Menu Zavřít

Potřeba nového zrození

27. 12. 2010
Autor: Euro.cz

Atraktivní lokaci i vcelku jedinečný interiér kapitalizují jen prostředně

Do podniku mne zlákala jediná věta uvedená v jakési upoutávce: „Navštivte harmonické místo, kde je čas zahalen mlhou labužnického transu…“ Přiznávám své zaujetí, v mlze „labužnického transu“ jsem ještě zahalen nebyl.
Zkrátka a dobře, jednoho sychravého podvečera vstupuji do rozměrného prostoru s vysokými okny, abych si zplna hrdla užil onen inzerovaný trans. Dvouetážový restaurant je pojednán jaksi „poskákaně“, s trochu nejasnou orientací. V patře je zbudováno několik oddělených místností: zlatý orientální salonek, vedle jiný, hodně moderní, potom ještě jeden, dobře ukrytý, nevím už na jaké téma zaměřený. Galerie podél delší stěny působí jako balkon v divadelním sále.
Magnetem přízemí je pak výhled na pravý vltavský břeh, jenž dává pozapomenout na olbřímí obrazovku hyzdící místnost. Dvoukřídlý bar, bělostné „světlopády“ od stropu, jednoduchý mobiliář zcela bez založení, navíc s ne zrovna pohodlnými židlemi – tam, kde nejsou křesla, to vše hovoří spíše pro kavárnu než restauraci. Předložené menu ale zařazení mezi restaurace ospravedlňuje. Je dostatečně pestré, s lákavou sezonní nabídkou – nyní převládají krmě na základě kaštanů. Přesto se jeví možná trochu nevyhraněně, na pohled rozháraně. Jak tomu bude s vlastními pokrmy, to mám seznat po chvíli.

Nejdříve česnek, pak kapusta

Bohužel hned „rozběh“ se nepovedl. Bramborová polévka, na kterou jsem se, byv cestou značně prochladlý, moc těšil, zasadila mému očekávání nelítostnou ránu. To nebyla bramboračka, to byly pomeje! Ve vodě po bramborách – řídké, bez očka tuku a až nezdravě žlutavé – se koupaly plátky česneku, sem tam nějaká brambora a kostičky karotky. Jako by do česnečky přihodili něco kořenové zeleniny, takže vznikl podivný vodnatý hybrid „ani ryba, ani rak“. O chuti nelze hovořit. Česnek zcela ovládl pole a majoránku, houby i výraz dobrých, nevymáčených brambor zahnal někam k „lajně“. Všechno tam bylo, to ano, ale v jakémsi podivně „recyklovaném“ provedení. Učeň druhého ročníku průměrného střediska by za takovou bramboračku jistě propadl. Těžko uvěřit, že by místní šéfkuchař Robert Nerad něco takového ze své kuchyně pustil, na to je příliš zapálený.
Zmaten a zmítán obavami očekávám, co přinese pokračování tak povrchně rozehraného představení. Grilovaný vepřový hřbet s dušenými jeruzalémskými artyčoky, kaštany, houbami a růžičkovou kapustou vypadal v jídelním lístku lákavě, potlačuji proto rozladěnost a pouštím se do něj. Jenže už sama prezentace není kdovíjak oslňující. Kaštanů a růžiček kapusty je na talíři převaha, takže se vepřové ztrácí v jejich objetí a působí bezradně. Maso je navíc mdlé chuti a v jedné části notně přetažené. Nedokáže vzdorovat ani poměrně mírnému, mýdlovitému nástupu kaštanů, tím méně kapustě. Ta je naopak razantní a až „pohlreichovsky“ přisprostlá. Vše se tak odehrává v režii této zeleniny.
Kapusta nebyla připravena špatně, ony vlastnosti selské obhroublosti jsou jí vlastní, proto musí mít sebevědomějšího oponenta. Tím ovšem bezduchý kus vepře nebyl. Úporně žvýkám, hledám, kde objevit nějaké alespoň malé pozitivum. Snad v tenkých plátcích topinamburu – tenhle název pro jeruzalémské artyčoky nám je asi bližší. I zde neúspěšně. Blátivě rozbředlá konzistence, zapříčiněná zřejmě nějakou prazvláštní macerací, je ovšem zcela připravila o jejich nasládlou chuť. Ta by asi beztak do celé kompozice výrazněji nepromluvila, tento fakt přesto nelze brát coby omluvu.

Bezodkladná kapitulace

Lépe se nepředvedla ani telecí žebírka, údajně do křupava pečená, s lesním chilli medem a teplým dipem. Byla vysušená napadrť a chilli med je chuťově zrůznil do jediné polohy, a to příliš ostré. Hustá hořčičnopažitková omáčka měla jen pramalou šanci se prosadit a prohrála vysoko na body. A spolu s ní, nehledě na to, v jakém světle se předvede dezert, kapitulovala celá kuchyně.
Nutno přesto dodat, že tvarohová pěna s rumem a perníkovými chipsy se činila, aby alespoň dílem rozptýlila matný dojem z předchozího. Tvaroh vyšlehaný do hedvábného pohlazení nabyl použitým rumem výsostně potěšující příchuti. V ústech jen tál a za ješitných fanfár alkoholového sóla odezníval v rozveselující spirále. I díky tenkým oplatkám perníku, v nichž se nedral do popředí badyán, pak sehrál dezert líbivou a osvěžující závěrečnou sonatinu. Na napravení reputace však až příliš krátkou.

Neradno se ptát

Takový lapsus mi hlava nebrala. Neumím si v ní srovnat, čím podnik umístěný na mimořádně výhodné pozici chce oslovit a získávat klientelu. Nebyla to totiž ani obsluha, přesněji její pánská část. Mladík, zprvu uměřeně pozorný, časem stále četněji chodil ke stolu „vyzvídat“, zda je vše v pořádku. Jako by tušil… Téměř neustávajícími omluvami a díky o dva kroky překročil křehkou hranici mezi profesionální úslužností a servilitou. Jeho projev zesládl jako cukrová vata, když je jí příliš. Navíc nám sebral máslo už po polévce, nenabídl žádnou přílohu a ve finále pomíjel i dolévání, takže musela „naskočit“ jeho o poznání znalejší kolegyně.
Nechci uvěřit tomuto jednostrannému zaměření Phenixu na cizince, kteří sem vkročí jednou a dojem, jakkoli tristní, brzy zapomenou. Zcela určitě tomu nevěřím v případě Neradově. Jenže – a neříká se mi to lehce – dnešní výkon kuchyně padá na jeho hlavu. Odcházeje dílem rozčarován, dílem zděšen, jsem se ani neodvážil na něho přeptat. Co kdyby v té kuchyni opravdu byl?! Vypotácel jsem se tedy z restaurantu zahalen oparem „labužnického transu“. Ale pro jaké labužníky?

Value for money

Hodnocení restaurace
Jídlo 25 bodů z 50
Obsluha 12 bodů z 20
Nápoje 12 bodů z 20
Prostředí 7 bodů z 10
Celkem 56 bodů ze 100

+ Sympatické prostředí interiéru a příhodné umístění podniku
- Přístup k přípravě pokrmů neodpovídá předpokládané úrovni restaurace

Phenix Cafe-Restaurant-Bar
Smetanovo nábřeží 22, 110 00 Praha 1, tel.: +420 222 222 173
e-mail: info@phenix-cafe.cz , http: www.phenix-cafe.cz

Otevírací doba Po–Ne 08.00–24.00
Kuchyně mezinárodní s podílem české
Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Chile, Itálie

Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě

Výběr z jídelního lístku
restovaná kachní játra se šalotkou, pečenými bramborovými plackami, jarní cibulkou a silnou šťávou 147 Kč
jemný krém z kaštanů s kapkou koňaku a pečenou slaninou 97 Kč
salát z rukoly, avokáda a sušených rajčat s dresinkem z lískových oříšků a smaženými kostkami sýru Brie 207 Kč
domácí raviolli plněné ricottou s piniemi, rajčatové coulis s bazalkou 193 Kč
grilovaný vepřový hřbet s dušenými jeruzalémskými artyčoky, kaštany, houbami a růžičkovou kapustou 297 Kč
restované kuřecí kousky v thajské krémové kari omáčce se zázvorem a kokosovým mlékem, zelenina s koriandrem, jasmínová rýže 265 Kč
pečené kuřecí prsíčko s kaštanovým pyré, jablky a černým kořenem v silné telecí šťávě 287 Kč
vepřová panenka s pečenými bramborovými plackami, jarní cibulkou a omáčkou z černého piva 297 Kč
pečené filátko z candáta s maslovým bramborovým pyré, karotkou, pórkem a pěnou z lučních bylinek 351 Kč
grilovaná chobotnice s restovanou zeleninou na bazalkovém másle, česnekem a olivovým olejem
497 Kč
daňčí hřbet v krustě z vlašských oříšků, restovanými hřiby s černým kořenem, glazurovanými brambory a silnou omáčkou z červeného vína 487 Kč
Phenix cake - čokoládový dort s karamelovými profiterolkami 175 Kč

WT100

Výběr z vinného lístku
De Saint Gall Brut 0,75 l 1570 Kč
Ryzlink vlašský kabinet, vinařství Volařík, Mikulov Polosuché 525 Kč
Pinot Grigio DOC Colterenzio - Alto Adige 675 Kč
Chardonnay Barons de Rotschild Lafite, Los Vascos 690 Kč
Sauvignon Prail, Colterenzio 2008 925 Kč
Chablis 1 er Cru Vallon 2006 Christian Moreau, Bourgogne 1990 Kč
BIO Armonia Rosé Domaine Bassac 390 Kč
Dornfelder pozdní sběr, vinařství Veverka, Čejkovice Suché 565 Kč
Cabernet Sauvignon Barons de Rotschild Lafite, Los Vascos 690 Kč
Chianti Classico DOCG Castello di Verrazzano – Toscana 890 Kč
Château du Retout Bordeaux Haut-Medoc, Cru Bourgeois 1079 Kč

  • Našli jste v článku chybu?