Potravináři na cestě do pekel?

2. 5. 2005

Schodek agroobchodu za loňský rok je kupodivu nižší, než předpovídaly některé pesimistické scénáře. Optimismus ale není na místě - Česko totiž stále vyváží hlavně suroviny, zatímco dováží hotové výrobky. Na první pohled nevypadá loňská bilance agroobchodu tak špatně - schodek se zmenšil na zhruba třicet miliard korun.

Na první pohled nevypadá loňská bilance agroobchodu tak špatně - schodek se zmenšil na zhruba třicet miliard korun. Ministerstvo financí na základě celních statistik často uvádí, že „pokrytí dovozu vývozem se zvyšuje“ čili že tempo vývozu roste rychleji než dovoz. Jde však o ošidná čísla. Porovnání tempa vývozů totiž vychází z nižší základny, takže v procentním porovnání se sice export roste rychleji než dovoz, v objemovém vyjádření to však neplatí.

NÁRŮST JEN U NOVÝCH ZEMÍ

Největším problémem je ale struktura agroobchodu. Ta se totiž po vstupu Česka do Evropské unie dále zhoršuje. Ze statistik se zdá, že náš export do Evropské unie roste - ve skutečnosti se však zvyšuje hlavně vývoz do nových členských zemí. V původní patnáctce si Česko až na výjimky ani po vstupu do Unie „moc neškrtne“.

Jinými slovy: Jestliže si naši zemědělci a potravináři stěžují, jak je ničí levnější dovozy z nových členských zemí, je třeba konstatovat, že my jim vlastně děláme to samé.

RIZIKO PRO POTRAVINÁŘE

Vstup na jednotný evropský trh tedy dlouholetý problém neodstranil, ba naopak spíše prohloubil. I nadále se z České republiky vyvážejí hlavně zemědělské suroviny, zatímco mezi dovozem převažují výrobky s přidanou hodnotou. Vývoj agroobchodu tak skýtá rizika hlavně pro tuzemské výrobce potravin. Ti už důsledky negativního trendu pociťují - a brzy patrně pocítí ještě více.

Před zmíněnou nerovnoměrností nedávno varoval prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík: Vývozem surovin a následným dovozem potravinářských výrobků vzniká přidaná hodnota v zahraničí, přestože by mohla vzniknout v Česku. To je podle něj ze střednědobého hlediska „cesta do pekel“.

V praxi pak tento trend znamená pokles produkce domácích výrobců potravin. Nebude jich totiž třeba, pokud se potraviny z tuzemských surovin vyrobí jinde. Detailnější pohled do statistik přitom říká, že finální potravinářské výrobky se do Česka dovážejí především z původních zemí Unie, tedy ne z nových členských států.

POMŮŽE JENOM DOBRÁ PROPAGACE Výsledkem je postupně se zvyšující podíl zahraničních potravin v české obchodní síti. Strukturu nabízeného zboží přitom podle ředitele potravinářské komory Miroslava Koberny určují především nadnárodní obchodní řetězce. Ti se v rámci vzájemného konkurenčního boje snaží v maximální možné míře koncentrovat své dodavatele. „V ideálním případě by chtěli jednoho dodavatele pro celou Evropu, nebo alespoň pro celý stát či region, přičemž region v tomto případě není omezen státními hranicemi. Protože jde především o hledisko logistiky, tedy optimálních nákladů na transport výrobků,“ tvrdí Koberna. Kvalita tuzemských potravin je srovnatelná se zahraničními -základní podmínku konkurenceschopnosti se zahraničními produkty tedy splňuje. Také výrobní ceny se od sebe v zemích Evropské unie příliš neliší (na rozdíl od prodejních). Možnosti uplatnění tuzemských potravin na trhu tedy podle Koberny vycházejí z toho, co ještě může navíc jejich výrobce obchodníkům nabídnout. „Jedním ze základních argumentů přitom bude skutečnost, zda budou zákazníci obchodů v tom kterém regionu určité zboží vyžadovat,“ domnívá se ředitel potravinářské komory. Jedině takovému požadavku podle jeho slov velké obchodní řetězce ustoupí. Jenže potíž je v tom, že v Česku spotřebitelé potraviny z domácí produkce nijak zvlášť nevyžadují. Zjednodušeně řečeno totiž nevědí, které to jsou. Nemají k dispozici argumenty, proč by jim měli dávat přednost. „K tomu lze spotřebitele přesvědčit jen systémovou a propracovanou propagací a marketingem,“ uzavírá Koberna. VÝVOJ PO VSTUPU DO EU (v milionech korun) komodita: vepřové maso, období 5-12/2003 a 5-12/2004 | ŽIVÁ PRASATA
|Rok|Vývoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní|
| 2003|57,3 |0,8 |47,1 |10,2|
| 2004|539,6 |165,7 |362,2 |11,2|
|Rok|Dovoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní  |
| 2003|6,0|6,0|0|0|
| 2004|30,7|27,7|3,1|0|
| VEPŘOVÉ MASO
|Rok|Vývoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní|
| 2003|238,8|4,6 |232,0 |2,2|
| 2004|596,4 |65,5 |485,8 |18,2|
|Rok|Dovoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní  |
| 2003|864,8|592,2|272,6|0|
| 2004|3039,5|2657,6|381,9|0|
           | VÝROBKY Z MASA
|Rok|Vývoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní|
| 2003|342,9|12,2|252,3 |78,4|
| 2004|772,0 |28,1 |663,8 |80,1|
|Rok|Dovoz celkem|EU15 (staré země)|EU10 (nové země)|ostatní**  |