Šéf leteckého koncernu EADS musí bojovat nejen se sílící konkurencí a politickými vlivy, ale i s podezřením z korupce
Když přesně před rokem evropský letecký koncern EADS oznámil, že na postu generálního ředitele vystřídá Francouze Louise Galloise německý manažer Thomas Enders, bylo jasné, že půjde o poslední rutinní střídání šéfů podle národního klíče. Odpovídaly tomu i ambice „majora Toma“, jak se Endersovi kvůli jeho kariéře parašutisty v bundeswehru přezdívá.
Loni v létě, kdy přebral otěže německo-francouzskošpanělského konsorcia, prohlásil, že zvýší obrat i zisky a skoncuje s politickými vlivy na řízení koncernu. První se bývalému šéfovi Airbusu podařilo: za první tři kvartály minulého roku se obrat EADS zvýšil o 14 procent, a zisk před zdaněním vyskočil dokonce o více než 80 procent na 1,9 miliardy eur.
S odpolitizováním největšího evropského hráče v leteckém a kosmickém průmyslu to ale bude těžké. Kolos EADS, který zaměstnává na 140 tisíc lidí, je minimálně ve své vojenské a kosmické sekci přímo závislý na objednávkách ze zemí EU, které jsou silně politicky motivovány.
A politické tlaky jsou patrné i v samotném Airbusu, který tvoří s dvoutřetinovým podílem nejvýkonnější složku EADS. Málokterý výrobek je tak kolektivním evropským dílem jako právě civilní airbusy, na jejichž výrobě se podílí 70 tisíc lidí přímo z EADS a dalších 100 tisíc v rámci subdodavatelů. Airbusy jsou pestrou evropskou skládačkou: přední část trupu je z Francie, zadní z Německa, křídla z Velké Británie, náběžné hrany z Belgie a ocasní plochy pro změnu ze Španělska. Na jaře se navíc chystá velká akciová rošáda, na jejímž konci EADS vykoupí vlastní akcie od velkých hráčů, jako je francouzský vydavatelský dům Lagardere nebo německá automobilka Daimler. V ideálním případě dojde ještě k silnějším politickým vazbám. Odpadnou prostředníci a Francie i Německo se tak budou napřímo podílet na novém EADS po 12
procentech. Španělé si přijdou na čtyři procenta, zbytek bude obchodován na burze.
Přeskupování majetku bude koncern stát čtyři miliardy eur, což je cena za to, že akcie od Daimlera a Lagardere neskončí v rukou spekulantů. Dosud největší přesuny akcií v historii firmy navíc EADS provádí za situace, kdy zejména na asijských trzích lehce ztrácí ve prospěch svého největšího konkurenta – amerického Boeingu.
Soupeření obou gigantů často připomíná fotbalový zápas, kdy se míč střídavě dostává z jedné poloviny na druhou. Airbus, hlavní a nejdůležitější civilní produkt EADS, těsně před koncem loňského roku zabodoval, když získal kontrakt na dodávku 75 letounů typu A320neo do Turecka v hodnotě 7,5 miliardy dolarů. Navíc s opcí na dalších 25 strojů. Ve výsledku nicméně rok 2012 dopadl lépe pro Američany. Boeing dodal svým odběratelům 601 strojů a poprvé po deseti letech tak Airbus trumfl. Navíc Boeing oznámil, že má v databázi 4373 nevyřízených objednávek, což je rekord v historii společnosti. Airbus s Boeingem soupeří zejména na poli letounů pro krátké a střední tratě, kde obě firmy nabízejí vylepšené verze svých klasických modelů. Zatímco Evropa propaguje A320neo, který má oproti starší verzi motory dosahující patnáctiprocentní úspory paliva s nižšími emisemi, Američané sázejí na model 737MAX.
I když celkově oba výrobci mají v kapse kontrakty na téměř tři tisíce strojů, na nebi se jejich stroje hned tak neobjeví. Vylepšené airbusy vzlétnou za dva roky, na supermoderní boeingy si zákazníci počkají do roku 2017.
Hrozba z Číny Souboj o objednávky je o to důležitější, že zavedený duopol Airbus-Boeing může za deset let prolomit na asijských trzích Čína. Ta chystá svůj letoun Comac C919 vybavený zahraničními motory i avionikou. I když odborníci čínskému letadlu zatím příliš velké šance na ovládnutí trhu nedávají, hráči druhé ligy – třeba kanadský Bombardier – už s Číňany jednají o spolupráci. A hrozbu „třetího vzadu“ přiznává i Marwan Lahoud, hlavní stratég EADS. „Na trhu je příliš mnoho hráčů. Dříve nebo později dojde ke konsolidaci. Je třeba si pečlivě vybírat partnery, a to právě děláme,“ prohlásil Lahoud.
Víc než trumfování celkových a ročních objednávek i dodávek ale říkají hospodářské výsledky. A v nich má navrch Boeing, který se ukazuje jako životaschopnější. Airbus v roce 2011 vykázal marži z operativního zisku ve výši pouhého 1,7 procenta, americký Boeing pak v sekci komerčních letadel marži téměř desetiprocentní. Jinými slovy – každý desátý dolar z obratu putoval jako výdělek do pokladny. Odborníci ovšem upozorňují na to, že předloni ještě dozníval efekt starších dodávek superjumba A380, které bylo nabízeno s malou marží, takže Airbus nemohl Američany dotáhnout.
Dotované nebe Souboj na nebi mezi Evropou a USA každopádně postrádá transparentnost. V roce 2005 se Boeing a Airbus vzájemně zažalovaly před Světovou obchodní organizací (WTO). Loni v březnu pak WTO s definitivní platností rozhodla, že Boeing obdržel od americké vlády nepřiznanou finanční injekci ve výši 5,3 miliardy dolarů – většinou formou technologických grantů z peněz NASA a ministerstva obrany. Spor ještě není definitivně ukončen – EU chce, aby Boeing platil roční pokutu 12 miliard dolarů, čemuž se Američané úspěšně brání.
Jenže ani EADS není bez poskvrny. I když WTO žádné nedovolené subvence nakonec neodhalila, novináři z Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung spočítali, že jen výzkumné granty z EU přispěly na vývoj modelu A380, největšího dopravního letadla světa, částkou 3,6 miliardy eur.
Noví akcionáři a neutuchající soupeření s Američany nejsou ale jedinou starostí Thomase Enderse. Ten musí bojovat i s dobrou pověstí koncernu. Loni v listopadu prohledávala německá policie kanceláře centrály EADS v bavorském Ottobrunnu, muži zákona chtěli vidět také spisy a počítače firmy Eurofighter Jagdflugzeug, jointventure firem EADS, BAE a Alenia, které je zodpovědné za export stíhaček typu Typhoon. Nejen státní zastupitelství v Mnichově, ale i ve Vídni a v Římě vyšetřuje deset let starou kauzu. V roce 2003 si Rakušané od EADS objednali 18 stíhaček Eurofighter za bezmála dvě miliardy eur. Ve vzduchu visí podezření, že Eurofighter porazil konkurenci z Francie a Švédska tím, že rozdával úplatky. Klíčoví rakouští politici a lobbisté měli dostat až 100
milionů eur. „V EADS není místo pro neetické nebo podvodné jednání,“ reagoval Enders na podezření. Příliš důvěryhodně to ale neznělo. Mimo jiné proto, že Enders v době lobbování stíhaček pro Rakousko šéfoval v EADS divizi obranných a bezpečnostních systémů.
Koncern EADS na podezření z korupce zareagoval po svém – zřídil interní komisi, která má do února předložit zprávu o etických principech ve firmě. Pár týdnů poté valná hromada posvětí akcionářské zemětřesení. Pro Enderse to rozhodně nebudou klidné měsíce. Jeho předchůdce Gallois bez problémů přešel do dozorčí rady PSA Peugeot Citroën. Jestli se i Endersovi jednou podaří sestoupit rovnýma nohama na zem, není vůbec jasné.
Graf
Evropský byznys Obraty EADS podle regionů v roce 2011 (v mld. eur)
Souboj na nebi Dodávky civilních letounů Airbus a Boeing (v počtech kusů)
O autorovi| BLAHOSLAV HRUŠKA, hruskab@mf.cz
