Pokud se v Libyi podaří sestavit funkční vládu a udržet veřejný pořádek, jsou perspektivy slibné
Kaddáfí ještě neskončil, nicméně potenciální dodavatelé, kteří by se mohli podílet na poválečné obnově, a samozřejmě těžařské firmy se již těší na tučné zakázky. Na rozdíl od sousedního Tuniska a Egypta má Libye jednu podstatnou výhodu: po rozmrazení účtů a obnovení dodávek ropy a plynu bude mít dostatek peněz na rychlé zlepšení situace.
Devizové rezervy představovaly ke konci loňského roku skoro 100 miliard dolarů a při slušných cenách ropy a plynu zemi nečinilo žádné potíže dosahovat masivních přebytků běžného účtu platební bilance. Zahraniční dluh by rovněž neměl být překážkou, je v podstatě zanedbatelný.
Libye před válkou obstarávala asi dvě procenta světové těžby ropy, a při úrovni těžby z roku 2010 má zásoby ještě na tři generace. Lví podíl ze zakázek si samozřejmě hodlají ukrojit francouzské, britské a italské firmy (Itálie je nejvýznamnější libyjský obchodní partner), nicméně ani čeští exportéři by nemuseli být bez šancí.
