Posvěcený odklad
Téměř jednohlasně odsouhlasili respondenti Manažerského barometru krok české vlády, která rozhodla odložit prodej elektrárenské společnosti ČEZ a energetických distribučních firem. Ředitelé sice ocenili zrušení výběrového řízení, ale někteří se zároveň obávají, aby nyní nebyla energetika prodána přímou cestou bez dalšího tendru. „Je v pořádku, že se tak stalo, protože ten proces byl od samého začátku nějaký divný. Bylo by ale dobře, aby se neudělalo snad ještě horší rozhodnutí. Tím by byl prodej bez tendru,“ tvrdí jeden z manažerů. Další názor se nese ve stejném duchu: „Odložení je ku prospěchu věci, pokud je ale myšleno vážně a není jen předehrou k pokračování dalšího jednání už jenom s jedním vybraným zájemcem.“ Jiní ředitelé nevyjadřují své obavy konkrétně, avšak rovněž mají strach z budoucího rozhodování politiků: „Jen se bojím, že si soudruzi najdou jinou, ještě méně transparentní formu privatizace.“ Jedna z účastnic barometru k tomu dodává: „Vzhledem ke zkušenostem s našimi politiky si člověk nemůže být dnes jist ničím. Můžeme očekávat takové situace a řešení, které by soudnému člověku ani na mysl nepadly.“
Respondentům se většinou nelíbil celkový model privatizace. „S přihlédnutím k tomu, jak byla postavena koncepce prodeje elektroenergetiky, to lze považovat za spásné rozhodnutí. Obávám se ovšem, že vládě to tak nepřipadá,“ reagoval na dotaz jeden z nich. „Tendr prokázal, že záměr prodat celou energetiku v balíku není akceptovatelný, a to ani pro velké zahraniční investory. Po podivnostech, které provázely závěr tendru, je lepší, že se prodej odloží,“ zní další z odpovědí. Ředitelé se kromě transparentnosti zamýšleli také nad výhodností pro stát: „Konečně rozumné rozhodnutí! Prodej celého sektoru jednomu partnerovi je strategicky nevýhodný a cenu za privatizaci by zaplatili spotřebitelé.“ Jedna z respondentek barometru tvrdí: „Otázkou zůstává, jaké podmínky ze strany nabízejícího bude vláda ochotna upravit, aby se ČEZ stal atraktivnější společností pro budoucí investory. Asi by bylo naivní domnívat se, že prostě jen pár měsíců počkáme a v příštím kole se objeví 'bohatý princ, který si naši princeznu vezme' a požadované miliardy nám složí do státní pokladny.“ Další názor zní: „Doufejme, že výsledek výběrového řízení vládu poučí o tom, že je třeba respektovat ekonomickou realitu a že hodnota podniku se nevymýšlí v ministerské kanceláři.“
Někteří z manažerů se na situaci snažili podívat spíše s nadhledem: „Čím později se česká energetika prodá, tím později bude mít vláda peníze na rozhazování, což je v současné situaci jenom dobře.“ Jeden z nich však už byl jen sarkastický: „Ať si něco zprivatizuje další vláda, aby se nám kluci nenudili. Z nedostatku jiné činnosti by mohli vyvíjet iniciativu v nesprávném směru.“
Otázka: „Souhlasíte s rozhodnutím vlády o zrušení výběrového řízení na prodej české energetiky?
Ano 77,5
Ne 12,5
Nevím 10
Temelín brzdou nebude
Rakouské referendum proti jihočeské jaderné elektrárně by nemělo zkomplikovat vstup České republiky do Evropské unie. Je o tom přesvědčeno téměř sedmdesát procent respondentů Manažerského barometru. Rakušané tím spíše podle některých ředitelů vyjadřují své obavy z rozšiřování EU a oslabení své pozice ve střední Evropě. Jeden z manažerů tvrdí: „Temelín je pouze zástupný problém. Skutečným důvodem masové účasti na referendu je snaha zabránit Česku ve vstupu. Xenofobie a provincionalismus tam jsou zřejmě stejně silné jako u nás.“ Jiný ředitel soudí: „Současná úroveň vzájemných vztahů je tristní a přezírání přirozených obav Rakušanů z Temelína bylo velmi špatné řešení. Ukazuje se, že osmdesát let po rozpadu Rakouska-Uherska zde stále přežívá komplex z Rakouska, ať se snažíme působit sebevědoměji.“
Někteří manažeři si dokonce myslí, že podpisová akce více než Česku uškodí našim sousedům. „Rozumně myslící člověk si položí otázky, proč Rakousko vstupovalo do EU, když jeho soused Německo a další členové unie provozují jaderné elektrárny, jejichž řídící a bezpečnostní systémy jsou o dvě generace starší než v Temelíně. Spíše to je záminka, která má skrýt obavy rakouského sociálního státu a jeho obyvatelstva z vyšší ekonomické konkurenceschopnosti budoucích středoevropských členů EU,“ uvažuje jeden z respondentů. Jiný tvrdí: „Křik kolem Temelína je více jejich než náš problém. Ostatně stačí, když Vídeň nahlédne za německá humna. Elektrárny tam jsou také atomové, nejsou to hrnce na vaření švestkových knedlíků.“ Někteří z manažerů dokonce považují problém pouze za záminku: „Jde o rakouský politický folklor, který s vlastním Temelínem má dnes již jen pramálo společného.“
Ne všichni jsou ale stejného názoru. Jeden z hlasů zní: „Rakousko je členem unie a jako takové má vliv na její rozhodnutí. Nemyslím si sice, že je schopné ovlivnit naše přijetí, ale může ho do určité míry zkomplikovat.“ Jedna z respondentek soudí: „Pokud by každá země řešila referendem své sousedské vztahy, byť sebedůležitější, pak by se EU mohla takovými spory zahltit.“
Otázka: „Myslíte si, že podpisová akce v Rakousku namířená proti Temelínu může České republice zkomplikovat vstup do EU?
Rozhodně ano 6,7
Spíše ano 25
Spíše ne 55,8
Rozhodně ne 12,5
Pramen: Týdeník EURO - odpovědi 122 manažerů
