Náklady budou řádově menší, než předpovídal Fond pojištění vkladů
Několikaletý boj o zrovnoprávnění všech klientů zkrachovalých bank se blíží k závěru. Přesně 156 poslanců ze všech parlamentních stran podpořilo minulý týden odškodnění klientů Union banky (UB), Kreditní banky (KrB) a Plzeňské banky (PB). Jde o poslední střadatele, jimž nebyla přiznána náhrada vkladů do výše čtyř milionů korun.
I když se zdá, že měřit všem stejným metrem je správné, rozhodnutí poslanců vyvolalo nečekaný ohlas, ve kterém zazněla řada zavádějících informací.
Nejsilněji bylo slyšet hlas bankovní lobby reprezentované Českou bankovní asociací (ČBA) a zástupců Fondu pojištění vkladů (FPV). „Je v rozporu se zákonem, aby stát rozhodoval o soukromých penězích retroaktivně a aby se vyplácely náhrady i za anonymní vklady,“ řekl minulý týden viceprezident ČBA Jiří Kunert pro Hospodářské noviny. Jeho názor ukazuje účelovost, s jakou je diskuse ohledně odškodnění klientů vedena. Přitom zástupci střadatelů i navrhovatelé zákona tyto argumenty vyvrátili. „Předkládaný zákon nemá retroaktivní účinky, neboť oprávněným osobám neodjímá odškodnění, kterého se již dříve dostalo, ale přiznává jim nárok na dodatečné odškodnění, jehož účelem má být odstranění diskriminačních opatření založených předchozí právní úpravou,“ uvádí právní rozbor, který týdeníku EURO poskytlo Občanské sdružení klientů Union banky.
I tvrzení o vyplácení údajných anonymních vkladů neobstojí. „Depozitní certifikáty KrB Plzeň nebyly anonymním vkladem. Při vkladu banka vyplňovala jméno, adresu a rodné číslo vkladatele. Následně byla 23. 9. 1996 provedena znovu přesná identifikace vkladatelů depozitních certifikátů, kteří přihlásili své pohledávky s úředně ověřeným podpisem vkladatele,“ napsal poslancům v průběhu loňského roku Stanislav Vyšín ze sdružení poškozených klientů KrB.
Při posuzování diskuse kolem odškodnění klientů UB, KrB a PB je však si třeba uvědomit, že klientům ostatních zkrachovalých bank se čtyřmilionové odškodnění dostalo. Přitom je zřejmé, že základem demokratického státu by měl být rovný přístup ke všem občanům, čímž selektivní výběr mezi klienty zkrachovalých bank určitě není. Navíc navýšení hranice odškodnění není v rozporu s legislativou EU, jak se často tvrdí – hranice 20 tisíc eur totiž představuje jen minimální částku, nikoli horní hranici.
I argument, že vyčerpání peněz z FPV zvedne odvody bank a nepřímo zdraží bankovní poplatky, se ukázal být nesmyslným, protože ve fondu bylo již koncem roku 2005 přes 5,2 miliardy korun. Tyto prostředky podle zákona nemohou být použity na nic jiného než na odškodnění. Klientům bude vyplaceno zhruba 3,4 miliardy korun a na fond přejdou nároky vůči konkurzním podstatám zkrachovalých bank. Zde je většina majetku zpeněžena, a do fondu tak obratem přiteče až 900 milionů korun. Dramatické odhady odškodnění, které dle odhadu výkonného ředitele FPV Pavla Trnky z poloviny listopadu loňského roku mělo dosáhnout výše devíti miliard, se nenaplnily – celkové zatížení FPV nepřesáhne 2,5 miliardy korun. Navíc v situaci, kdy riziko krachu další banky zřejmě nehrozí, nebude důvod čerpat z FPV prostředky za jiným účelem, než je odškodnění klientů UB, KrB Plzeň a PB.
