Jen zmínka o něm vyvolává mezi prodejci v ředhošťské tržnici poblíž Litoměřic paniku. Policista Miroslav Zahálka má totiž pověst neúnavného lovce pirátů, kteří kopírují filmy a software. Největší „čuch“ má ale na nelegálně zkopírovanou muziku.
Policie místo fotografií.
Když dnes devětačtyřicetiletý Zahálka skončil studium na gymnáziu v Lovosicích, chtěl jít na FAMU studovat fotografii. Říká, že ho všichni od tohoto záměru odrazovali, a tak se na truc dal k policii. Absolvoval několik policejních kursů a škol. Hospodářskou kriminalitu rozkrývá přes čtvrt století a ochraně autorského práva se věnuje od roku 1990. Úspěšnost, s jakou odhaluje nelegální hudební kopie, odpovídá tomu, že hudba je jeho největším koníčkem. Rád si poslechne Beatles, Queen, Bee Gees, ale líbí se mi i moderní zvuk kapely Fight of Right či tuzemské Lucie. O šíři jeho záběru svědčí i obliba recesistického dua Těžký Pokondr. „Neposlouchám snad jenom dechovku,“ říká bojovník proti pirátům. Doma má rozsáhlou fonotéku, v níž nechybějí ani „cédéčka“ vypálená pro vlastní potřebu (to zákon umožňuje).
Pavel Bodiš z Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI) – který s policistou spolupracuje – komentuje spolupráci s litoměřickým kapitánem: „Zahálka věnuje odhalování nelegálních nosičů i velkou část svého volna.“ Policista je proto vděčný své manželce za podporu: „Když si mě brala, věděla, do čeho jde, a její trpělivost je pro mě vzpruhou.“
Sedmiprocentní úspěšnost.
Kapitánu Zahálkovi se zejména nelíbí, že Česká republika získala pověst země, která je rájem pirátů. Za posledních šest let klesly tržby za počet prodaných nosičů téměř čtyřnásobně. Šéf české sekce IFPI Karel Kučera říká, že na jeden legálně prodaný disk připadá jeden pirátský. Statistiky IFPI vypovídají o tom, že úřady loni zabavily 370 tisíc hudebních nosičů v celkové hodnotě přesahující 120 milionů korun. Z Kučerova odhadu však vyplývá, že při loňském prodeji téměř pěti milionů nosičů bylo zajištěno pouze přes sedm procent nelegálních nahrávek.
Neznalí soudci, neexistující prevence.
Mezi důvody, proč se v tuzemsku nedaří příliš potírat porušování autorských práv, uvádí litoměřický kapitán v první řadě váznoucí spolupráci mezi orgány státní správy. Mluví hlavně o špatné práci některých soudů a státních zastupitelství. Problém vidí v nejednotném výkladu trestního zákona, který se v § 152 porušováním autorského práva zabývá. „Existují soudci, kteří nepovažují pirátství za trestný čin,“ tvrdí policista. „V Litoměřicích je však spolupráce jak se soudci, tak se státními zástupci příkladná,“ dodává.
Zahálka soudí, že nedostatečná je také prevence a informovanost. Velmi mu vadí, že nový trestní řád nedovoluje policii, aby působila preventivně. „A je potřeba, aby do křižáckého tažení proti porušování autorských práv vytáhly školy,“ domnívá se.
Byli, jsou a budou.
Policii a České obchodní inspekci (ČOI) znesnadňuje práci vynalézavost moderních lupičů, ale také nedostatek financí. „Zatímco piráti ovládají nové postupy, a jsou tak stále o krok před námi, my nemáme k dispozici ani připojení k internetu,“ říká Zahálka. „Na pracovišti má kapitán složité podmínky,“ potvrzuje Bodiš.
Litoměřický policista také upozorňuje, že tuzemští piráti reagují velice pružně a mění způsoby distribuce. Opouštějí tržiště a přecházejí k prodejům na dobírku či využívají anonymní sms brány.
Zahálka se nicméně domnívá, že jistý díl viny na současné nedobré situaci leží i na hudebních vydavatelstvích. Ceny hudebních i filmových nosičů jsou totiž považuje za výrazně nadsazené. „Nedělejme si ale iluze, i kdyby se disky z hudbou prodávaly za 150 až 200 korun, piráti nezmizí nikdy,“ dodává.
Vietnamci i slečny.
Přestože se objevily nové kanály distribuce, prodejům „černých kompaktů“ vévodí stále vietnamští obchodníci na tržištích. Právě tam slaví litoměřický lovec největší úspěchy. Recept je v jeho podání poměrně jednoduchý: Sebrat zboží a s ním i obchodníka. ČOI a celníci zabaví nelegální výrobky a prodejci jim většinou uniknou. Litoměřickou policií zadržený podvodník ale dostane trest, a protože se ve většině případů jde o Vietnamce, cizinecká policie mu ukončí pobyt na území České republiky. Zahálka také vyvrací představu, že většina chycených pirátů unikne odsouzení. „V našem případě se blížíme stavu, že téměř všichni dopadení jsou i odsouzeni,“ říká.
Kromě vietnamských obchodníků se na nelegálním kopírování výrazně podílejí i vysokoškolští studenti. Ostatně „zátah“ na jednoho z nich, který způsobil sedmimilionovou škodu, chápe vyšetřovatel jako jeden ze svých největších úspěchů. V dosavadní praxi ho však nejvíce překvapilo, že se nelegální výrobě a distribuci začaly věnovat i mladé dívky. Zahálka má dvě dcery, a kdyby některá z nich nelegálně distribuovala vypálenou muziku, tak by jí snad „utrhl hlavu“.
