Je nepravděpodobné, že příští vláda svěří Daně Bérové řízení státního podniku
Dělat šéfa ve firmě, která má 3401 poboček, 38 290 zaměstnanců, 4283 automobilů a ročně generuje zisk kolem půl miliardy korun – kdo by to nechtěl? Hospodářské noviny přinesly zprávu, že dosluhující bezpartijní ministryně informatiky Dana Bérová, nominovaná do vlády dnes už neparlamentní stranou US-DEU, by se chtěla stát generální ředitelkou České pošty. „Nikdy jsem se netajila tím, že Česká pošta by pro mě byla zajímavá,“ měla prý před nedávnem prohlásit ve sněmovně, přičemž chvíli předtím údajně hovořila s kandidátem na premiéra Mirkem Topolánkem (ODS). Ten ale nepotvrdil, že by s ní právě tuto věc projednával a ani z informací týdeníku EURO nic nenasvědčuje tomu, že by ODS byla s Bérovou na takovém přesunu dohodnuta.
Kdo by na tom vydělal?
„Myslím, že v tomto případě je přání Dany Bérové otcem myšlenky. Topolánek teď takovéto věci rozhodně neřeší. A navíc je otázkou, kdo by tím kromě Bérové co získal? Nevidím přidanou hodnotu,“ říká jeden z Topolánkových spolupracovníků, přičemž ale přiznává, že zpráva o manažerských ambicích ministryně některé zaměstnance pošty poněkud zneklidnila. „Měl jsem kvůli tomu asi pět telefonátů,“ dodává Topolánkův člověk. Současného generálního ředitele Karla Kratinu zastihla informace na dovolené v Tunisku, žádný jeho komentář se získat nepodařilo. Sama Bérová své vyjádření týdeníku EURO neposkytla, ač o ně byla skrze tiskové oddělení opakovaně žádána. Že by si mohla zajistit politickou podporu u nejsilnějších parlamentních stran, nevěří ani oslovení zástupci ČSSD. Kratina má prý nadále poměrně silnou podporu. „Možná ty změny uvnitř podniku probíhají pomaleji, než by mohly, ale Kratinovi nelze upřít, že vytváří poště dobrou image a postupuje systematicky,“ míní nejmenovaný sociálnědemokratický odborník. Co by mohla přinést Bérová? Možná své vize z oblasti e-governmentu, kde by pošta měla v budoucnu hrát důležitou roli jako kontaktní místo pro občany. Nelze ji upřít, že v této oblasti během svého působení na ministerstvu načerpala řadu zkušeností, ale je otázkou, nakolik je tato šarmantní žena i dobrou manažerkou. Pokud je známo, v minulosti se podílela se svým manželem lobbistou Janem Dobrovským jen na správě orlického majetku knížete a nynějšího senátora Karla Schwarzenberga a byla programovou ředitelkou v malé TV3. Jako průprava pro řízení obřího státního podniku je to poněkud málo. Být ministrem či vysokým státním úřadníkem ještě nic neznamená. Vzpomeňme na ředitelování exministra obrany Jaroslava Tvrdíka v ČSA či bývalého šéfa Národního bezpečnostního úřadu Tomáše Kadlece v Čepru. Když řekneme, že díru do světa neudělali, budeme k nim abnormálně shovívaví.
**První byl kolega Kolář.**
Bérová by nebyla prvním představitelem ministerstva informatiky, směřujícího nyní ke zrušení, který by přešel do České pošty. Na začátku června nastoupil na místo „poštovního náměstka“ pro oblast veřejné správy Pavel Kolář, který předtím náměstkoval u Bérové (z minulosti je pojí práce právě pro zmíněného Karla Schwarzenberga). Ministerstvo přitom plní vůči České poště roli zakladatele státního podniku. Mohlo by se zdát, že ministerští úředníci se nyní snaží z malého velitelského člunu, který se pomalu potápí, přeskočit na jím podřízený velký poštovní zaoceánský parník. Kdyby se v České poště skutečně měly uskutečnit nějaké další personální změny, věřme, že se tak stane jen na základě otevřeného výběrového řízení, nikoliv na základě politické protekce á la Tvrdík.
Parcelace s podporou Ivana Langra S prvním návrhem, jak zlikvidovat ministerstvo informatiky, přišla nevládní iniciativa eStát (efektivní stát). Ačkoliv se dříve uvádělo, že větší část agendy by zřejmě převzal Úřad vlády, návrh eStátu předpokládá, že tam přejdou jen kompetence, týkající se koordinace veřejné správy v oblasti ICT politiky. Většina kompetencí by přešla na ministerstvo vnitra. Jednalo by se o oblast informačních systémů veřejné správy, oblast kritické infrastruktury a záležitostí vyplývající se zákona o svobodném přístupu k informacím. Stejně tak by tam přešla agenda spojená s elektronickým podpisem (druhá alternativa uvažuje o Úřadu pro ochranu osobních údajů). Poštovní služby a pravomoci vyplývající ze zákona o elektronických komunikacích by převzalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Kompetence ze zákona o veřejných dražbách (centrální adresa) a veřejných zakázkách (elektronické nástroje v zadávacím řízení) by zase získal nástupnický úřad, který převezme agendu ministerstva pro místní rozvoj, případně Úřad vlády. Návrh eStátu podporuje místopředseda ODS Ivan Langer, kandidát na post ministra vnitra, který se na něm se svými spolupracovníky podílel. „Na vnitro by přešly všechny agendy související s veřejnou správou, což má svou logiku. O těch dalších věcech lze samozřejmě ještě diskutovat,“ řekl Langer týdeníku EURO.
