Díky „bankám v mobilu" je možné výrazně ušetřit při zahraničních cestách. Slibovaný převrat v bankovnictví však neudělají.
Jestli je vám nad třicet, pravděpodobně jste o tom nikdy neslyšeli. „Revolut? Co to je?“ reagoval nedávno šéf vedení jedné velké banky v Česku. Ani jeho kolega, který měl na starost IT, o této britské bance nikdy neslyšel. Ano, oběma je přes čtyřicet.
Banky v mobilu, jako jsou britské Monzo a Revolut, nebo německá N26, založili mladí lidé a mladí je také používají. Revolut před dvěma týdny získal miliontého klienta, v Česku jich má osm tisíc. Podařilo se mu to bez reklamní kampaně, pouze dva roky od založení. Banka má jen mobilní verzi, nelze ji tedy používat ani ze stolního počítače či laptopu.
Asi největší výhodou Revolutu je, že bankovní kartou této banky lze platit bez přirážek k měnovému kurzu, vybírat zdarma z bankomatů ve 120 měnách a peníze spravovat v šestadvaceti. I český cestovatel tak může výrazně ušetřit. Představte si, že jedete na lyže s rodinou do Rakouska. Když zaplatíte například bankovní kartou Monety, přirazí si banka ke každému euru osmdesát haléřů, a to i při výběru eur z bankomatů. Když takto utratíte během dovolené za hotel, půjčení lyží či jídlo například dva tisíce eur, zaplatíte bance jen na poplatcích podle kurzu z minulého pondělí 1530 korun.
Spolupráce s Čechy
Ovšem všechno má svůj háček. Ani fintechové banky nejsou úplně zadarmo, takže bez poplatku je možné vybrat z bankomatu jen 200 eur měsíčně (asi pět tisíc korun). Při překročení této částky zaplatíte za výběr dvě procenta, tak jako v tradiční bance. Kromě toho pak existuje ještě měsíční limit šest tisíc eur (154 tisíc korun) pro souhrn veškerých transakcí, při jehož překročení také platíte.
Revolut prostě chce, abyste si koupili prémiovou verzi, která stojí 7,99 libry (230 korun) měsíčně. Za tuto sumu dostanete všechny nabízené služby. Platební kartu, okamžité převody peněz mezi měnami a nově také možnost libovolně směňovat kryptoměny jako bitcoin či litecoin. V budoucnu banka údajně chystá rovněž úvěry, životní pojištění či možnost investovat do akcií a podílových fondů.
Jediným problém pro českého uživatele je zatím to, že na účet Revolutu nelze posílat přímo české koruny a člověk musí použít například službu TransferWise, aby se vyhnul placení poplatku za měnový kurz bance. Tato nevýhoda ale během dvou měsíců zmizí. „Počítáme, že budeme mít český lokální clearing v prvním kvartálu, abychom mohli přijímat depozita českých rezidentů,“ řekl týdeníku Euro David de Picciotto, zástupce banky Revolut pro Českou republiku.
Nechtěná kreditní karta ve schránce? Pochybný trik zkouší i dcera Komerční banky
Revolut je však stále - stejně jako drtivá většina flntechových firem - ztrátový. Poplatek za prémiovou verzi jim k ziskovosti nestačí. „Vyděláváme na poplatcích, které nám platí obchody za použití naší karty. Například když si koupíte kávu ve Starbucksu, vezme si poplatek od kavárny Mastercard. Když platíte naší kartou, zaplatí nám,“ dodává Picciotto. V Evropě se tento poplatek pohybuje kolem 0,2 procenta z výše platby. Další příjmy si firma, která od investorů zatím získala asi 90 milionů dolarů, slibuje od budoucích služeb. Za směnu kryptoměn jako bitcoin, litecoin a ethereum si účtuje 1,5 procenta. A chystá i produkty pro firmy.
S britským Revolutem teď připravuje spolupráci i jeden z nejvýraznějších českých projektů Twisto, který zákazníkům v e-shopech nabízí tzv. odložené platby (je to princip kreditní karty, kdy po část období je půjčka zdarma, potom zákazník platí úroky). „Bavili jsme se o tom, že bychom s nimi potenciálně dělali něco ohledně půjček a úvěrů. My bychom s nimi mohli dělat kreditní část. Buď nějaká forma kontokorentu, nebo financování,“říká zakladatel Twista Michal Šmída (mimochodem syn bankéře Petra Šmídy, který pracoval ve vedení koncernu GE Capital).
Ani Twisto, které funguje už čtyři roky, není v zisku. Podle Šmídy musí nabrat víc než současných 300 tisíc uživatelů ročně (z toho asi 60 tisíc nakupujících opakovaně). „Máme z každé transakce marži od e-shopu podobně jako platební brány. Pak máme část příjmů od lidí, kteří si odkládají splatnost nad rámec bezúročného období. A v rámci platební karty, kterou jsme spustili před třemi týdny, budeme zavádět nový poplatek“ vyjmenovává Šmída, který doufá, že „bod zlomu“ ziskovosti by mohl přijít na začátku roku 2019.
Banky tě schlamstnou
Do té doby se musí spoléhat na peníze investorů z banky ING a pojišťovací skupiny Uniqa, kteří na podzim do českého fintechu investovali pět milionů eur, a získali tak nový distribuční kanál pro vlastní produkty. Symbióza s bankami či pojišťovnami se přímo nabízí. Tradiční finanční ústavy jim mohou pomoci s mezinárodní expanzí, která je pro mnoho z nich velkým oříškem. „Pokud nemáte jednodušší produkt jako Spendee nebo BudgetBakers, který můžete bez větší regulace dělat globálně, jste většinou limitovaní lokální regulací,“ říká Šmída. Právě kvůli regulaci je i Revolut zatím omezený jen na Evropu, Monzo je pouze ve Velké Británii a německá N26 se nyní z Evropy snaží expandovat do USA.
Ani Šmída však už si nemyslí, že fintechové společnosti udělají v bankovnictví revoluci. „Po finanční krizi říkala většina fintechů: Pojďme bankovnictví dělat jinak, pojďme zničit tradiční banky. To však bylo naivní“ říká.
Podle něho hodně firem zjistilo, že za těch posledních devět let nenasbíralo tolik zákazníků, aby bankám mohly reálně konkurovat. Česká spořitelna má skoro pět milionů klientů a neexistuje fintechová firma, která by se tomu byť jen přiblížila. I nejúspěšnější Revolut má „jen“ milion uživatelů. Fintechové firmy navíc používají převážně mladí lidé zběhlí v technologiích (u Twista je průměrný věk klientů 29 let). Až tato skupina bude rozebraná, budou muset fintechové firmy vynakládat na získávání nových zákazníků stejně velké částky jako tradiční banky.
A tradiční bankovní hegemoni mohou fintechy také lehce zničit. Kdyby se například Česká spořitelna rozhodla, že bude ve své aplikaci George nabízet směnný kurz bez poplatku, vznikla by pro Revolut obrovská konkurence. „Je jen otázka času, kdy banky udělají něco podobného, a pro fintech to bude těžké,“ myslí si Šmída.
Těžká cesta k zisku
Jinou cestou než Twisto se vydal mezinárodně úspěšný český fintech Spendee, který nabízí správu financí už v 70 zemích a po světě má 800 tisíc registrovaných uživatelů (z toho aktivních 205 tisíc). Spendee nyní pracuje na tom, aby spojil mobilní bankovnictví tradičních bank na jedno místo. Chce být agregátorem podobně jako například server Heureka.cz, který nabízí srovnání cen produktů a umožňuje si je rovnou koupit.
Do české fintech firmy Twisto vstoupila polská ING Bank Śląski
Spendee nicméně počítá, že bude v zisku nejdřív v roce 2019. „Devadesát procent našich příjmů jsou poplatky za prémiovou verzi aplikace. Zkoušíme také modely s bankami, případně s telefonními operátory, hlavně doporučování výhodnějších produktů,“ říká zakladatel a šéf Spendee David Nevečeřal. Funguje to tak, že na základě profilu klienta aplikace nabídne levnější produkt od konkurence. Vtip je v tom, udělat to co nejjednodušeji: Když klient splácí dvě půjčky, nabídne mu aplikace sjednocení. „V roce 2018 se na to chceme zaměřit. Samotné poplatky za prémiovou verzi by nás neuživily. Musíme najít nějaký model do budoucna,“ říká.
Fintechové firmy tak budou spíš doplňkem klasických bank. Jen několik projektů jako Revolut či N26 se ještě pokouší tradičním bankám přímo konkurovat. Německá N26 využívá toho, že v Rakousku a Německu není běžné mít účet zadarmo. Proto neplánují vstoupit do Česka, kde jejich hlavní výhoda - účet zdarma - už několik let existuje.
Přečtěte si také:
