Představitelé Potravinářské komory ČR spolu s dalšími odborníky vyjádřili nesouhlas s nadměrnou regulací, jakou jsou některé návrhy Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC) a podobná doporučení Evropské komise (EK) a Světové zdravotnické organizace (WHO).
Foto: Profimedia.cz
Světová zdravotnická organizace (WHO) společně s politickými orgány EU propaguje globální strategii s cílem celosvětově snížit užívání alkoholu a dalších zdraví škodlivých látek. Doporučení WHO sahají od snah o prevenci, přes omezení obchodu s těmito komoditami či reklamy. WHO vyzývá členské státy, aby vytvořily politiku na základě dostupných důkazů a přizpůsobily ji svým konkrétním podmínkám s jasnými cíly a strategií omezit spotřebu. Jako první začala Evropská komise snahou výrazně omezit trh a snížit počet aktivních kuřáků. Mezi těmito opatřeními se objevují např. doporučení na jednotné balení tabákových výrobků, zákaz jejich vystavování v místě prodeje nebo zákaz používání přísad. Iniciativy WHO se rychle objevují v iniciativách EU, která tato opatření zvažuje v rámci revize Tabákové směrnice.
Role přísad a snaha nadnárodních organizací o jejich zákaz
Jedním z bodů FCTC je i snaha o zákaz přísad v tabákových výrobcích, které spolu s tabákem většina tabákových výrobků obsahuje. Přísady mají za cíl regulovat články 9 a 10 FCTC. Přísady se do tabáku přidávají pro usnadnění výrobního procesu, zvyšují schopnost tabáku udržet vlhkost a prodlužují jeho trvanlivost. Mají také vliv na odlišení jednotlivých chutí tabáku. „Návrh FCTC předpokládá, že zákaz používání příměsí do tabákových výrobků sníží jejich atraktivitu pro spotřebitele a přispěje tak ke snížení spotřeby tabáku. Tato spojitost ovšem není prokázána. Naopak některé země, kde jsou preferovány tabákové výrobky bez přísad vykazují vyšší spotřebu tabákových výrobků,“ uvedl Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii PK ČR.
Regulace obalů
Dalším z rozporuplných opatření FCTC je unifikovaný vzhled cigaretových krabiček. Ten by znamenal odstranění všech barev, log a znaků z obalů cigaret. Ty by obsahovaly pouze název značky, jméno výrobce, provedení v černé barvě a další náležitosti povinné ze zákona. Cílem návrhu je snížení poptávky po tabákových výrobcích a snížení jejich atraktivnosti pro mladistvé. Podle odborníků na právo duševního vlastnictví jsou unifikovaná balení protiústavním, extrémním opatřením. „Legislativní úprava zavádějící povinnost tzv. jednotného balení tabákových výrobků by byla v rozporu s mezinárodními závazky České republiky vyplývajícími jak z Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tak z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví,“ uvedl Petr Kůta, advokát z advokátní kanceláře KMVS, s.r.o. Návrh unifikovaného vzhledu cigaretových krabiček by mělo dopad také na ochrannou známku, která garantuje spotřebiteli kvalitu výrobku. Vzhledem ke své rozlišovací schopnosti je ochranná známka významným nástrojem k vybudovaní svobodného trhu. „Toto opatření by též nepřípustně zasáhlo do práva na svobodu projevu výrobců tabákových výrobků, jak je zakotveno v českém ústavním pořádku i v Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách,“ dodává Kůta.
Přístup ČR a dopad regulací
Vláda ČR přijala pozici, která odmítá některá z opatření FCTC, jako např. jednotné balení tabákových výrobků, zákaz jejich vystavení v místě prodeje nebo zákaz používání přísad. Toto stanovisko taktéž nepředpokládá potřebu rozšíření působnosti dosavadních ustanovení na evropské úrovni. „Nelze očekávat, že by přistoupení ČR k FCTC poskytlo jakoukoli přidanou hodnotu agendě tabákové regulace uvnitř České republiky. Opatření doporučovaná FCTC jsou zaměřena primárně na regulaci nabídky, respektive na omezování svobodné soutěže tabákových výrobků na trhu. V důsledku to nepřináší omezování spotřeby, ale expanzi napodobenin negarantované kvality a nelegálně prodávaných (nezdaněných) cigaret,“ uvedl Miroslav Toman, prezident PK ČR. „Aktivity WHO mohou mít za důsledek spuštění nebezpečné laviny dalších podobných omezení, která zasáhnou nejen tabákový řetězec, ale v budoucnosti se mohou dotknout i jiných oblastí potravin a pochutin, například snahám o regulaci obsahu tuku v potravinách, cukru v cukrovinkách nebo prodeje alkoholických nápojů včetně vína a piva,“ doplnil Miroslav Toman.
