Poslední socialistický podnik

Bývalý ředitel se snaží sesadit svoji nástupkyni

Pražská informační služba letos oslavila půlstoletí od svého založení a k výročí dostala v březnu novou ředitelku Lucii Ramnebornovou. Ta hned po nástupu do funkce objevila prý „poslední socialistický podnik v zemi“.
„Všichni zaměstnanci mají jen 7,5hodinovou pracovní dobu, řada z nich však od Pražské informační služby (PIS) dostává nejen plat, ale ještě jí posílají faktury. Organizace se sto zaměstnanci a stomilionovým obratem měla devět účetních, které se střídaly na jednom počítači s účetním programem. Nebylo zde internetové bankovnictví, takže náplní práce jedné zaměstnankyně bylo chodit do bank pro výpisy z účtů a nosit tam příkazy,“ vyjmenovává zjištěné relikvie ředitelka Ramnebornová. „A mohla bych pokračovat hodně dlouho. Byla jsem v šoku, když jsem to viděla.“
Není tedy divu, že řada zaměstnanců zažila po příchodu nové ředitelky rozčarování. Dvě třetiny z nich podepsalo otevřený dopis pražskému radnímu Milanu Richtrovi (ODS), aby Ramnebornovou odvolal. Kritický text dokonce vyvěsili na internetové stránky organizace, kde turisté hledají informace o Praze.
Ředitelka Ramnebornová přišla s vizí transformace příspěvkové organizace na akciovou společnost a s řadou racionalizačních opatření. Projekt má předložit 30. června radě pražského magistrátu. Dobře placení, neproduktivní lidé Ramnebornová vyhrála tendr, které vyhlásil magistrát, a stala se ředitelkou. Její předchůdce Václav Novotný, který vedl PIS téměř osmnáct let, novou šéfku a její plán transformace ostře kritizuje. „Ramnebornová vyhrála výběrové řízení s projektem přeměny právní formy Pražské informační služby z dosavadní příspěvkové organizace na holding čtyř akciových společností a přesně s tímto plánem vystupoval již loni radní Richter. Jde o naprosto scestný nápad, jehož důvodem může být snaha oddělit ziskové činnosti od neziskových a ty první lukrativní někomu zprivatizovat,“ míní exředitel Novotný. „Také má možná význam to, že ve čtyřech nově vytvořených akciových společnostech a holdingu, který je bude zastřešovat, vznikne minimálně třicet nových míst v představenstvech a dozorčích radách, kde může pak sedět minimálně třicet dobře placených, neproduktivních lidí.“ Podle Ramnebornové je takové tvrzení nesmysl, neboť o privatizaci není v jejím projektu ani slovo, a navíc nevznikne holding čtyř akciovek, ale pouze jediná společnost, jejímž stoprocentním akcionářem bude pražský magistrát.
Pražská informační služba je nyní příspěvková organizace hlavního města Prahy a jejím posláním je propagovat Prahu v zahraničí a sbírat i poskytovat o ní informace. Navíc provozuje osm památek – Staroměstská radnice, Staroměstská mostecká věž, Malostranské mostecké věže, věž chrámu Sv. Mikuláše na Malé Straně, Prašná brána, bludiště na Petříně, Petřínská rozhledna a zámek Ctěnice -, které za uplynulá dvě desetiletí převzala do péče, opravila a zpřístupnila veřejnosti.
Funkčně je PIS rozdělena do čtyř oddělení. To první, dokumentační, vede obrovskou databázi informací o hlavním městě, vydává Přehled kulturních pořadů v Praze a připravuje brožury pro magistrát. Druhá jsou info-centra, která poskytují informace turistům a také zprostředkovávají ubytování či okružní jízdy. Třetí je incomingová cestovní agentura Pragotour, pod níž patří i sdružení průvodců. A posledním oddělením je vlastivědný útvar, který má na starosti vstup do památkových objektů, pořádání vycházek a kurzů pro průvodce.

Zaměstnavatel snů „Většina lidí z vlastivědného oddělení a z Pragotouru měla souběžně s pracovním poměrem i smlouvy na průvodcovství, takže úkolovali sami sebe. Někteří naši zaměstnanci měli dokonce živnostenský list na to, co mají v Pražské informační službě v popisu práce! A na to pak posílali faktury,“ říká Ramnebornová.
Podle bývalého ředitele Novotného se mohlo stát, že si třeba šéfka Pragotouru přihrála sama sobě průvodcování nějaké VIP francouzské skupiny. Takový případ ale údajně mohl nastat jen občas, a navíc prý jde o jednu z nejlepších průvodkyň ve francouzštině. „Nepochopila jsem, proč organizace velikosti PIS má mít devět účetních. Pak jsem se dozvěděla, že účetní program je nainstalován pouze na jednom počítači, na kterém se těch devět účetních střídalo, a že PIS vůbec neměla zavedeno elektronické bankovnictví!“ pokračuje Ramnebornová.
Její předchůdce potvrzuje, že elektronické bankovnictví zavedeno nebylo. Důvody prý ale nezná. Navíc zpochybňuje, že účetních bylo devět: „Já jich mohu napočítat jen sedm. A je třeba si uvědomit, že PIS měla za rok deset tisíc účetních případů,“ říká Novotný.
Spor mezi současnou ředitelkou a jejím předchůdcem je evidentní a ani jeden nezastírá, že ho vyvolal Novotný. Exředitel považuje Ramnebornovou i Richtra za nekompetentní osoby a přiznává se, že zaměstnancům radí, jak mají proti nové ředitelce postupovat. „Když radní Richter na otevřený dopis zaměstnancům nijak neodpověděl, tak jsem závodnímu výboru řekl, že asi nemá smysl psát druhý dopis, že musí postoupit o krok dál. Doporučil jsem jim, ať vyhlásí stávkovou pohotovost,“ říká Novotný.

drahý areál „Služby, které Pražská informační služba hlavně poskytuje, jsou neziskové. Jejími dvěma hlavními úkoly je propagace Prahy v zahraničí jako turistické destinace a shromažďování informací o Praze a jejich poskytování v informačních kancelářích. V obou případech tedy jde o službu, která má nemalé náklady, ale nulové tržby, protože informace jsou poskytovány zdarma a tržby z přílivu turistů rovněž nejdou na účet Pražské informační služby,“ říká exředitel Novotný. Podle něj je tedy správné, aby i právní forma organizace zůstala nezisková, a nedošlo tedy ke změně na akciovou společnost. „Znám sto padesát obdobných informačních služeb v jiných evropských městech a všechny fungují na neziskovém principu. PIS přitom patří mezi ty, které si vlastní činností vydělají největší část a dostane nejméně dotací z veřejných rozpočtů,“ doplňuje. Zároveň ale připouští, že zhruba čtvrtina evropských informačních služeb má formu akciovou nebo společnosti s ručením omezeným.
„Nadále budeme poskytovat návštěvníkům Prahy služby, které jsme jim poskytovali dosud. Chci jen postavit organizaci na lepší ekonomický základ, takže nakonec budeme moci poskytovat ještě lepší služby než dnes,“ oponuje ředitelka Ramnebornová.
Zdaleka největší část tržeb PIS přináší právě vstupné z památek, které PIS provozuje. Loni přivítaly 1,3 milionu zákazníků a generovaly 60 milionů tržeb při nákladech 20 milionů.
Výjimkou z této památkové idyly je ale zámecký areál Ctěnice. Ten PIS posledních dvanáct let rekonstruovala celkovým nákladem více než 230 milionů korun. Navíc provozní výdaje na areál loni převýšily deset milionů korun a ze vstupného na zámek a pronájmů částí areálu získala PIS jen necelý milion. „Ctěnice jsou problémem. Nákladný rekonstrukční projekt bývalého ředitele se ukazuje jako velmi nesmysluplný, navíc mám pochybnosti o některých smlouvách a účelnosti vynaložených prostředků,“ říká Ramnebornová.
Exředitel Novotný argumentuje, že byl ze zákona povinen památku opravit a „nadat ji životem“. Rovněž tak věří tomu, že o provozování hotelu i dalších částí areálu bude velký zájem. To by se mělo ukázat ještě během letošního roku. Ve stejném termínu by mělo být jasné, jaký projekt transformace PIS pražské zastupitelstvo nakonec schválí.

BOX
Co je PIS?
- Příspěvková organizace hlavního města Prahy, skládá se ze čtyř oddělení:
- Dokumentační - vede databázi informací o Praze, vydává přehled kulturních pořadů
- Info-centra - poskytují informace, zprostředkovávají ubytování či okružní jízdy
- Cestovní agentura Pragotour - patří pod ní i sdružení průvodců
- Vlastivědný útvar - vstup do památek, pořádání vycházek a kurzů pro průvodce
- PIS má zhruba 100 zaměstnanců plus několik stovek externistů