O čem sní ministr obrany Jaroslav Tvrdík
Jako malé rozmazlené dítě, které něco chce, ať to stojí, co to stojí, působí ministr obrany Jaroslav Tvrdík s vizí o vybudování hypermoderního Centra velení a řízení, jakéhosi českého Pentagonu. „Přestěhujeme resort obrany pod jednu střechu do nové budovy, včetně náměstků, generality a vojenské tajné služby,“ plánuje ministr obrany, který byl prý zděšen, když mu jeho úředníci ukázali mapu Prahy s červeně označenými místy, kde stojí něco vojenského.
Peníze na výstavbu a modernizaci nového objektu chce získat prodejem nepotřebných vojenských objektů v posádce Praha. V hlavním městě je totiž k dnešnímu dni 84 objektů, které vlastní, nebo má v pronájmu Armáda ČR (AČR). Evidenční hodnota těchto objektů dosahuje 5,25 miliardy korun a cena pozemků činí téměř dvě miliardy korun. „Tržní cena je mnohonásobně vyšší. V současné době se o objektech jedná s jejich uživatelem - tedy s Generálním štábem AČR - a hledají se možnosti, jak budou postupně opouštěny,“ vysvětluje dnes již bývalý ekonomický náměstek ministra obrany Josef Jehlík (ministr přijal jeho rezignaci v pondělí 11. března - viz strana 54). Ve středu jmenovaný nový náměstek pro reformu armády (bývalý vládní zmocněnec pro reformu ozbrojených sil ČR) Jaroslav Škopek tvrdí, že již dnes je v Praze 31 trvale uvolněných objektů armády. Provozní náklady a náklady na střežení uvolněných objektů ročně činí na 370 milionů korun.
„Podobný nesmysl jsem dlouho neslyšel. Chtěl bych vidět, jak se tváří tisícovky vojáků v dezolátních kasárnách. Asi ne moc slavnostně,“ komentuje záměr vybudovat český Pentagon Petr Nečas, šéf branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny.
Škatulata, hejbejte se.
Nápad reformovat infrastrukturu pražské posádky, ministerstva obrany a generálního štábu vznikl v souvislosti s připravovanou profesionalizací armády. (Do konce roku 2006 plánuje tým pro reformu ozbrojených sil zrušit brannou povinnost, potvrdila tisková mluvčí Jaroslava Škopka Drahomíra Nová.) Do roku 2008 se naprostá většina vojáků z povolání a občanských zaměstnanců sloužících v Praze přesune na nové pracoviště. Samozřejmě jen ti „nejdůležitější“ půjdou do českého Pentagonu. Na otázku, kolik vojáků a občanských zaměstnanců slouží v posádce Praha, odpověděl Oldřich Holeček z kanceláře náčelníka generálního štábu vyhýbavě: „Takové informace jsou neveřejné a slouží jen pro služební potřeby.“ V běžně dostupné publikaci Ročenka 2001 se však hravě dozvíte celkové počty zaměstnanců resortu obrany. K 1. lednu 2002 pracovalo v armádě 20 253 vojáků z povolání a 21 285 občanských zaměstnanců. Těch, kteří budou hrát „škatulata“, jsou tisíce.
Peníze nejsou.
Jak to obvykle v armádě bývá, finanční krytí projektu je na vodě. Pokud si někdo představuje velké peníze z prodeje nemovitostí armády v Praze, je na omylu. Jakmile armáda opustí lukrativnější objekt v Praze, zvedne se o něj boj mezi ostatními ministerstvy. Vítěz na sebe nechá majetek převést bezplatně. Který ministr by nechtěl objekt například Generálního štábu AČR v Dejvicích?
Zákon 219/2000 Sb. říká, že se nepotřebný majetek státu v první řadě nabízí bezúplatně jiným organizačním složkám státu. Jsou tedy pouze dvě možnosti. Buď novelizovat zákon, nebo se dohodnout, že o nepotřebný nemovitý majetek armády složky státu zájem neprojeví. Za takového stavu může armáda majetek prodat. Peníze z prodeje tohoto majetku putují samozřejmě do státního rozpočtu. S přesunem financí za odprodej nepotřebného majetku armády do rozpočtu resortu obrany musí ovšem souhlasit ministerstvo financí. „Jestliže to resort obrany považuje za jednu ze svých priorit, tak v tom nevidím problém. Pokud to bude známo s dostatečným předstihem, již při přípravě nového státního rozpočtu, tak není problém naplánovat zisk z prodeje jako příjem do dané kapitoly rozpočtu, ze které by následně byla hrazena výstavba,“ uvedl ministr financí Jiří Rusnok.
Na tý louce zelený.
Kde chce ministerstvo obrany vlastně český Pentagon postavit? Pokud víte o nějakém vhodném místě, jste o krok dál před projektovým týmem ministerstva obrany. Ten zatím spíše jen filozofuje. „Nové ministerstvo obrany bude dislokováno tam, kde to bude nejefektivnější. A to z hlediska jeho organizačních vazeb na reformované struktury velení a řízení a jeho objektové bezpečnosti. Hledáme vhodná místa z hlediska dostupnosti a organizační provázanosti na nezbytné zabezpečovací útvary a zařízení, i vazeb na současné komunikační systémy. Záleží na územně plánovacích možnostech a dopravní obslužnosti,“ popisuje vhodnou lokalitu Antonín Shrbený z Národního úřadu pro vyzbrojování. „Jednou z možných variant je vybudovat moderní objekt Centra velení a řízení v areálu kasáren 17. listopadu v Ruzyni,“ prozradil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Antonín Shrbený pokládá tato konkrétní sdělení předčasná. Umístění nového objektu musí schválit v rámci „Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky“ vláda. „Velmi pravděpodobná je varianta, že ministerstvo i generální štáb zůstanou tam, kde jsou,“ tvrdí Shrbený.
