Ropák 2009
S možností stržení limitů těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách si už od roku 1991, kdy byly českou vládou vyhlášeny, pohrával leckterý politik. Ale Vladimír Tošovský byl první, kdo se to pokusil zařadit do konkrétního programu formálně „nepolitické“ vlády. Získal tím právo na titul Ropák roku 2009. Dle tvrzení některých jeho nositelů z dřívějších let je v jistých společenských kruzích velice oceňován.
Jak se stát Ropákem
Tošovského nominace v anketě Ropák 2009 zní: „Za předložení návrhu aktualizace Státní energetické koncepce zahrnující prolomení územních limitů těžby hnědého uhlí na Mostecku, ačkoliv to odmítá 72 procent obyvatel státu, rozšíření těžby uranu, ačkoliv odstranění škod z té předchozí má stát 60 miliard korun, zahájení těžby uhlí v Beskydech, rozšíření výroby elektřiny z jaderných elektráren, pokračování čistého vývozu elektřiny a redukce emisí oxidu uhličitého do roku 2050 jen o 30 procent, ačkoliv by to mělo být kolem osmdesáti procent.“
Přestože procenta obránců územních limitů v předvolebním čase lítají nahoru dolů, nebylo uvedených 72 procent pro anketu rozhodujících. V ní volilo asi sto osobností českého kulturního a vědeckého života se zástupci ekologických organizací. Nominace mohl posílat každý občan.
Zvolení Tošovského nepochybně napomohly i události z počátku letošního roku, i když nejsou předmětem ankety. Ale hlasující se sotva mohli oprostit například od pokusu jedním vrzem „opravit“ desítky ekologických zákonů. A to většinou tím, že zásahy oslabují účast veřejnosti při schvalování staveb a jiném rozhodování, uvolňují kácení stromů, usilují o vyškrtnutí některých toxických látek z veřejného registru a podobně.
Korunní princové a spol.
Velkou pozornost upoutal i generální ředitel ČEZ Martin Roman. Jako nejzávažnější prohřešek je mu vyčítána neochota Skupiny ČEZ zpracovat takovou variantu rekonstrukce elektrárny v Prunéřově, která by využívala nejlepší dostupné technologie.
S přestávkou dvou let opět vystoupal na třetí stupínek Ropáka prezident Václav Klaus. Jedna z nominací je za jeho odmítnutí oběma parlamentními komorami schválené novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, která měla občanům umožnit soudně napadnout ta stanoviska na ochranu životního prostředí, kde je podezření, že byla vydána nezákonně. Podporu si nezískala ani jeho bagatelizace globální změny klimatu, ani jízlivost, s jakou nabádal občany, aby si nakoupili do zásoby klasické žárovky, když EU se je snaží odsunout do zapomnění.
Zelené perly mluví samy za sebe. Zajímavé, že v anketě propadla „biomasa“ Kateřiny Jacques. Nejspíš proto, že výrokem zelená poslankyně uškodila sobě samé, a ne životnímu prostředí.
Box:
Zelená perla 2009
1) Pavel Kouda, náměstek hejtmanky Ústeckého kraje (ČSSD)
„Prostě jsem pro prolomení limitů, aby se ta kultura tady trošičku zvedla.“
2-3) Jiří Janeček, poslanec PSP ČR a radní Magistrátu hlavního města Prahy (ODS)
„Já jsem se tam byl podívat, protože když o tom budu hlasovat… Myslím si, že ta lokalita je nádherná. Myslím si, že aby tam byl jenom les, že je to škoda.“
2-3) Jana Ježková, předsedkyně Svazu minerálních vod ČR
„Pitná voda z vodovodu je především určena k jiným účelům než k přímému pití.“
4) Cyril Svoboda, poslanec PSP ČR a ministr pro místní rozvoj (KDU-ČSL)
„Zvíře je věcí a nemá smysl tvrdit, že zvíře věcí není.“
5) Jiří Hanzlíček, bývalý ekologický poradce ministrů průmyslu
„Paradoxem je, že sdělovací prostředky nás přesvědčují o katastrofických scénářích nárůstu teplot, a u nás se zatepluje.“
