Prý dokáže zkvalitnit život obyvatel, a ještě k tomu řešit klimatickou krizi. Řeč je o vizi takzvaného 15minutového města, za kterou stojí francouzsko-kolumbijský vědec Carlos Moreno. Její princip je jednoduchý – nezbytné služby ve městech by se měly nacházet nejdéle do 15 minut od bydliště. A to pěšky nebo třeba na kole. Koneckonců, uvedené rozložení má podpořit koncept aktivního cestování a upozadit užívání motorových dopravních prostředků.
Jenže současná podoba měst uvedenému směru příliš neodpovídá. Vzhledem k tomu, jakým způsobem se v posledních desetiletích vyvíjela automobilová doprava, jsou obydlené oblasti více než chůzi přizpůsobené právě motorovým vozům. To by do budoucna mohla změnit umělá inteligence. V otázce plánování měst se totiž ukázala jako schopný pomocník.
Dle studie výzkumníků z Tsinghua University v Číně, jež vznikla pod vedením automatizací se zabývajícího vědce Jü Čenga, je strojové učení schopné generovat prostorové rozvržení jednotlivých měst dokonce efektivnějším způsobem než člověk. Konkrétně čínské systémové řešení překonává lidské dovednosti zhruba o 50 procent. Lepší je přitom hned ve třech oblastech: v přístupu ke službám, počtu a rozvržení zelených ploch a úrovni dopravy.
Člověk potřebuje 100 minut, technologie pár vteřin
Odborníci jsou přesvědčeni, že pokud by se automatizace zapojila alespoň do části plánovacího procesu, mohla by ušetřit velké množství času. Protože zatímco člověku zpracování některých úkolů zabere 50 až 100 minut, moderní technologie stejné úkony zvládne během několika vteřin. Získaný čas by pak plánovači mohli použít na realizaci náročnějších úkolů.
Tento konkrétní systém by teoreticky mohl být nápomocný i při plánování větších čtvrtí. Na druhou stranu, navrhování celého města by dle vědců bylo nekonečně složité. Pro představu, plánování oblasti o přibližné velikosti čtyři krát čtyři bloky o pouhých několika kilometrech čtverečních znamená pro model dvakrát více plánovacích rozhodnutí než oblast o velikosti tři krát tři bloky. Tedy za předpokladu, že se stroje řídí principem 15minutového města.
Skutečnosti, že by umělá inteligence designéry nakonec zcela nahradila, se Jü Čeng tedy nebojí. Mnohem reálnější dle něj je, že bude fungovat jako jejich asistent generující návrhy, které lidští pracovníci následně přezkoumají a případně upraví. Ostatně, proces spolupráce se již nyní ukázal jako úspěšný. Pracovníci byli díky technologii schopní zvýšit přístup k základním službám a parkům o dvanáct a pět procent.
Fakt, že jsou návrhy zpracované umělou inteligencí oproti těm lidským lepší, pak potvrdilo také 100 oslovených designérů. Ti měli vybrat mezi projekty kolegů z oboru a těmi, za nimiž stojí strojové učení. Komu jednotlivé práce náleží, předem samozřejmě netušili.
O kolik by technologií navržené plány byly efektivnější v praxi, zatím nikdo říct nedokáže. Skutečným testem by v tomto ohledu bylo až reálné vybudování komunit. V té by se následně měřil hluk, teplo, znečištění a stav veřejného zdraví.
