V neznámé kauze o další Duckého směnku se hraje o dvě miliardy
Je čtvrtek 25. listopadu a pražský Městský soud zahajuje líčení ve sporu mezi Slovenským plynárenským průmyslem (SPP) a českou akciovou společností Globe 21. Dominantního přepravce a distributora plynu na Slovensku zastupují v Praze dva advokáti, ale jeden z nich u líčení chybí: Ernest Valko, kterého neznámý střelec zabil 8. listopadu v jeho domě nedaleko Bratislavy.
Vyšetřovacích verzí smrti prominentního právníka je několik a jeho vrah stále uniká. Do slovenských médií zatím prosákly informace, že policie mezi vyšetřovacími verzemi favorizuje loupežnou vraždu. Podle informací ze slovenských bezpečnostních složek a z prostředí Valkových blízkých přátel se ale jako mnohem pravděpodobnější příčina smrti jeví poprava. Bývalý šéf federálního Ústavního soudu totiž pracoval na několika složitých případech, ve kterých šlo o miliardové částky.
Týdeníku EURO se v uplynulých dnech podařilo zmapovat další, dosud téměř neznámý případ, který Valko řešil. Jde v něm o tunelování SPP, a tedy o velké peníze. V případu navíc figurují další kontroverzní postavy, například bývalý šéf SPP Ján Ducký, zavražděný v roce 1999, nebo pražský lobbista slovenského původu Peter Jambor.
Směnka na 350 milionů
SPP odkoupil v roce 1998 směnky v hodnotě zhruba 350 milionů korun od společnosti Globe 21. Tuto firmu přitom z půlky vlastnil sám SPP a z druhé Peter Jambor, syn někdejšího polistopadového slovenského politika Augustína Jambora. Vyinkasované peníze se posléze hned druhý den přes jinou akciovou společnost, jejímž generálním ředitelem byl opět Peter Jambor, rozplynuly na dva účty. Na Jamborův osobní účet v IPB a na konto londýnské společnosti Lindberg Limited, ovládané rovněž Jamborem. A od té doby se po penězích, vyinkasovaných za podivné směnky, slehla zem.
Protože SPP narazil při prověřování transakcí po vraždě generálního ředitele Duckého na jisté nesrovnalosti ohledně zmíněných směnek, podal v říjnu 2002 u pražského Městského soudu žalobu pro jejich neplatnost a požadoval po Globe 21, aby vyplatila peníze zpět. „Žalobce (SPP) uplatňuje proti žalovanému (Globe 21) zaplacení tři sta padesáti milionů korun s dvacetiprocentním úrokem z prodlení od podání žaloby,“ uvedl pro týdeník EURO soudce Daniel Šťastný.
Mohlo by jít o poměrně banální spor. Soud by musel konstatovat, zda jsou směnky (a tedy i smlouva o jejich koupi) platné, anebo neplatné. Na základě toho by pak rozhodl, zda si Globe 21 smí uvedenou sumu ponechat, nebo zda ji musí vrátit zpět SPP. Jenže krátce na to přišel blesk z čistého nebe.
Duckého duch
Společnost Globe 21 totiž předložila soudu smlouvu, podle které jí měla SPP vyplatit 452 milionů korun za propagační služby. Smlouvu podepsali 28. října roku 1998, tedy krátký čas po odkoupení zmiňovaných směnek, generální ředitel SPP Ducký a předseda představenstva Globe 21 Jambor. „Předmětem této smlouvy je zajištění souboru marketingových, propagačních, informačních, PR, promotion, poradenských a zprostředkovatelských služeb pro evropský investičně energetický kongres a veletrh ,New Europe 2000‘, ve vazbě na výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze v roce 2000,“ píše se v dokumentu, který předložila soudu žalovaná česká společnost. Globe 21 posléze tuto smlouvu započetla proti pohledávce SPP, který až do své smrti zastupoval Valko. „Společnost Globe 21 uplatňuje proti SPP nárok na zaplacení částky v celkové výši 452 milionů korun s příslušenstvím 0,1 procento denně jako odměnu ze smlouvy o dílo,“ popsal týdeníku EURO další okolnosti obchodního sporu s kriminální zápletkou soudce Šťastný.
Hra o dvě miliardy
Valko před soudem zpochybnil platnost směnek Globe 21 a následně i zmíněné smlouvy. „Jde o simulované právní úkony, které pokud by něco protiprávně nezakryly, neměly by zjevně žádný význam. Smlouva o dílo je neplatná,“ konstatoval advokát před pražským soudem. Celá operace měla podle něj posloužit jen k tomu, aby se Globe 21 vyhnula zpětnému vyplacení 350 milionů za podivné směnky, které sama vydala. Pro slovenskou plynárenskou společnost jde o velmi důležitý spor. Pokud by soud uznal údajnou pohledávku Globe 21 za propagaci SPP jako oprávněnou, s úrokem by se částka vyšplhala na zhruba dvě miliardy korun. Tomu, že šlo od počátku o velmi nestandardní operaci, nasvědčuje i skutečnost, jakým způsobem SPP získal podíl v Jamborově společnosti Globe 21, přes kterou potom vytékaly státní stamiliony. Na základě mandátní smlouvy podepsané Jamborem a Duckým odkoupil SPP podíl v Globe 21 za 214 milionů korun. Jambor byl z čela představenstva Globe 21 odvolán v listopadu 2000. Nahradil jej Petr Malý, v současnosti také šéf neprůhledné firmy Viktoriagruppe, která v Česku obchoduje se Správou státních hmotných rezerv.
Nedohledatelný svědek
Proč se soudní spor mezi SPP a Globe 21 táhne tak dlouho? Svoji klíčovou roli v tom sehrála právní taktika Globe 21, která navrhla vyslechnout Jambora. Jenže ten se k soudu hned několikrát nedostavil, ačkoliv byl opakovaně předvoláván. Jambor byl přitom obchodně i společensky poměrně aktivní. Novináři našli jeho stopu v několika podezřelých zakázkách, například u zateplování policejních budov, které mělo být hrazeno z evropských dotací. V letošních podzimních komunálních volbách se ucházel o křeslo na pražském magistrátu za Věci veřejné. Když se přišlo na to, že byl letos v lednu podmíněně odsouzen za podvod, byl z kandidátky VV vyškrtnut.
Mlčení
S Ernestem Valkem zastupoval SPP u pražského soudu český renomovaný advokát, který se zabývá složitými obchodními případy – Petr Toman. S Valkem se znají ještě z dob československého federálního parlamentu. Toman ale po Valkově úmrtí od případu odstoupil. „Klient mně nezprostil mlčenlivosti, takže vám k tomu nemohu nic sdělit. Jen to, že z případu odcházím,“ řekl týdeníku EURO. Hradbou mlčení se ohradil i SPP, respektive jeho mluvčí Vahram Chuguryan. „ Mrzí nás to, ale protože soudní pře nebyla ukončena, nebudeme se k vašim otázkám vyjadřovat,“ vzkázal. Skoupí na slovo jsou i zástupci žalované strany, Globe 21. Stávající předseda představenstva Malý na otázky týdeníku EURO nezareagoval. Příliš otevřená nebyla ani právní zástupkyně firmy Alena Abbidová: „Jak jistě chápete, právě s ohledem na skutečnost, že soudní spor stále probíhá, nepovažuje společnost Globe 21 za vhodné, jakkoli se - nad rámec veřejně dostupných informací - vyjadřovat k předmětu a obsahu zmíněného sporu či souvisejícím okolnostem.“ Další líčení v této spletité kauze je nařízeno na únor příštího roku. „S ohledem na skutečnost, že dosud nebylo možno dokončit Jamborův výslech, a účastníci mají stále možnost navrhnout další důkazy, nemohu uvést, kdy bude řízení skončeno,“ uvedla mluvčí pražského Městského soudu Martina Lhotáková.
Vyšetřujeme, nerušte
Jak mezitím pokračuje vyšetřování Valkovy vraždy? Slovenská policie příliš informací neposkytla. „Postupujeme podle stanovených plánů, plníme úkoly, které jsme si vytyčili, a krok po kroku se snažíme tuto vraždu objasnit,“ řekl policejní prezident Jaroslav Spišiak. Podle informací slovenského deníku Pravda se vyšetřování případu stočilo právě ke směnkám SPP. Valka se údajně snažila kontaktovat nejmenovaná skupina z České republiky, jež se dožaduje proplacení směnek. O kterou skupinu by mělo jít, ale deník neuvedl. Bezpečnostní analytik a někdejší Valkův přítel Milan Žitný se domnívá, že se policie při vyšetřování dopustila zásadních pochybení. „Na začátku vyšetřovali vraždu policisté z Bratislavského kraje, ti také udělali první chyby. Na místě činu se po nich nenašly žádné stopy, které by prokazovaly, že se kriminalisté pokoušeli najít otisky prstů. Rovněž obhlídku provedli lajdácky,“ podotkl Žitný. Upozornil také na to, že Úřad boje proti organizované kriminalitě, který následně případ převzal, podléhá prvnímu policejnímu viceprezidentovi Jánu Vaľovi. Ten se v roce 2006 ještě jako ředitel tohoto úřadu osobně podílel na trestním řízení vůči Valkovi a podnikateli Ladislavu Rehákovi kvůli údajnému vydírání, obvinění ale nebylo prokázáno.
Ernest Valko Ernest Valko se narodil v roce 1953 ve Spišské Nové Vsi. Po vystudování práv pracoval jako podnikový právník. V roce 1990 se stal poslancem za Veřejnost proti násilí, poté místopředsedou Sněmovny lidu a v roce 1992 byl rok předsedou federálního Ústavního soudu. Od roku 1993 působil v advokacii, měl velmi těsné vztahy se současnou pravicovou vládní koalicí. Angažoval se v několika „miliardových“ soudních kauzách, ale i v soudních sporech mezi politiky. Nejznámější je případ „Duckého směnek“. V roce 2006 strávil několik dní v policejní cele, byl obviněn z vydírání při skupování pozemků. Stíhání později prokuratura zastavila.
Ján Ducký Ján Ducký se narodil v roce 1944 v Lehote pod Vtáčnikom. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Po praxi v několika podnicích nastoupil v roce 1983 na Ministerstvo průmyslu SSR. Nejprve pracoval jako ředitel odboru obchodu, po dvou letech postoupil do funkce náměstka ministra průmyslu. V první polistopadové slovenské vládě Milana Čiče byl půl roku ministrem průmyslu. Ve vládě premiéra Vladimíra Mečiara byl od listopadu 1993 do března 1994 ministrem hospodářství. Do této funkce nastoupil opět v prosinci 1994, v roce 1996 byl z ministerstva odvolán. Od počátku roku 1997 do listopadu 1998 byl generálním ředitelem Slovenského plynárenského průmyslu. Duckého působení v čele SPP bylo spojováno s posilováním ruského petrochemického průmyslu na středoevropských trzích. V lednu 1999 byl zastřelen před svým bratislavským domem.
Peter Jambor Peter Jambor se narodil v roce 1961. V roce 1986 ukončil studium na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Od počátku devadesátých let se točil kolem politiky a byznysu. Tvrdí o sobě, že pracoval pro Ernst and Young, coby člen konzultační skupiny pro analýzu vývoje energetické základny ve střední a východní Evropě, že byl poradcem ministerstva průmyslu, členem energetické komise českého parlamentu nebo viceprezidentem pro výroční zasedání MMF v roce 2002. Policie a justice ale Jambora zná spíše jako člověka, který se točí kolem podezřelých transakcí. V lednu 2010 byl Městským soudem v Praze odsouzen za podvod a odešel s podmíněným tříletým trestem. Koncem října podal Jambor dovolání a případem se bude zabývat Nejvyšší soud v Brně. Pražské státní zastupitelství aktuálně Jambora viní z dalšího podvodu. Trestné činnosti se měl se spolupachateli dopustit tím, že jako členové představenstva společnosti IFNE Mart podvodně vylákali finanční prostředky – především v rámci factoringu fiktivních pohledávek nebo na základě smlouvy o přistoupení k závazku. Společnosti Ústav finančních služeb způsobili podle obžaloby škodu více než čtrnáct milionů korun, na firmě LB Factoring CZ vylákali více než šest milionů, ze společnosti Factoring České spořitelny měli v úmyslu vylákat zhruba čtyři miliony a firmě Cash Reform způsobili škodu dva miliony korun.
Petr Malý Petr Malý (43) je předsedou představenstva německé firmy Viktoriagruppe, která v Česku obchoduje se Správou státních hmotných rezerv a v současnosti pro stát spravuje patnáct procent zásob nafty a deset procent ropy. Firma vlastní tři sklady paliva, ve kterých má uloženy zásoby českého státu. Malý je zároveň předsedou představenstva společnosti obchodující s ropou, Malluck (dříve Lukoil Prague), v níž je Viktoriagruppe od roku 2009 jediným akcionářem.
