Kterak restauratér mocných zavřel krám a zmizel neznámo kam
(perex)
Naproti monumentálnímu sídlu Senátu na Malé Straně se krčí docela malý restaurant. Jmenuje se U Kolowrata a tradovalo se, že tam umějí připravit večeři za 200 tisíc korun. Rozhodně patřil k těm nejelitnějším v České republice a mohl patřit dál, kdyby 14. listopadu loňského roku nepřišla spoustě lidí překvapivá textová zpráva podepsaná: Zdeněk Šaroun.
(text)
„Tušil jsem, že se něco děje, ale pan Šaroun mě uklidňoval, že vyklízí kancelář kvůli malování,“ vzpomíná na dny před zmizením svého šéfa někdejší šéfkuchař restaurantu U Kolowrata Robert Nerad. Zdeněk Šaroun byl majitelem společnosti V.I.P. servis, která restaurant provozovala. Nakonec Neradovi řekl, že firmu prodá a založí novou. „Mluvil jsem s ním ráno a on slíbil, že večer zavolá,“ pokračuje Nerad. „Když nevolal, zavolal jsme mu v půl deváté večer sám. Řekl mi, že je v New Yorku, kde jsou klíče od kanceláře a že na stole máme připravené zápočtové listy.“
Historický exkurz
Zdeněk Šaroun pracoval v gastronomii přes třicet let. „Sám jsem stál více než dvacet let u sporáku jako kuchař, takže dovedu výbornou restauraci ocenit se vším všudy,“ svěřil se v roce 2004 v rozhovoru pro týdeník EURO, když vzpomínal na zážitek z večeře u jednoho z nejlepších francouzských kuchařů Edouarda Loubeta v restaurantu Moulin de Lourmarin. Za profesní prioritu tehdy označil změnu fungování cateringové firmy a dennodenní koníček, restaurant U Kolowrata, „který buduji již sedm let a který bych chtěl dostat mezi špičku pražských restaurací“. V oboru je obvyklé, že například catering vydělává na restaurant, kde se provozuje vysoká gastronomie.
Usměvavý a na první dojem příjemný pan restauratér mezi špičku patřil. A mezi špičkami, a hlavně mocnými, se také rád pohyboval. Do Senátu to je od Kolowrata přes ulici, do Poslanecké sněmovny přes dvě, na Úřad vlády čtyři sta metrů a na Hrad jakbysmet. Však se také rychle rozšířilo, že u něj měli senátoři i poslanci ceny vždy poloviční. A jak se rád nechával slyšet, „u mě to má pan Lustig vždycky zadarmo“.
Jeho cateringová společnost V.I.P. servis vařila pro Kancelář prezidenta republiky, vládu, Poslaneckou sněmovnu, Senát i pražský magistrát. Šarounovu kuchyni ochutnal belgický královský pár, španělský korunní princ, japonský císař či princ Charles, který prý dodnes vzpomíná na candáta na mandlích a srnčí hřbet se slivovico-švestkovou omáčkou. A na kolik způsobů se u něj podávaly ústřice, když byl jejich čas, o tom se mnoha podnikům s Michelinovou hvězdou jen zdá.
Až koncem loňského roku navařil Zdeněk Šaroun krmi chutě značně hořké. Minimálně pro zástup svých věřitelů.
Aby se vlk nažral...
„Byl to darebák a dlužil dlouhodobě,“ zuří Markéta Pánková, ředitelka Pedagogického muzea Jana Amose Komenského, které Šarounovi pronajímalo dvě třetiny prostor pro restauraci U Kolowrata. S panem Šarounem podle ní byly problémy po celou dobu, kdy byl v Pállfyho paláci v pronájmu. „Jednou zaplatil, podruhé ne, vždycky ale tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá,“ popisuje Pánková. Jaký dluh za sebou restauratér zanechal k datu svého zmizení, prozradit odmítla s tím, že věc šetří policie a nájemní smlouvu podepisovali její předchůdci, takže se k tomu odmítá vyjadřovat. A jen dodává, že třetinu prostor restauraci pronajímala sousední konzervatoř, které Šaroun údajně rovněž dlužil.
Po SMS ze 14. listopadu, jejíž plné znění má týdeník EURO k dispozici (vizte stranu XY) , následovalo nejedno nemilé překvapení. Nejenže zaměstnanci restaurantu našli ráno na stole rozvázané pracovní smlouvy a zápočtové listy, ale navíc se do podniku začali sjíždět zástupci několika leasingových společností.
Majitel jedné z nich, který si nepřál být jmenován, byl ale ochoten poskytnout týdeníku EURO informace, popisuje svou zkušenost se Zdeňkem Šarounem takto: „Poskytli jsme mu leasing na vybavení restaurantu, od nábytku až po vybavení kuchyně. Vše na základě znaleckých posudků včetně ocenění.“ Podobně jako v případě nájemného však prý platil-neplatil, většinou až po výzvách, a stále přicházel s novými výmluvami.
„Jednou přišel s tím, že si pronajal další restauraci, protože mu VIP hosté U Kolowrata blokují normální provoz,“ pokračuje majitel leasingovky. „A ta že mu vyhořela a že ji zapálil syn majitele. Že mu sice vracejí peníze, ale jen část. Potom také uhradil část dluhu…“
Další variantou podnikání byl plán otevřít restauraci ve Vestci. Letos na jaře tam mělo být otevřeno velké obchodní centrum, kde měl mít Šaroun pronajatý prostor. Tento mimopražský plán potvrdil týdeníku EURO i Robert Nerad. „Pan Šaroun tvrdil, že Komerční banka tam bude mít školicí centrum, a kromě stohu plánů obchodního centra mi ukazoval i smlouvy, že bude Komerční bance zajišťovat stravování,“ dodává zdroj týdeníku EURO. Na základě předložených dokumentů vše vypadalo reálně a leasingovka svolila odklad splátek.
Zdeněk Šaroun navíc působil před leasingovými firmami důvěryhodně i díky svým daňovým přiznáním z minulých let. Například v roce 2006 vykázal obrat přes 30 milionů, daně platil. „Takže když se dívám zpětně, skočili bychom mu na to znovu,“ dodává majitel leasingové společnosti.
Prokurista z Vysočan
Jako odpověď na SMS, jak hodlá vyřešit své závazky vůči leasingové společnosti, dorazil z USA dopis datovaný 15. listopadu 2007 s adresou na obálce napsanou na psacím stroji. V něm Zdeněk Šaroun víceméně oznamuje totéž, co bylo obsahem jeho mobilní textové zprávy ze 14. listopadu: že byl nucen prodat společnost V.I.P. servis, že je vážně nemocen a zbývá mu několik měsíců života. A doplňuje kontakt na právního zástupce, který se bude starat i o jeho pozůstalost.
Zápis v obchodním rejstříku prodej V.I.P. servisu potvrzuje. Zdeněk Šaroun byl 13. listopadu 2007 vymazán jako jednatel firmy. Ke stejnému datu byla vymazána jeho dcera Kateřina jako jediný společník firmy. Podle notářského zápisu datovaného 5. listopadu, který je součástí souboru listin, měl Zdeněk Šaroun od své dcery plnou moc k převedení jejího obchodního podílu v s. r. o. ve výši odpovídající vkladu 100 tisíc korun.
Nabyvatelem, jediným společníkem a prokuristou firmy se stal za celkovou cenu 1 Kč Radu Braga, ročník narození 1984, s trvalým bydlištěm U Vinných sklepů 2 ve Vysočanech. „Což je ubytovna s železnými dveřmi a zamřížovaným okénkem,“ popisuje adresu majitel leasingovky. „Podle několika Ukrajinců, už v poledne opilých, tam Braga sice bydlel, ale už se tam nevyskytuje.“
Jak se ukázalo, Zdeněk Šaroun před svým „odchodem“ prodal totéž vybavení restaurantu zhruba deseti leasingovým společnostem a kromě menších si naběhly i ty největší. „Nám dluží zhruba milion korun,“ pokračuje zdroj týdeníku EURO. „Některým nabízel i kopírku, ke které měl oficiální znalecký posudek na čtvrt milionu korun. Podle našich odhadů ale nemá cenu ani deseti tisíc! Na znalce je také podáno trestní oznámení.“
Když se majitel leasingovky obrátil na právního zástupce Zdeňka Šarouna, ten mu tvrdil, že Šaroun neprodal tytéž věci několikrát, ale že má vše ve skladu mnohokrát. Tomu by napovídal soupis movitého majetku, který s podílem ve společnosti dle notářského zápisu převzal Radu Braga a který měl být podle téhož zápisu uložen ve skladovém areálu v Praze 10. Celková hodnota na soupisu uvedeného gastro zařízení činí více než 8,6 milionu. „Jenže když jsme projevili přání se do skladu podívat a věci ohodnotit, právník s námi na toto téma přestal komunikovat,“ dodává zdroj týdeníku EURO.
Nejasná transakce
Během roku 2007 došlo k pohybům v akciové společnosti SK Chrudim, které by odpovídaly Šarounovu záměru prodat V.I.P. servis, zbavit se tím dluhů a začít s novou firmou. V SK Chrudim byl Šaroun předsedou představenstva od jejího vzniku v roce 1995. Dle výpisu z obchodního rejstříku byl k 3. červenci 2007 z této funkce vymazán, stejně jako další tři členové představenstva. Předsedkyní představenstva se stala Šarounova přítelkyně Renáta Fliegerová. Ke stejnému datu je zapsáno nové složení dozorčí rady.
Posledního července 2007 mění firma jméno na V.I.P. Gastro. Následuje změna předmětu podnikání:, od 24. září jsou jí zprostředkování obchodu a služeb a hostinská činnost. Jediným akcionářem firmy a prokuristou se potom 7. listopadu stává Zdeněk Šaroun. Ke stejnému datu je z funkce předsedkyně představenstva vymazána Renáta Fliegerová.
Všichni už jsou v Mexiku...
Týden nato píše Zdeněk Šaroun SMS a posílá rovněž MMS z newyorského letiště. Od té chvíle je jeho příběh zahalen mlhou a poskládán z více či méně důvěryhodných zdrojů a povídaček.
Podle zdroje týdeníku EURO blízkého policii má Zdeněk Šaroun u policie celkem 17 záznamů. Oznámení se týkají podvodů podle odstavce 1 až 4, zkreslování údajů, poškozování věřitele, zpronevěry, krádeže, padělání a pozměňování veřejné listiny, hospodářské kriminality, v roce 2005 ho prý začala vyšetřovat finanční policie pro odhalování korupce, je podezřelý z finančního terorismu. První záznam je z roku 1994 a žádný případ nebyl dosud uzavřen. Navíc má prý Šaroun nahlášenou ztrátu cestovního pasu. Do uzávěrky tohoto vydání se týdeníku EURO nepodařilo potvrdit informaci, že byl na Zdeňka Šarouna vydán mezinárodní zatykač.
Možná že Zdeněk Šaroun vaří kdesi u příbuzných. Podle jiných zpráv mizí jeho stopa v Mexiku, odkud již údajně přišlo i neoficiální oznámení o jeho úmrtí. (Mimochodem, Mexiko je výbornou zemí, pokud chcete oficiálně „odejít“ z tohoto světa? Podle některých zpravodajců tam seženete potřebné potvrzení mimořádně snadno a levně.)
Prachem posetá
Různí se i odhady celkového dluhu, který po sobě pan restauratér zanechal: spekulace začínají na zhruba dvaceti milionech a končí na více než šedesáti. Kromě leasingových společností se mezi jeho věřiteli najde i řada našich známých, slavných či mocných spoluobčanů. Lidé, kteří měli dveře ke gastronomickým zážitkům u pana Šarouna vždy otevřené.
Připravoval si Zdeněk Šaroun ingredience svého závěrečného chodu roky dopředu, nebo jen doplatil na svou touhu být na slunci? Pohlédneme-li dnes výkladem z ulice do lokálu, neuvidíme než hromadu složených ubrusů a tři balíčky papírových ubrousků na stole. Několik otevřených a již vypitých lahví od vína a sirupů a prázdnotou zející bar s pípou, jejíž někdejší lesk se již ztratil pod neúprosným nánosem prachu.
Popisky:
(SMS na telefonu)
Poslední SMS. Touto zprávou odeslanou 14. listopadu 2007 v 11.22 hodin se Zdeněk Šaroun rozloučil s řadou svých známých.
(vytištěná MMS)
Sám v New Yorku. Několika lidem přišly ještě MMS zprávy z newyorského letiště. Zdeněk Šaroun v nich psal zhruba tolik, že sám a bez peněz bloudí New Yorkem.
(hospoda)
Překvapení. Ještě v říjnu 2007 tady Zdeněk Šaroun hostil pány poslance, v půli listopadu bez varování zavřel a odjel neznámo kam.
