POSTPOČÍTAČOVÝ VĚK

I n f o r m a č n í     t e c h n o l o g i e

Počátek třetího tisíciletí bude v oblasti komunikací stejně převratný, jako konec milénia druhého. Osobní počítače (PC) zřejmě ztratí dominantní postavení a navrch získají elektronická zařízení schopná jednoduše se připojit na světovou informační síť.

Jak bude tedy vypadat svět v blízké budoucnosti? Asi takto: Jozef Homoláč se vrací ze služební cesty do Ruska. Po cestě na moskevské letiště vyťuká do mobilního telefonu své ostravské telefonní číslo. Stejným přístrojem zapne topení, aby mu doma nebyla zima a naprogramuje video, protože chce vidět nový americký film Jana Svěráka. Ještě si po internetu objedná nějaké jídlo. Za čtyři hodiny bude doma a lednička je prázdná.

Utopie? Nikoli. Americký deník The New York Times citoval na sklonku loňského roku slova, která v červnu 1995 přednesl na soukromé schůzce se zástupci elektronické firmy Intel šéf společnosti Microsoft Bill Gates. „Jakmile se extrémně zrychlí komunikační linky, nebude už existovat žádný důvod, aby informace nemohly být uchovávány centrálně, prohlásil Gates. Alespoň tak si jeho slova zaznamenal manažer Intelu, jehož poznámky slouží jako jeden z důkazů v probíhajícím antimonopolním procesu proti společnosti Microsoft, jejímž je Gates šéfem. Centrálně uložené informace dostupné pomocí rychlých počítačových sítí jsou však zásadní hrozbou pro dosud dominantní osobní počítače. Právě na tomto modelu ovšem společnosti jako Microsoft a Intel postavily svůj dosud velmi výnosný byznys.

O tři a půl roku později je zřejmé, že nová konkurence počítačů se začíná objevovat v lidské dlani. Dokonce předseda představenstva Intelu Andrew Grove v rozhovoru pro The New York Times připustil, že „střed gravitačního pole se přesouvá . Zatím je však stále předmětem debaty, zda jde o změny revolučního charakteru, či jen o přirozenou evoluci.

Na jedné straně tak stojí lidé, kteří hovoří o „postpočítačovém věku , v němž budou dominovat rychlé informační sítě. Z nich budou lidé čerpat informace za pomoci takzvaných informačních zařízení.

Namísto osobního počítače by se tak měla středem informační „sluneční soustavy - jak ji nazývají The New York Times - stát komunikační síť. Do ní a z ní budou informace vysílat a přijímat „osobní komunikátory , které budou s informacemi schopny nakládat stejně jako nynější osobní počítače.

Za předskokany podobných přístrojů jsou nyní obecně považována zařízení jako digitální mobilní telefony Nokia 6160 a Qualcomm PDQ, nebo příruční elektronické diáře Palm Pilot a Motorola Pagewriter. Výhodou takových zařízení je podle odborníků různost tvarů a schopností ostře kontrastující s uniformitou „krabicových osobních počítačů.

Nadšenci předvídající konec dominantního postavení osobních počítačů hovoří o domácnostech, v nichž je vše od kávovaru po automobil vybaveno čipy připravenými přijmout na dálku jakékoli instrukce. „Jsme na prahu nové éry, v níž zažijeme rozmach elektronických osobních přístrojů, tvrdí viceprezident pro výzkum ve společnosti Sun Microsystems William Joy. Jeho slova potvrzuje i Paul Horn, který dělá stejnou práci v IBM. „Namísto milionů osobních počítačů budeme brzy zavaleni miliardami osobních informačních přístrojů, tvrdí Horn.

S tímto výkladem situace ovšem zásadně nesouhlasí lidé ze společností Microsoft a Intel. „Postpočítačovou doktrínu označují za výmysl těch, kteří prohráli v počítačové revoluci osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Osobní počítač se musí podle zastánců PC zmenšit, zjednodušit pro uživatele a zlevnit. „Toto není postpočítačová éra, tvrdí například viceprezident pro obchodní strategii společnosti Microsoft Craig Mundie, „toto je éra zdokonalených počítačů . Mundie zároveň připouští, že vznikne prostor i pro uplatnění jiných komunikačních zařízení.

Zastánci osobních počítačů vytýkají svým oponentům, že zapomněli na zásadní fakt. PC nyní vlastní asi 250 milionů lidí. Bez těchto přístrojů by byl internet stále jen informační cestou, kterou by si vyměňovalo elektronickou poštu dvacet tisíc akademiků, jako v době jeho vzniku.

„Když máte stovky milionů uživatelů, každá změna může být pouze evoluční, říká Andrew Grove z Intelu a dodává, „Počítače budou menší, levnější a mobilní. Ale zase to budou převážně jen osobní počítače, protože lidé budou chtít vidět svá data tak, jak je znají z dřívějška. Spoluzakladatelka společnosti Palm Computing, která vyvinula příruční elektronický diář Palm Pilot, je ovšem jiného názoru. „Nová éra přinese nezávislost na osobních počítačích, říká. Podle jejích slov není možné uvést na trh mobilní komunikační zařízení za cenu nižší než sto dolarů, aniž by se podařilo zbavit jej závislosti na PC.

Nikdo z účastníků diskusí ovšem zároveň neříká, že osobní počítače zcela zmizí z povrchu zemského. Odborníci ze společnosti International Data Corp. předpovídají, že celosvětový prodej osobních počítačů poroste v následujících letech (do roku 2002) meziročně asi o třináct procent. Zároveň však i oni předpokládají, že osobní počítače ztratí dominantní postavení na trhu informačních technologií. Už v roce 2005 by měla podle odhadu International Data Corp. získat navrch jiná informační zařízení schopná připojení na internet.

Analytici zároveň dodávají, že největšího historického úspěchu dosáhly osobní počítače v roce 1981, kdy byl poprvé představen IBM PC určený běžným zákazníkům.

Osobní informační přístroje budou sice i nadále vybaveny digitální technologií, avšak budou speciálně vytvářeny pro nejrůznější účely. Půjde tedy o mnohem rozmanitější průmyslové odvětví, které nebude tak náchylné k ovládnutí firmami typu Microsoft a Intel. Jeho očekávaný rozvoj přilákal pozornost elektronických gigantů zaměřených na nejširší obec spotřebitelů. Například firma Sony vyvíjí novou třídu informačních přístrojů, které mají předznamenat éru toho, co šéf informační technologické laboratoře Sony Mario Tokoro nazývá „intimním používáním počítače . Podle Tokora se Sony snaží zákazníkům nabídnout počítačovou obdobu svého Walkmana.

Jedním z intelektuálních vůdců zastánců postpočítačové doktríny je Donald Norman, který dříve pracoval jako vývojový inženýr ve firmách Apple Computer a Hewlett-Packard. Ve své nedávno publikované knize Neviditelný počítač tvrdí, že „Achillovou patou současných počítačů je jejich komplikovanost .

„Osobní počítač je jako nůž švýcarské armády. Umí skoro vše, ale nic nedělá pořádně, tvrdí dále Norman. To přivádí autora k jasnému závěru: „Řešením jsou informační přístroje.