oproti stejnému období 2018 k poklesu počtu obsazovaných pozic přes portály Jobs.cz a Prace.cz v průmyslu a výrobě o pět procent. Obdobný vývoj byl též ve většině dalších odvětví,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, která oba portály provozuje. Jednalo se podle něj o mírnou korekci předchozí extrémně silné a z velké části neuspokojené poptávky firem po nových posilách.

V roli šéfa Asociace exportérů je opatrný i již zmíněný Otto Daněk. Červen byl podle něj prvním varováním. „Automobilový průmysl poklesl ve vývozu meziročně o 2,7 miliardy korun, pokles o jednu miliardu zaznamenaly také stroje. Celkově došlo k poklesu exportu, což může být předzvěst zhoršující se kondice na klíčových evropských trzích. Ostatně vyhlídky pro vývoj exportu v následujících měsících lze označit termínem výrazná nejistota,“ uvedl Daněk.

Přibývají signály, že růst české i světové ekonomiky se zadrhává. Čtěte více:

Recese: už je tady zase

Ochlazení se nebude týkat jen automobilového průmyslu, ale také návazných oborů. V tuzemsku ho už pociťují subdodavatelé, tedy nejcitlivější článek řetězu. Jen pro představu: České firmy nebo pobočky vyrábějí bezpečnostní pásy, automobilové potahy, interiérové díly, světla, části karoserie, příslušenství motoru, výfuky, převodovky nebo řadicí páky a vyvážejí je prakticky do všech německých automobilek včetně těch luxusních. Jakkoliv jsou automobilky samotné připravené ochlazení ustát, u jejich subdodavatelů nemusí zdaleka toto pravidlo platit.

Čas na černé scénáře zatím nenastal. Pokud se nezaměříme jen na červen jako Otto Daněk, ale vezmeme v úvahu delší časovou řadu, tak zatímco výroba a prodeje v EU v prvním pololetí klesaly, produkce osobních vozidel v Česku byla v období mezi lednem a červencem letošního roku dokonce o 1,4 procenta nad úrovní loňského rekordního roku. Současně s tím rostla také výroba autobusů a motocyklů. „Tento stav může samozřejmě ohrozit další prohlubování globálních celních sporů, další zpomalování tempa růstu čínské či případný zásadnější propad německé ekonomiky. Pokud by tyto trendy měly setrvalý charakter, bude to mít nepochybně dopad na odbyt českých automobilek a dodavatelů,“ říká Vojtěch Severýn ze Sdružení automobilového průmyslu.

Špatných čísel z konce pololetí si je vědom. Německý hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí podle odhadu Spolkového statistického úřadu snížil o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém o 0,4 procenta vzrostl. A dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou znamenají recesi, což by se ve třetím letošním kvartále mohlo klidně naplnit. Ministr financí Olaf Scholz již uvedl, že finanční krize z let 2008 a 2009 zemi stála zhruba 50 miliard eur (1,3 bilionu korun) a že vláda je schopna takovou částku v případě potřeby znovu uvolnit.

Německý záchranný plán

Podle agentury Bloomberg německá vláda už chystá plán, který by zamezil případné rozsáhlé nezaměstnanosti. Zatímco v roce 2009 přišel berlínský kabinet se šrotovným, aby Němce přiměl nakupovat nové automobily, nyní podle lidí obeznámených se situací zkoumá možné kroky, které by vedly ke zlepšení energetického zabezpečení domácností, zvýšily jejich příjmy prostřednictvím sociálních opatření, případně povzbudily firmy k přijímání zaměstnanců na krátkodobé úvazky.

Český autoprůmysl
Tržby: 1 102,4 miliardy (+ 0,8 %)
Export: 920,7 miliardy (+ 0,3 %)
Počet zaměstnanců: 133 079 (+ 3,8 %)
Průměrná mzda: 40 865 korun (+ 8,7 %)

Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu pro rok 2018. Údaje se týkají jeho členských firem.

Slabší druhé čtvrtletí má za sebou také celý česko-německý obchod. Objem vzájemné výměny se meziročně zvýšil jen o 0,3 procenta, ještě v prvních třech měsících letošního roku přitom zaznamenal růst o 2,6 procenta. Oslabuje především dovoz kovových a ropných výrobků a elektrických zařízení z Německa. „Nejnovější čísla potvrzují nejistotu, kterou firmy a investoři signalizovali již v únorovém konjunkturálním průzkumu Českoněmecké obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Vyhlídky ekonomiky byly podle nich tak špatné jako naposledy v roce 2013,“ říká Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Stejně tak, jak zvědavě se dívají šéfové tuzemských automotive firem do Německa, sledují Němci obchodní spory mezi Čínou a USA. Základním pravidlem oboru je, že pracuje s předpokladem událostí, které se teprve stanou. A žádnou z nich nemohou bohužel Němci ani Češi nyní ovlivnit.

Infografika: Kde je nejvíce elektromobilů