Na snížení svých platů pro tento rok budou soudci reagovat ústavní stížností. Ministerstvo spravedlnosti je v tomto záměru nepodporuje. I když s argumenty soudců ministr Jiří Pospíšil souhlasí.
Foto: Martin Siebert
Je podle vás opodstatněné, aby se soudci obrátili kvůli platům na Ústavní soud?
Soudci na to mají samozřejmě právo a já toto právo plně respektuji. Ústavní stížnost nicméně nepovažuji za šťastné řešení. Zvláště v době, kdy se většině zaměstnanců veřejné sféry včetně zaměstnanců justice snižují příjmy až o 10 procent. Pětiprocentní snížení platů jen pro tento rok je podle mého soudu přijatelné a legitimní. Hlavně pokud se na ně díváme v kontextu úsporných opatření a s ohledem na současný ekonomický stav země. Reflektuje to potřebnou míru solidarity s neuspokojivým stavem veřejných financí a se snahou tento stav zlepšit. Přál bych si, aby to takto vnímala i převážná část soudců. Nejde o útok na jejich profesní integritu, ale o součást revitalizačního procesu, na němž se musí chtě nechtě podílet celá společnost.
Soudci se nebrání snížení platů v rámci solidarity s ostatními. Legitimní by podle nich ale bylo, pokud by napřed byly jejich platy „rozmrazeny“ na úroveň roku 2011, a teprve poté sníženy o pět procent. Proč jste nezvolili tuto legislativně čistší variantu? Nejprve bych rád upřesnil, že zákon, na jehož základě došlo k pětiprocentnímu snížení platu soudců pro tento rok, nespadá do gesce ministerstva spravedlnosti. Předkladatelem návrhu bylo ministerstvo práce a sociálních věcí a schvalovala jej vláda. Návrh Soudcovské unie má z hlediska správnosti přístupu a srovnání s ostatními skupinami zaměstnanců svoji logiku. Neřešil však základní důvod tohoto opatření, tedy nutnost úspory ve státním rozpočtu. Platy soudců, stejně jako ostatních ústavních činitelů, jsou navázány koeficientem k průměrnému platu v nepodnikatelské sféře vždy v předminulém roce. To znamená, že pokud by skutečně v nepodnikatelské sféře platy klesly, klesly by následně za dva roky úměrně i platy ústavních činitelů. Neřešila by se tím současná ekonomická krize, a proto byl tento návrh nepřijatelný.
Každé procento platu soudců představuje roční výdaj přibližně 40 milionů korun. V případě snížení platů soudců se tento rozdíl ihned promítne do rozpočtu ministerstva spravedlnosti.
Soudcovská unie ale argumentuje tím, že nejsou respektována dřívější rozhodnutí Ústavního soudu, týkající se platů soudců. Ten zásah připouští například jen v mimořádně tíživé situaci státu, který nesmí být svévolí zákonodárců. Jde v tuto chvíli opravdu o mimořádný stav? Souhlasím s argumentací, že současný systém stanovování výše platu soudců není optimální. Pravidla se často mění, i když by měla zaručit soudcům stabilitu a nezávislost na aktuální politické situaci. Jsem zastáncem toho, aby platy soudců byly odděleny od platů politiků a aby soudci nedopláceli na to, že si politici zmrazí své příjmy. Proto se chci letos zabývat koncepčním řešením v podobě nové právní úpravy, která by pro určování platového ohodnocení soudců vytvořila jasná a stabilní pravidla. Právní úprava by však měla být mnohem komplexnější. Měla by řešit obecně postavení soudce, reagovat na jiný nález Ústavního soudu vzhledem k zabezpečení soudců ve stáří.
