Nezaměstnanost prudce roste a zdecimované úřady práce si s ní jen tak neporadí
Bez práce je už téměř 600 tisíc Čechů, což je 8,1 procenta všeho práceschopného obyvatelstva. Jen od listopadu 2011 jich přibylo bezmála sto tisíc. Již nyní překonáváme tragické rekordy, a to ani nedosahujeme vrcholu, počet nezaměstnaných má kulminovat až koncem roku. „Letošní rok už je nejčernější v novodobé historii Česka. Nejdramatičtější scénáře předpovídají až tři čtvrtě milionu lidí bez práce, z toho část budou absolventi škol v polovině roku a na podzim,“ předpovídá Svaz průmyslu a dopravy (SPD).
Nicméně ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je optimističtější, když podíl nezaměstnaných na letošek odhaduje na 7,2 až 7,8 procenta.
Vedení resortu má před sebou heroický úkol: během několika týdnů napravit, co se pod vedením exministra Jaromíra Drábka bouralo dva roky. Ale i kdyby jej vedli géniové planetárního formátu, nemohou to zvládnout takovým tempem, jak by situace s rychle plnící se frontou žadatelů o práci vyžadovala. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) sice v polovině března představila balíček opatření ke zmírnění nezaměstnanosti nazvaný 7 bodů za 7 miliard, prozatím však příliš obecné teze mnoho pochvaly nesklidily.
Černé scénáře Makroekonomické předpovědi pro letošní rok nejsou ani trochu příznivé. Česká ekonomika je všechno možné, jen ne hladce a setrvale běžící stroj. „Stále se nedostala na úroveň roku 2008 a rok 2013 bude spíše rokem stagnace. Očekáváme sice určité uklidnění, zejména v druhé polovině roku, ale neexistují žádné náznaky výrazného pozitivního zvratu pro letošek. Navíc se zdá, že případné oživení bude velmi pozvolné a křehké,“ uvádí ve společném šetření SPD a Česká národní banka. Skeptičtí jsou i další makroekonomové. Recese přitom pohlcuje českou ekonomiku s většími či menšími výkyvy již pátým rokem. Ze zmíněného šetření vyplývá, že firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. A povzbudivá nejsou ani data o skomírajícím tempu nových zakázek.
Rovněž oslabené stavebnictví, další potenciální zdroj pracovních míst, se zatím nevzpamatovalo. Nelze ani předpokládat, že by národ doširoka rozevřel tenoučké peněženky, aby situaci mohly zachránit služby.
Paralýza úřadů práce Nedá se tedy očekávat, že by hrneček s pracovními místy začal chrlit volná, byť dotovaná místa. Firmy se do toho samy nepoženou a úřady práce, které je mají k aktivitě různými prostředky povzbuzovat, jsou paralyzované. Akceschopnosti je zbavila zpackaná reorganizace od předchozího ministra Jaromíra Drábka a dorazil je přechod na jiné, špatně fungující počítačové systémy.
Zaměstnavatelé přitom na hrozbu růstu nezaměstnanosti poukazují již delší dobu. „Ministerstvo práce není na růst nezaměstnanosti připraveno. Základní problém je v nefunkčnosti úřadu práce, za niž může manažerské selhání na ministerstvu. Pokud nezačne úřad dobře fungovat, nic nám nepomůže,“ nebere si servítky dlouhodobá kritička resortu, poslankyně za ODS Lenka Kohoutová.
Po reorganizaci, která veškeré pravomoci přenesla z okresních úřadů na krajské orgány, ztratily pracovní úřady možnost pružně reagovat na lokální problémy trh. Kontaktní místa musejí s každou, byť sebemenší, smlouvou na kraj, kde ji schvaluje několik různých lidí. Kvůli změně v IT systémech úředníci nemají k dispozici detailní analytické údaje o tom, kdo jsou nezaměstnaní, odkud a proč přicházejí a odkud se dají čekat další příchozí. „O nedostatečně fungujících úřadech práce jako centrech aktivní politiky zaměstnanosti slyšíme v krajích, kde vedení Svazu diskutuje se zaměstnavateli. Úřady práce nemají přehled o profesní struktuře nezaměstnaných, nesbírají přehledy o volných pracovních místech a nevědí o uplatnění rekvalifikovaných nezaměstnaných,“ popisuje ředitelka zaměstnavatelské sekce SPD Jitka Hejduková.
A jak doplňuje poslankyně Kohoutová, představitelé lokálních úřadů nemají možnost jednat aktivně se zaměstnavateli a nabízet jim na míru šité pobídky. Firmám byla dokonce zrušena povinnost hlásit úřadům práce volná místa, i když většina z nich to dělá i nadále.
Že jsou pracovní úřady kapacitně poddimenzované, potvrzuje i souhrnná zpráva úřadu práce o řízení rizik, kterou má týdeník Euro k dispozici. „Personální redukce z loňského roku byla sice částečně kompenzována příchodem zaměstnanců obcí po převodu příslušných agend z obcí na Úřad práce ČR, ve výsledku ovšem poměrně významný nárůst objemu práce není tímto vykryt ani zdaleka dostatečně. Dopady této skutečnosti ještě zhoršuje záplava potíží s funkčností nových informačních systémů, které ani po bezmála roce od jejich spuštění nezaručují spolehlivou výplatu dávek včetně procesů navazujících na zpracování dat (evidence, statistika apod.),“ uvádí se ve zprávě.
Přetížení úředníci Především chybějí stovky pracovníků pro účinné jednání s nezaměstnanými. Z údajů ministerstva vyplývá, že na jednoho úředníka v průměru připadá 500 uchazečů o práci. Což znamená, že v regionech s nadprůměrnou nezaměstnaností může být počet klientů přímo hrozivý. Detailnějším členěním však resort nedisponuje. Je přitom důležité sledovat, zda na každého úředníka připadá alespoň stejný počet uchazečů o práci. Ideálně by se měl v lokalitách, kde je nezaměstnanost vyšší, dokonce starat o méně klientů. Jak uvádí resort, lidem, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, mají zprostředkovatelé vypracovat tzv. individuální akční plány, které by měly vést k jejich vyššímu uplatnění na trhu práce. „Ty ale zůstávají většinou jen na papíře. Jestliže má jedna zprostředkovatelka na starost pět set uchazečů, těžko s nimi může pracovat,“ kritizuje Hejduková z SPD.
Navíc, podle výčtu ministerstva práce, většina uchazečů spadá do některé z rizikových skupin (viz graf), což rovněž zvyšuje nároky na aktivitu. Do toho úřad práce v posledních letech v podstatě rezignoval na aktivní politiku zaměstnanosti.
„Například rekvalifikační kurzy ani nemají vysoutěžené. A když už rekvalifikace nabízejí, je to špatně, protože nemají návaznost na zaměstnání,“ zlobí se poslankyně Kohoutová. A svaz průmyslu jí přizvukuje.
„Krize a současná recese, úsporná opatření zaměstnavatelů i šetření výdajů domácností, k tomu dlouhodobá nejistota o výši daně z přidané hodnoty, to vše ovlivnilo tvorbu pracovních míst. Došlo zejména k poklesu zřizování společensky účelných pracovních míst u zaměstnavatelů a k poklesu pracovních míst, která zřizovaly osoby samostatně výdělečně činné. Peníze určené na aktivní politiku tak loni nebyly vyčerpány,“ hájí se resort práce.
Letos je prý financí dostatek, včetně zdrojů z Evropského sociálního fondu to dělá 7,7 miliardy korun. Jenže pouhým pokynem shora se tyto prostředky využijí jen stěží.
Sporadické analýzy Přitom podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než pět měsíců, narostl na hrozivé téměř tři pětiny.
Rostou i objemy dalších rizikových skupin. Podle analýzy společnosti Aon Hewitt se o práci nyní obává již 57 procent Čechů. Mezi nezaměstnanými se vedle těch dlouhodobých vydělují další nebezpečné skupiny, jako jsou mladí do 25 let, kteří nemohou získat první praxi, a pak matky po mateřské. Husákovy děti už prostě založily rodiny a nyní se překvapivě chtějí vrátit do procesu. Jenže nemají kam.
Obavy se nevyhýbají ani vysokopříjmovým manažerům. „Firmy ruší mezičlánky v manažerských liniích, trend poslední doby je, že se do Česka vracejí expati kvůli přetlaku v mateřských společnostech nadnárodních holdingů. Na trhu je hodně dobrých a zkušených lidí, kteří nemohou najít uplatnění, a není výjimkou, že ho hledají i rok,“ upřesňuje šéfka headhunterské firmy Touchdown Barbora Tomšovská.
Aby mohl úřad nasadit skutečně účinná opatření, která vrátí nezaměstnané na trh práce, musí mít detailní informace o jejich struktuře.
„V současné době je k dispozici věková, vzdělanostní struktura, struktura podle desetrh ti základních kategorií klasifikace zaměstnání a struktura podle délky nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání. Vše je standardní součástí čtvrtletních statistik nezaměstnanosti,“ upřesňuje mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
To však nestačí. Jak zdůrazňuje ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich, o lidech bez práce je třeba mít konkrétní údaje. „Důležitá jsou data o dlouhodobě nezaměstnaných a o těch, kterým tento stav hrozí. Je třeba znát jejich profily a mezi kterými lidmi se dlouhodobá nezaměstnanost kumuluje.
A na tomto základě se o ně starat. To se ale ze statistik úřadu práce nedozvíme, resort pak není schopen problém analyzovat a centrálně řídit strategii,“ vysvětluje.
Podobně by bylo třeba detailně sledovat výdaje na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, jejich intenzitu po okresech, zacílení na konkrétní uchazeče a jejich účinnost. To se ale rovněž děje jen sporadicky. „Nesledujeme, zda důvodem najití zaměstnání byly právě rekvalifikace, roli vždy hraje celá řada faktorů.
Sledují se počty účastníků rekvalifikací, kteří je úspěšně ukončili. V roce 2011 jich bylo 85,4 procenta. Účinnost rekvalifikací, tj. počty účastníků rekvalifikací, kteří do 12 měsíců po rekvalifikaci našli pracovní uplatnění, byla v roce 2011 40,8 procenta. Za rok 2012 ještě nejsou údaje k dispozici,“ říká Štěpánka Filipová.
Nyní je však důležité rozklíčovat, proč byli úspěšní právě tito uchazeči a ostatní ne, a podle toho adresovat další pomoc. A vyvrátit či potvrdit obecný dojem, že většina aktivních nástrojů se dostává k lidem, kteří by si dokázali pomoci sami. „Úspěšnost projektů je tak mnohdy fiktivní,“ zdůrazňuje Münich.
Oprášené novinky za sedm miliard Do situace, kdy byla nadlouho přervána aktivní práce s nezaměstnanými a kdy úřady opustila řada zkušených profesionálů, přichází resort práce s akčním plánem 7 bodů za 7 miliard (viz infobox). V prvé řadě je potřeba jeho snahu pochválit – aspoň přestal strkat hlavu do písku. Teze jsou ale zatím povrchní a až na výjimky nenabízejí nic, co by pracovní úřady beztak už dávno běžně nedělaly.
„Značná obecnost některých opatření neumožňuje posoudit, jak bude cíle prostřednictvím navrženého opatření dosaženo a zda bude motivace dostatečná. Velkým úskalím pro zaměstnavatele může být získávání finančních prostředků přes projekty z evropských fondů, kde mohou narazit na limity čerpání veřejné podpory a neustále zdůrazňované výhrady k administrativní náročnosti,“ upozorňuje Jitka Hejduková z SPD. Přesto svaz aktivity ministerstva vítá.
Na uvedená opatření chce MPSV vynaložit přes sedm miliard korun a optimisticky si od nich slibuje ještě letos vznik desítek tisíc pracovních míst. Jednou z mála navrhovaných novinek je podpora zkrácených úvazků formou vyššího příspěvku pro zaměstnavatele. Není ale jasné, jak by se mohl dostat do firemních pokladen, když příspěvky mají sloužit na mzdové náklady podporovaných zaměstnanců. Většina dalších námětů patří do kolonky „společensky účelné pracovní místo“ a jako takové jsou profesionálům dobře známy, ať už je to podpora mladých absolventů či převod nezaměstnaných na živnostníky. Stejně tak rekvalifikace, ač se nikdy nemohou stát masovým nástrojem, klidně mohly běžet celou dobu.
Změkčení podmínek kurzarbeitu po česku, programu Vzdělávejte se pro stabilitu!, vzbuzuje obavy ze zneužití, i když jej firmy vítají.
K dobrým nápadům patří dotace mezd pro neziskové organizace. Pokud by se rozvinul v provázaný systém dotací a rekvalifikací, může vyhovovat široké skupině nezaměstnaných od nízko kvalifikovaných přes maminky s potřebou pracovat na kratší dobu až po vzdělané lidi. Zároveň doplní jiný plán ministerstva – totiž posilovat domácí péči o potřebné na úkor drahé a nepohodlné ústavní. Ale opět je nutno zdůraznit, že je nezbytné detailně znát potřeby trhu práce, stejně jako profily uchazečů, aby nástroje fungovaly. Navrch, mají-li být hrazeny z evropských peněz, vyžaduje projekt pečlivou přípravu a řízení, aby nenastaly potíže s proplácením.
Jak uvedl premiér Petr Nečas, materiál musí být ještě za pomoci ekonomických ministrů dopracován. Na jejich poradě v polovině března se hlavy resortů shodly, že úřady práce mají začít hrát aktivnější roli v komunikaci se zaměstnavateli v regionu i se samotnými nezaměstnanými.
Ministryně Müllerová oprášila vizi zakladatele úřadů práce, již zesnulého prvního českého ministra práce a sociálních věcí Milana Horálka, že by jejich ředitelé zase měli převzít roli „manažerů pracovního trhu“.
Je třeba si přiznat, že ministerstvo problém zčásti způsobilo samo svou nečinností. Stejně tak za celou dobu reorganizace, či chcete-li sociální reformy, nebylo nikdy slyšet, že by se kdokoli z vedení úřadu práce ozval, či snad varoval před narůstajícími potížemi. Vedení se dokonce nevyjádřilo ani ke shora vnuceným a špatně fungujícím počítačovým systémům.
„Je čas diskutovat, jestli je vedení dobře obsazeno,“ zdůrazňuje poslankyně Kohoutová. Odvolávat ředitele Jiřího Kubešu ale zřejmě ministryně zatím v plánu nemá.
Bohužel ani blížící se volby nenabízejí pro trh práce mnoho nadějí. Vyplývá to alespoň z programu, který jejich pravděpodobný vítěz, sociální demokracie, představila na svém březnovém sjezdu. l •
7 za 7 miliard
(plán MPSV na boj s nezaměstnaností)
1. Podpora mladých a absolventů
• roční příspěvek na mzdu mladých
zaměstnanců do 30 let
• odborné praxe pro mladé – regionální projekty
2. Podpora zaměstnání matek
a dlouhodobě nezaměstnaných
• bonus firmám, které nabídnou zkrácené
pracovní úvazky
3. Kurzarbeit – projekt Vzdělávejte
se pro stabilitu!
• zjednodušení podmínek pro firmy, které
žádají o peníze z projektu určeného
na zachování pracovních míst
4. Rekvalifikace
• lepší zaměření dle potřeb zaměstnavatelů
5. Zaměstnej sám sebe
• příspěvek až 80 tisíc korun pro budoucí
živnostníky
6. Pomoc obci a neziskovým
organizacím
• dotace na mzdy, pokud zaměstnají občany
z evidence uchazečů
7. Lepší rady a pomoc
• poradenství uchazečům, firmám, starostům
Zdroj: MPSV
Rizikové skupiny nezaměstnaných
Podíl uchazečů o práci (k 31. 12. 2012)
Skupina Podíl ze všech Podíl z dlouhodobě
uchazečů nezaměstnaných (déle než rok)
Osoby zdravotně postižené 11,4 % 20,4 %
Osoby pečující o dítě do 15 let 8,0 % 14,6 %
Osoby mladší 25 let 18,1 % 8,6 %
Absolventi a mladiství (max. 2 roky praxe) 6,6 % 6,6 %
Ženy těhotné, kojící, matky do 9 měsíců po porodu 0,5 % 0,6 %
Osoby nad 55 let 11,0 % 22,7 %
Osoby se zákl. vzděláním nebo bez vzdělání 27,5 % 35,4 %
Evidovaní déle než 5 měsíců 57,1 % -
Dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců) 35,3 % -
Zdroj: MPSV
Velké firmy chtějí letos snížit počet zaměstnanců zhruba o procento, ty menší o dvě až tři. zlomené rekordy Počet evidovaných nezaměstnaných, volných pracovních míst a podíl nezaměstnaných*) ke konci sledovaného měsíce
*) podíl nezaměstnaných osob = počet uchazečů o zaměstnání ve 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku
Menší zastoupení absolventů nemusí znamenat, že odcházejí z evidence. Spíše ztrácejí status absolventa, protože uplynula dvouletá lhůta od ukončení školy.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz
