Zpomaluje stárnutí cév, pomáhá vašim kloubů či chrání před rakovinou. S podobnými tvrzeními se běžně setkáváme na potravinových doplňcích. Podle odborníků jsou však často smyšlená.
Výroba potravinových doplňků představuje lukrativní byznys, podle Evropské komise se však často jedná o podvod.
Autor: Jakub Stadler
Drtivá většina potravinových doplňků se v současné době prodává v rozporu se zákony. Tyto doplňky totiž na svých obalech obsahují nedoložená tvrzení, a podle unijní legislativy tak jejich výrobci klamou spotřebitele.
Přitom již od roku 2006 platí unijní nařízení, které jednoznačně zakazuje na obalech potravin uvádět nedoložená zdravotní tvrzení. V obecné rovině je navíc v EU klamání spotřebitele zakázáno již prakticky od doby jejího vzniku. Zmiňovaná zdravotní tvrzení jsou, stručně řečeno, slogany, které deklarují příznivé zdravotní účinky při konzumaci potraviny nebo potravinového doplňku na lidské zdraví, například „prevence proti rakovině“.
Některé výrobky dokonce nesou na svých obalech tvrzení obsahující sloveso léčit. Jenže v takovém případě by měly být výrobky zařazeny mezi léčiva a jejich uvádění na trh by mělo podléhat schválení příslušných státních dozorových orgánů, u nás Státního úřadu pro kontrolu léčiv. Nic z toho se však neděje. To si uvědomuje také Brusel, který ve zmiňovaném nařízení konstatuje: „V současné době existuje velké množství tvrzení, která se používají při označování potravin a v reklamě a která se vztahují k látkám, jejichž příznivý vliv nebyl prokázán, nebo o nichž se v současnosti nedospělo k dostatečné vědecké shodě. Je nutno zajistit, aby bylo u těchto látek prokázáno, že mají příznivý výživový nebo fyziologický účinek.“
Evropská bezpečnost potravin
O pravdivosti zdravotních či výživových tvrzení na obalech potravin rozhoduje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Ten ale zatím většinu žádostí odmítá. Podle Jana Vavrečky, odborníka na evropskou legislativu z pražské Vysoké školy ekonomické, EFSA dokonce neuznal konstatování o preventivních účincích glukosaminu na kloubní onemocnění. To překvapilo i některé lékaře. Podle EFSA nemá glukosamin preventivní, ale léčivé účinky, a význam tak má pro nemocné, nikoliv pro zdravé jedince. Do současné doby také úřad neuznal jediné zdravotní tvrzení týkající se bylinných extraktů – a takových výrobků jsou na trhu tisíce. Pokud přitom při jejich prodeji nebude podle Vavrečky možno použít marketingové podpory o příznivých účincích takových výrobků na zdraví, budou jen velmi obtížně prodejné.
Povinnost dodržet již platnou legislativu EU se přitom podle něj dříve či později jen v Česku dotkne stovek distributorských firem a desítek výrobních firem nabízejících doplňky stravy. Vůbec největší tlak pak čeká výrobce, kteří na obalech potravin a potravinových doplňků deklarují vlastnosti výrobku spojené se slovesem „léčit“. „Jakmile firma prezentuje jakýkoli výrobek za účelem léčby nebo prevence lidských onemocnění, zakládá tomuto výrobku podle zákona o léčivech statut léčivého přípravku – tento výklad již potvrdil Evropský soudní dvůr. Pokud jsou ale takové výrobky léčiva, patří pod právní režim léčiv a nesmějí být na trh uváděny bez příslušné registrace. Takový výrobek nemá co dělat na trhu jako potravina a dokonce ani jako kosmetika,“ podotýká Jan Vavrečka. Zhruba 80 procent potravinových doplňků se však jako výrobky vhodné pro léčbu nějakých onemocnění tváří.
Danone klamal zákazníky
Právně postihnout výrobce za klamání spotřebitele je celosvětový i celoevropský problém. Právníci totiž nemají dostatečnou odbornost k tomu, aby mohli posuzovat vliv nějaké látky na lidské zdraví. V zahraničí se ale již pomalu hýbou ledy. Známé jsou mimo jiné případy společnosti Danone, jejíž reklama na výrobek prospěšný pro zdraví byla ve Velké Británii zakázána a v USA již dokonce společnost zaplatila jako kompenzaci za klamání spotřebitelů pokutu ve výši 35 milionů dolarů.
Podobné problémy začínají řešit i další výrobní a distribuční společnosti. Také na tuzemském trhu lze očekávat účinnější ochranu práv spotřebitelů vůči klamavým reklamám. Potvrzuje to například předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČS) Libor Dupal. Podle něj v Česku dosud „nefunguje efektivní ochrana spotřebitele ve smyslu uplatňování evropské legislativy, včetně předávání podnětů mezi jednotlivými dozorčími orgány v případech, kdy existuje důvodné podezření, že jsou komunikovány nepřípustné informace – v reklamě, na obale nebo v příbalové informaci produktu“. Pokud by tento stav trval i nadále, je podle jeho slov SČS připraveno podat na subjekty klamající spotřebitele žaloby.
Ve většině případů zbytečné utrácení peněz za potravinové doplňky má navíc jeden další zásadní negativní dopad, na který upozorňuje Jan Vavrečka. „Spotřebitel, který řeší své zdravotní problémy prostřednictvím nákupu potravinových doplňků, má nejen nižší garanci deklarovaných účinků oproti skutečným lékům, ale především tím přesouvá finanční prostředky do potravinářského a kosmetického průmyslu na úkor zdravotnictví. To je obrovský odliv kapitálu ze zdravotnictví a tyto peníze se mimo jiné nedostanou na vědu a výzkum nových léčiv,“ zdůrazňuje.
