Pošta jako pošta

Belgická La Poste je o krok napřed, poslední prodělečnou pobočku zavře už letos

Sedmatřicetiletá Belgičanka Kiran Dezeová právě zjistila, že belgická La Poste zrušila „její“ pobočku v ulici Heydenberg v Bruselu, a proto se rozčilovala: „Je to vážně nehoráznost. Jak si tohle mohou dovolit?!“ Několik posledních let tam chodila platit složenky. A to není všechno. Belgická pošta v příštích týdnech uzavře i druhou nejbližší pobočku na Avenue Georges Henri. Místní obyvatelé budou muset dojíždět do tři kilometry vzdálené stanice u nákupního střediska Woluwe. Belgická pošta zruší celkem šest set z 1300 svých poboček. Podnik se totiž chce ještě na konci tohoto roku dostat ze ztráty.

To se nedalo unést

Generální ředitel České pošty Karel Kratina přišel loni s nápadem zrušit 178 nerentabilních vesnických poštovních poboček a ušetřit tím 32 milionů korun ročně. Rázem se z něho stal bývalý generální ředitel. Ministr vnitra Ivan Langer, pod kterého státní podnik spadá, následně prohlásil, že neschválí zrušení žádné pobočky, pokud s tím nebude souhlasit „domovská“ obec. Starostové zvítězili. Zatím tedy zůstává vše při starém. Žádné pošty se v Česku neruší. Firma si ponechává svých 3387 poboček a zhruba 37 tisíc zaměstnanců.
Uváděný předpokládaný počet rušených poboček České pošty – 178 – přitom není nijak závratný. Ve stejně velké Belgii na to šla místní La Poste o poznání radikálněji. „V roce 2004 jsme měli 1300 poboček. Na konci tohoto roku, kdy proces uzavírání pošt ukončíme, jich budeme mít sedm set. A dosáhneme rovnováhy. Příliš rozsáhlá pobočková síť už nás nebude dostávat do ztráty,“ sdělil týdeníku EURO mluvčí belgické La Poste Fred Lens.
Ještě před několika lety způsobovaly belgické poště její neziskové pobočky ztrátu ve výši sto milionů eur ročně. „Bylo jasné, že něco udělat musíme. To se nedalo unést,“ říká Fred Lens.

Alarmující situace

Pošta na svých webových stránkách přiznává, že „finanční situace v letech 2002 a 2003 byla naprosto alarmující“ a že „byla ohrožena samotná existence podniku“.
Právě hrozící krach – paradoxně – pomohl šéfům belgické La Poste přesvědčit vládní politiky i členy místních samospráv o nutnosti zrušení zhruba poloviny poboček. Firma byla tehdy ještě plně státní, a proto „se rušení muselo odehrát za politického konsensu“, říká mluvčí Belgické pošty Lens. A dodává: „Nebylo to snadné. Museli jsme jim však ukázat, že pokud chceme zachovat služby a nemít vysoké ztráty, jiné cesty není.“
Poté v Belgii následovala částečná privatizace. V roce 2006 koupilo bez jedné akcie 50procentní podíl konsorcium Post Danmark/CVC Funds – před několika dny odkoupily fondy CVC i podíl dánské pošty, čímž se staly jediným „menšinovým vlastníkem.
Česká pošta není v takové katastrofální hospodářské situaci, jako byla La Poste v roce 2003, a proto nemá na tuzemské politiky žádnou natolik účinnou zbraň. Přesto je zřejmé, že dříve či později začne své pobočky rušit. Údajně jich je „na odpis“ vytypováno šest set. A za nějakou dobu se zřejmě uskuteční i privatizace.
Současný generální ředitel firmy Petr Sedláček ale nedávno vyloučil, že by odstátnění bylo na pořadu dne: „Nikdo z úrovně zakladatele, ministerstva vnitra a z vlády, ani premiér, s kterým jsem mluvil, se vůbec nezmínili, že by se v nejbližším období uvažovalo o privatizaci ať už celé, nebo části České pošty.“ Bude to dle všeho úkol pro příští vládu.

Byl v tom háček

Ani v Belgii se však z místní pošty nestal prosperující podnik ze dne na den. V roce 2004 se vedení La Poste, tehdy ještě zcela pod státní kontrolou, rozhodlo instalovat na některých místech převratnou novinku – poštovní automat Point Poste. Jde v podstatě o něco podobného, jako je terminál Sazky v české trafice kombinovaný s poštovní schránkou. Point Post je většinou umístěn v menších samoobsluhách, nebo třeba trafikách či knihovnách, a obsluhuje jej přímo prodávající personál.
„Lidem se Point Posty velice líbily, přijali je doslova s nadšením,“ říká mluvčí pošty Lens. Byl v tom však háček. „V té době jsme ještě nezrušili jedinou pobočku, automaty byly tedy vlastně službou navíc. Protesty vypukly až v roce 2006, kdy jsem začali rušit pobočky. Lidé reagovali opravdu velice emocionálně, považovali poštu za podnik veřejné služby, nechtěli o ni přijít nebo chodit k soukromníkovi. Vážili jsme si toho, ale neměli jsme jinou možnost. Alespoň jsme oznámili, že nezavřeme jedinou poštu bez alternativy,“ dodává Fred Lens.
Protesty však neustaly ani po třech letech od zahájení operace. Před několika dny se například objevila zpráva, že několik menších belgických měst a obcí bojkotuje zřizování Point Postů na jejich území. „Leernes, Gozeé, Luingne a Souvret založily hnutí odporu,“ psaly belgické noviny. Místní obchodníci a podnikatelé se domluvili a všichni do jednoho odpověděli na žádost pošty o souhlas s umístěním automatu záporně! La Poste však navzdory tomu svou pobočku uzavřela. Pošta v Thuin, jediném větším městě v okolí, proto musí obsluhovat zhruba patnáct tisíc zákazníků. Místní radní požádali o pomoc odpovědnou federální ministryni Inge Vervotteovou a dostalo se jim opravdu „uklidňující“ odpovědi: „Copak já mohu nějak sankcionovat poštu?!“ Jak souboj dopadl? Zvítězila pošta. A ze svého úspěchu vytěžila maximum: „Udělali jsme vše, abychom mohli otevřít Point Posty i v této oblasti. I když žádnou takovou smluvní povinnost nemáme. Jak se však bránit takové organizované neochotě?“

Podobný postup České pošty

Dle aktuálních údajů už belgická pošta zřídila 560 Point Postů a do konce tohoto roku zbývá instalovat a zprovoznit 90 dalších poštovních terminálů. A k tomu v Belgii zůstane sedm set „kamenných“ poštovních úřadoven.
S pobočkami České pošty to pravděpodobně dopadne podobně, přestože to zatím nikdo oficiálně nepřiznává. Podnik po loňském neúspěšném pokusu o rychlém zrušení 178 prodělečných poboček oznámil, že momentálně testuje „mobilní poštu“ (plnohodnotné pojízdné pobočky) a uvažuje i o zřízení poštovních přepážek v místních prodejnách – jedná už s řetězci Flop, Coop a Žabka. Lidé by možná mohli využívat i terminálů Czech Point. V další fázi může přijít rušení kamenných poboček, protože už bude existovat alternativa.
Stejně jako v případě La Poste.