Poslední zhasne. Kdysi hrdá značka „socdem“ je v troskách

20. 7. 2019

Tak špatně na tom ČSSD nebyla třicet let. Tradiční české straně hrozí úpadek.

Kvůli v podstatě malichernému sporu o vlastního ministra kultury se sociální demokracie ocitla jednou nohou mimo vládu a v případných předčasných volbách jí reálně hrozí, že se vůbec nedostane do Poslanecké sněmovny. Hůř na tom v polistopadové historii sociální demokracie ještě nebyla.

Nové hlubiny prozkoumala ČSSD už v květnových volbách do Evropského parlamentu, když s necelými čtyřmi procenty téměř vyrovnala svůj dosavadní nejhorší výsledek v celostátních volbách z roku 1990. Tehdy, několik měsíců po svém obnovení, získala ve volbách do Sněmovny lidu Federálního shromáždění jen o desetinu procenta méně.

Pro sociální demokraty to byl letos v květnu regulérní knokaut. Připomínali spíš parodii na politickou stranu - vždyť je téměř předběhla i recesistická formace ANO, vytrollíme europarlament. Dalším těžkým úderem pro ČSSD je zjištění, že ani angažmá ve vládě, od něhož si slibovala udržení pozornosti voličů, jí nijak nepomáhá.

Plzeňský hejtman Josef Bernard byl na podzim v roce 2017 jednou z výrazných tváří strany, které veřejně vystupovaly proti účasti ČSSD ve vládě. Do sociální demokracie vstoupil teprve v roce 2015 poté, co završil své mnohaleté působení na vysokých postech v plzeňské Škodě Transportation. Do ČSSD přišel jako čerstvý vítr z byznysu, trochu jako odpověď na poptávku voličů po „lidech z praxe“ a zároveň jako trumf proti Andreji Babišovi.

Vážná hudba, nebo rokenrol?

Bernard ale brzy zjistil, že sociální demokracie je opravdu kamennou stranou starého střihu, kde si musí nejdříve získat okresní funkcionáře. Nedlouho poté, co se stal jedním z pěti sociálnědemokratických hejtmanů, musel překousnout, že si strana v referendu odhlasovala vstup do menšinové koalice s hnutím ANO tolerované komunisty. Bernard to respektoval, ale nad rozhodnutím spolustraníků kroutil hlavou. „Dělat něco jen proto, abych byl vidět? Takové uvažování nemám rád. První otázka přece musí být, jestli dělám něco správně a pomůže to zemi, a ne jestli dělám něco, abych byl vidět,“ nerozuměl většinovému rozhodnutí ČSSD.

Přečtěte si komentář: Zeman je zpět v ČSSD

Dlouhodobě ho také rozčilovala nečitelnost strany před voliči. „Nejsme konzistentní. Nejdřív jsme říkali, že nám vadí obviněný premiér, máme bohumínské usnesení a teď najednou do té vlády jdeme. Představte si, že byste to udělal doma ženě. Nejdřív byste jí řekl, že máte rád vážnou hudbu, a pak byste se najednou rozmyslel a řekl, že se vám líbí rokenrol. To je komické,“ tvrdil Bernard.

Plzeňský hejtman nakonec nevydržel a jako jeden z mála vysoce postavených sociálních demokratů se pravidelně účastnil všech demonstrací spolku Milion chvilek. Od spolustraníků to schytal, obviňovali ho z toho, že není k vládě složené i z ČSSD dostatečně loajální.

Podle několika zdrojů z plzeňské sociální demokracie Bernard nyní svou budoucnost v ČSSD zvažuje. Reálnou možností je i odchod ze strany. Na přímý dotaz ale zatím nechce své angažmá v ČSSD blíže komentovat. „Ještě je čas, abych zvážil další postup,“ říká.

Nicméně cítí zklamání z celkového vývoje strany. „Já už rok a půl říkám, že jsme v té vládě vůbec neměli být, a nechápu, proč je zrovna teď největším tématem ministerstvo kultury. Tato země má daleko větší problémy, které by se měly řešit prioritně,“ tvrdí Bernard. Podle něj teď už neexistuje pro ČSSD dobré řešení.

Natěšený Okamura připraven

Podle dohody šéfa ČSSD Jana Hamáčka, ministra kultury Antonína Staňka a prezidenta Miloše Zemana bude Staněk prezidentem odvolán ke konci července. Všichni ostatní ministři za sociální demokracii jsou připraveni podat demisi v případě, že by prezident následně nejmenoval nominovaného kandidáta ČSSD na post ministra kultury Michala Šmardu. Zeman dosud tvrdil, že si Šmardu v čele ministerstva kultury nepřeje. Sociální demokracie by tak ještě nyní v létě mohla skončit v opozici. Hnutí ANO by se ale ve vládě přesto mohlo díky prezidentově přízni udržet. Při případném hlasování o nedůvěře vládě by Babišův kabinet navíc mohla podpořit odchodem ze sálu Okamurova SPD.

„Nevidím mnoho možností, jak by mohla ČSSD ve vládě pokračovat, zejména ve chvíli, kdy se porušuje ústava. Já jsem demisi připraven podat,“ řekl jasně šéf diplomacie Petříček. „Neakceptujeme porušování nejvyššího zákona v zemi a trváme na dodržování koaliční smlouvy. Pokud se porušuje, jsou ministři ČSSD připraveni podat demisi,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Na pondělním jednání předsednictvo strany potvrdilo, že ČSSD trvá na jmenování Šmardy ministrem. Hamáček dostal kompetenci rozhodnout i o případném odchodu strany z vlády.

Vedení. Zleva místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda strany a vicepremiér Jan Hamáček, místopředseda ČSSD Roman Onderka a místopředseda strany a ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Poslanci ČSSD se ovšem obávají, že straně odchod z vlády ani tak nepomůže zlepšit obraz u veřejnosti. „To nejhorší, co se nám může stát, je, že odejdeme, ale nikdo si toho nevšimne“uvedl pod podmínkou anonymity jeden ze sociálnědemokratických poslanců.

ČSSD dlouhodobě doplácí na to, že se v řadách svých členů i voličů snaží sloučit dva výrazné levicové proudy v české politice: jeden velkoměstský liberální a druhý venkovský nacionálně konzervativní. Právě nyní v době vládní krize stojí nemalá část členů ČSSD spíše na straně prezidenta Miloše Zemana než za svým vlastním předsedou Janem Hamáčkem. Jde zejména o jihomoravskou a jihočeskou ČSSD. Spor o ministra kultury Antonína Staňka, který v rozporu s ústavou rozehrál prezident republiky, tak není ničím jiným než dalším zdůrazněním tohoto letitého ideového rozdělení strany. Staněk a Zeman v této hře hájí konzervativní křídlo a Hamáček zase to liberální. Je pozoruhodné, že zatím každý předseda ČSSD od roku 2001 (Špidlou počínaje, Sobotkou a Hamáčkem konče) se nechal Zemanem vmanévrovat do pozice obhájce liberálních hodnot, s nímž se pak Zeman snadněji dostane do tolik potřebného konfliktu.

Novým šéfem Onderka, nebo Maláčová?

Situace, v níž se teď ČSSD nachází, nemá dobré řešení ani podle politologa a prvního místopředsedy stranického think-tanku Masarykovy demokratické akademie Lukáše Jelínka. „Jde jen o výměnu jednoho ministra, kterého nikdo nezná, za jiného ministra, kterého také nikdo nezná. Navíc ještě u resortu, který je málo významný. Případný odchod z vlády kvůli této výměně nebude znamenat odliv voličů, ale žádné nové voliče to sociální demokracii určitě nepřivede,“ míní Jelínek. Voliči, kteří od ČSSD odešli k hnutí ANO, tento krok podle něj pochopí jen velmi těžko. „To by se mohlo změnit jedině v případě, kdyby ČSSD odešla z vlády kvůli střetu s hnutím ANO o státní rozpočet nebo o daně či sociální politiku, ale ne o obsazení nějakého ministerstva,“ doplňuje znalec sociálnědemokratické politiky.

I když Jan Hamáček dodrží slovo a po případné rezignaci svých ministrů už nebude chtít jako předseda strany pokračovat, dá se očekávat, že ještě nějaký čas stranu povede. Minimálně by mohl dovést ČSSD k mimořádnému sjezdu.

338 milionů korun	Dosud nesplacená pohledávka dědiců po advokátovi Zdeňku Altnerovi, který pomohl vysoudit ČSSD zpět Lidový dům. Zda bude muset strana peníze zaplatit, dosud soudy definitivně nerozhodly. Nejnověji letos v červnu Nejvyšší soud spor vrátil zpět k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Důvodem byl nedostatečně zdůvodněný propočet výše odměny a také pochybný nárok na smluvní pokutu.
278 418 425,83 koruny	Celkové příjmy ČSSD v roce 2018 (z toho 144 686 317,36 korun úvěry a půjčky).
95 981 911,70 koruny	Celkové výdaje ČSSD v roce 2018.

Uvnitř strany by na pozici předsedy logicky mohl aspirovat z titulu své funkce statutárního místopředsedy poslanec a někdejší brněnský primátor Roman Onderka. Sám Onderka kandidaturu na nového šéfa strany nevylučuje, ale zároveň pokládá výměnu v čele ČSSD za nežádoucí. „Předseda ČSSD Hamáček dal svoji funkci k dispozici po prohraných volbách do Evropského parlamentu. Já i ostatní místopředsedové jsme jeho rezignaci odmítli. Připadá mi scestné, aby ČSSD dělala každý rok sjezd a na něm volila stále nové předsedy,“ uvedl Onderka.

Dalším potenciálním kandidátem na nového šéfa ČSSD je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „U té sice také není jasné, zda by byla ochotná se o tuto funkci ucházet, ale určitě by se na ni celá řada sociálních demokratů obracela, protože právě ona je dnes nejvýraznější reprezentantkou sociálnědemokratické politiky,“ myslí si politolog Jelínek. Na přímý dotaz, zda by případně do souboje o předsednické křeslo v ČSSD šla, Maláčová týdeníku Euro neodpověděla. Ambici stát se v budoucnu šéfkou strany ale nikdy nepopírala.

Tak jde čas s ČSSD
1874	• 5. dubna - Na sjezdu v Neudorflu vznikla celorakouská sociálnědemokratická strana.
1878	• 7. dubna - Na břevnovském sjezdu byla založena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku.
1882	• Rok velkých procesů. Za mřížemi skončily desítky sociálních demokratů.
1890	• 1. května - Ulicemi Prahy pochodovalo slovy Jana Nerudy „klidným, železným krokem“ 30 tisíc dělníků.
1897	• Březen - do Říšské rady bylo zvoleno prvních pět českých sociálnědemokratických poslanců.
1907	• Květen - V prvních všeobecných rovných volbách do Říšské rady získali čeští sociální demokraté 24 mandátů, a stali se tak třetím nejsilnějším českým parlamentním klubem.
1919	• 8. července - Vlastimil Tusar se stal po obecních volbách, ve kterých strana mezi Čechy získala 32,5 procenta hlasů, prvním sociálnědemokratickým premiérem u nás.
1920	• Podzim - V boji o Lidový dům se strana rozštěpila na sociálnědemokratické a komunistické křídlo. Její politická dominance tím skončila.
1948	• 27. června - Sociálnědemokratická strana byla nuceně sloučena s KSČ. Dál existovala pouze v exilu.
1990	• 24. a 25. března - Obnovovací sjezd strany.
1998	• 17. července - Miloš Zeman se stal po Tusarovi a Fierlingerovi historicky třetím sociálnědemokratickým premiérem.
2003	• 24. ledna - Miloš Zeman nebyl zvolen prezidentem, když pro něj nehlasovali ani všichni poslanci a senátoři ČSSD.
2005	• 25. dubna - Předseda ČSSD Stanislav Gross odstoupil z funkce premiéra, protože nedokázal věrohodně vysvětlit financování nákupu svého bytu.
2007	• 3. října - Předseda ČSSD Jiří Paroubek vysvětlil veřejnosti slovy - Pánové, nechci se vás dotknout, ale kdo z vás to má? -, že je nadprůměrně bohatý člověk.
2012	• 14. května - Sociálnědemokratického hejtmana a bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha zadržela policie s krabicí od vína, ve které si nesl sedmimilionový úplatek.
2017	• 20. a 21. října - ČSSD utrpěla ve volbách debakl, když získala pouhých 7,27 procenta hlasů.
2019	• Červen - Miloš Zeman - mstící se za dávné nezvolení prezidentem - rozpoutal vládní krizi, když odmítl vyměnit sociálnědemokratického ministra kultury Antonína Staňka.