Postoj německé diplomacie k Ukrajině se mění. Kyjev spíše uklidňuje

22. 8. 2014

Po měsících vyvíjení tlaku na Vladimira Putina sílí v Berlíně a dalších evropských metropolích obavy, že povzbudivé úspěchy ukrajinské armády na východě země snižují šance na takové východisko z krize, které by umožnilo ruskému prezidentovi zachovat si tvář. Výsledkem je to, že zaměření diplomatického úsilí v čele s Německem se posunulo směrem k naléhání na zdrženlivost ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a k odvrácení ponižující porážky proruských vzbouřenců.

Takový vývoj by totiž podle Berlína mohl vyvolat silnou reakci Putina, píše agentura Reuters. Kancléřka Angela Merkelová se v sobotu chystá na návštěvu Kyjeva, první od propuknutí krize na počátku roku. Návštěva je především signálem podpory Porošenkovi. Také se však očekává, že kancléřka by cesty mohla využít k pokusu přesvědčit Porošenka a nacionalistické zastánce tvrdé linie, kteří chtějí zúročit vojenský úspěch a rozdrtit povstání separatistů, aby se zamysleli nad důsledky takového postupu.

Ústředním bodem diplomatické ofenzivy Berlína je názor, že naprostá porážka Putinových přívrženců na východě Ukrajiny by vyvolala nepředvídatelnou reakci Kremlu, což by mohlo krizi posunout na novou, nebezpečnou úroveň. „Porošenko musí vědět, že máme pochopení pro postup jeho vlády, ale také že na východě není možné vojenské řešení,“ řekl Reuters německý diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován. „Nemůže vyhrát zbraněmi. Putin to nepřipustí,“ zdůraznil zdroj.

Německo převzalo otěže v hledání diplomatického řešení krize. Merkelová, která hovoří rusky, mluví s Putinem častěji než kterýkoli jiný západní lídr. Dynamika jejich vztahu se podle německých činitelů začala obracet k horšímu v březnu, kdy Putin kancléřku obelhal ohledně svých záměrů na Krymu. Merkelová se poté stala hlavní zastánkyní unijních sankcí proti Rusku.

Překvapující ochota

Poslední vývoj na bitevním poli obrátil logiku diplomacie na hlavu. Ukrajinské úspěchy v boji i ochota přijmout značné ztráty na mužích a letadlech mnohé pozorovatele v Kyjevě po nejistém začátku kampaně překvapily. Podle diplomatů se obrat na bitevním poli možná promítl do větší ochoty Kremlu přistoupit na myšlenku diplomatického řešení krize, i když ruští politici popírají, že Moskva povstalcům pomáhá nebo že je stranou konfliktu.

Příští týden se mají Putin a Porošenko sejít tváří v tvář v běloruské metropoli Minsku. Oba muži jsou ale pod obrovským tlakem svých domácích zastánců tvrdé linie, což jim zužuje manévrovací prostor. „Pokud ukrajinská vláda nyní upevní své zisky, Putin v zemi přijde o své spojence,“ říká Jan Techau, ředitel bruselského koncepčního střediska Carnegie Europe. „Kdyby se vzdal vlivu nad tím, co se děje v Kyjevě, byla by to pro Putina obrovská ztráta. Bylo by to vnímáno jako porážka,“ zdůrazňuje Techau.

Porošenko věří zbraním

Komplikací pro Merkelovou je to, že Porošenko asi věří v možnost vojenského řešení. I Němci navíc připouštějí nejistotu ohledně toho, zda je také Putin ochoten využít případné příležitosti k příměří a hledání politického kompromisu. Porošenko asi nebude ochoten odvolat ofenzivu na východě země bez záruk z ruské strany. V červnu vyhlásil desetidenní příměří, aby viděl, jak síly separatistů zabíjejí ukrajinské vojáky.

Nyní Porošenko říká, že obnovení příměří je možné jen v případě, že povstalci složí zbraně a neoblomně trvá na tom, aby Rusko přerušilo vojenské dodávky separatistům. Merkelová ví, že obnovení příměří je pro Porošenka obtížné a že panují obavy z přeskupení sil separatistů během případného klidu zbraní, domnívá se nejmenovaný diplomat. „Německo chápe, že je to pro něj obtížné, a právě proto mu (Merkelová) jede na toto téma promluvit do duše,“ dodal diplomat. Jenže všeobecné naladění v Kyjevě, ovlivněné únorovou revolucí EuroMaidanu, silně upřednostňuje porážku rebelů na bitevním poli.