O stovkách lůžek v českých nemocnicích, léčebnách a dalších pečovatelských ústavech lze říct, že toho opravdu hodně vědí. Tedy o lidech, kteří na nich leží. Umějí kontrolovat jejich dech. Zaznamenávají tep. Vědí, jestli právě prožívají záchvat kašle, nebo třeba jestli si užívají klidného spánku. Systém, který ulehčuje lékařům i ošetřovatelům, se rozšiřuje po České republice. Je jedním z mnoha projektů, které začínají v tuzemských nemocnicích využívat data a pracovat s nimi tak, aby se dařilo lépe pacientům i doktorům.
Dočasní obyvatelé těchto lůžek na nich vůbec nic nepoznají. Obyčejně vypadající modrá podložka je položená pod matrací a údržbu nepotřebuje. Přesto jejich pobyt v nemocnici nebo třeba domě s pečovatelskou službou může být jiný, než kdyby leželi na obyčejné posteli. Personál jim tu nejspíš bude klást méně otázek. O tom, jak se cítí desítky nebo i stovky pacientů, může mít totiž sestra nebo lékař přehled jediným pohledem na monitor třeba hned v první minutě nástupu do práce.
Projekt chytrých matrací získal jméno Anume Care a postupně jej zavádějí tuzemské společnosti DeepLab a Colours of Data. Spolu už dostaly projekt do téměř třicítky zařízení po celé republice. Mezi jinými do nemocnic v Trutnově, Hradci Králové či na Vinohradech, do mnoha zařízení poskytovatele paliativní péče Rehos Nejdek a do řady domů s pečovatelskou službou.
Tomáš Mátl se svým týmem se stará o to, aby data byla prezentována zdravotnickému personálu v přehledné a srozumitelné formě. Foto: Colours of DataTechnologie, která za nimi stojí, přitom využívá už 150 let zkoumaný a ještě déle známý jev. Jde o takzvané mikropohyby lidského těla, úplně minimální pohyby způsobené tím, jak tluče srdce, nebo třeba jak proudí krev žilami. Za normálních okolností jsou takové vibrace velmi nevýrazné. Ostatně, zkusit si to může každý: pokud si člověk lehne na zem a bude naprosto v klidu, po chvíli může vnímat některé ze znaků toho, jak uvnitř jeho těla proudí krev. Třeba lehký „otřes“ v břiše při každém stahu srdce.
Právě díky takovým jevům tady nejsou potřeba žádné hadičky ani jiné druhy připojení člověka k přístrojům. Stačí, aby citlivé senzory dokázaly mikropohyby vnímat. A zprávu o nich posílat dál. Zatímco jev je známý dlouho, technologie, které by umožnily ho využívat, jsou k dispozici až teď.
Je tomu tak díky týmu, který se utvořil na Univerzitě Hradec Králové a následně se z ní vyčlenil, aby pod hlavičkou DeepLab podobné technologie vyvíjel. Výzkum přitom dál s univerzitou provádí. Chytré postele jsou součástí několika různých projektů pod záštitou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu. Z původně pilotních projektů se postupně stávají běžné komerční spolupráce.
Co s daty? Jsme přeci zdravotníci
DeepLab a Colours of Data zajišťují jednu část z důležitého projektu a dohromady ukazují, co kromě samotných dat a jejich analýzy zdravotnické zařízení v této oblasti potřebují. Zatímco DeepLab se zabývá senzory, jejich vývojem a zpracováním informací, Colours of Data tyto informace – velmi jednoduše řečeno – zpřístupňuje odbornému personálu.
„Když řeknete sestře, že bude pracovat s daty, nejspíš se vyděsí. Když jí ale ukážete hezkou obrazovku s barevně odlišenými informacemi o tom, jak se pacientům daří, nemusí ani přemýšlet. Okamžitě vidí, jaké informace jsou pro ni důležité, a jak s daty může reálně fungovat. Naše role v projektu je pomoct udělat hezkou vizualizační nadstavbu,“ popisuje Tomáš Mátl, zakladatel a ředitel firmy.
Hovoří o tom, jak má sestra pohledem na monitor díky barevnému rozlišení jednotlivých postelí rychlý přehled o stavu pacientů. Nebo o dalších informacích, které si o pacientech může vyvolat lékař. Může zjistit, jak se konkrétnímu člověku dařilo v určitém časovém intervalu. A jak celý systém dokáže ušetřit především kapacitu sester.
Využití dat a automatizace pro zajištění lepší péče o pacienty a lepší využití kapacity zaměstnanců je specifickým příkladem směru, který se podle něj v zařízeních nemocničního typu právě objevuje. A zároveň ukázek toho, jak digitalizace může celému tuzemskému zdravotnictví pomoct.
„Je to nová cesta. Jsem přesvědčený, že do nemocnic přijde digitalizace v podobném rozsahu, jako jsme to viděli v jiných průmyslových odvětvích,“ říká Mátl.
Jiný režim
Společnost Colours of Data, jak už naznačuje její název, se na data specializuje. Mezi její klienty patří Continental, Kiwi, Škoda nebo Česká spořitelna. Takovým firmám pomáhá v datech najít chvíle, kdy ztratí zákazníka, porozumět chování klientů na internetu nebo využívat informace o zákaznících, kteří už ve firmě jsou, k dalším službám pro ně.
S Fakultní nemocnicí Bulovka spolupracuje dva roky. Tady je ale práce proti obvyklým klientům jiná. Nemocnice totiž fungují ve specifickém režimu. Jejich záměrem je léčit lidi, ale aby mohly působit, musejí také řešit finance. Jenže informace schované v datech k tomu nemají. „Úhrady fungují na základě špatně přehledného systému bodů za každé ošetření nebo úkon. Tak musejí nemocnice řídit například ambulance, ale reálně nevědí, jestli vydělávají nebo prodělávají. Bez toho nemůžou kočírovat ztrátu u těch, které jsou v minusu,“ popisuje Mátl.
Aby organizace měly alespoň nějaký náhled na financování, figurují v nich třeba zaměstnanci určeni speciálně na vytváření přehledů dat. V jednom z dalších zařízení, s nimiž Colours of Data spolupracuje, mají na takový úkol konkrétně vyčleněného pracovníka. Jeho náplní dne dosud bylo přepisovat data do excelové tabulky.
Senzory s předpověďmi
Pokud jsou předpovědi Mátla spolehlivé a zdravotnictví se, co se týče dat a jejich využití, právě vydalo cestou jiných průmyslových odvětví, čeká tuto oblast ještě řada posunů. Jejich ukázkou mohou být opět chytré senzory postelí. Vedle „pouhé“ analýzy totiž využívají už teď i pokročilejší metody.
„Výsledky se sbíhají do systému centrálního dohledu, který neustále pomocí umělé inteligence sleduje vývoj zdravotního stavu pacienta,“ vysvětluje Marek Šoltys, zakladatel společnosti DeepLab. A pokud technologie vývoj zdravotního stavu sledují, můžou pomoct i s dalšími kroky. „Záznamy o okamžitém zdravotním stavu v centrálním dispečinku je pak možné zpětně vyhodnotit a případně vyhodnotit účinnost léčby,“ dodává Šoltys.
Senzory jde díky shromažďování dat navíc předpovídat i to, jak se bude zdravotní stav dál vyvíjet. Je možné sledovat kašel člověka nebo mobilitu pacientů a tím třeba kontrolovat, jestli pacient zbytečně nevstává. Vědci ale chtějí sledovat třeba i vývoj demence nebo to, jaký přínos mají metody jako například muzikoterapie.
