Kabinet Stanislava Grosse na podzim loňského roku obnovil činnost Hospodářské rady vlády. Hospodářská komora ČR tento krok uvítala, protože žádala o znovuzavedení tohoto poradního orgánu vlády, který přerušil činnost v roce 1998, od jara loňského roku. Obnovená Hospodářská rada vlády zasedla poprvé na sklonku minulého roku, 21.
**Kabinet Stanislava Grosse na podzim loňského roku obnovil činnost Hospodářské rady vlády.
Hospodářská komora ČR tento krok uvítala, protože žádala o znovuzavedení tohoto poradního orgánu vlády, který přerušil činnost v roce 1998, od jara loňského roku. Obnovená Hospodářská rada vlády zasedla poprvé na sklonku minulého roku, 21. prosince. Jejího jednání jsem se zúčastnil, ale s výsledkem bohužel spokojený nejsem. Jediné, na čem se členové rady usnesli, bylo to, že během následujících dvou měsíců bude vypracována analýza příčin úbytku podnikatelů v Česku. Od jednání poradního orgánu vlády na takové úrovni jsem rozhodně očekával konkrétnější výsledky. Sám jsem v materiálu, který jsem pro členy rady zpracoval za Hospodářskou komoru, předložil šest konkrétních oblastí nebo přesněji problémů podnikatelského prostředí včetně návrhů na jejich řešení.
Analýza úbytku podnikatelů jistě může být užitečná. Sama o sobě ovšem žádné konkrétní zlepšení nepřinese. Důležitější je přesné pojmenování jednotlivých problémů. A shoda ohledně jejich odstranění. Jedině naplněním přesně stanovených cílů je možné dosáhnout zkvalitnění podmínek, za nichž živnostníci a podnikatelé pracují. O jaké cíle jde? V letošním roce by se podle mého názoru měla Hospodářská rada vlády zabývat především návrhy na zjednodušení právního prostředí v oblasti podnikání, posílení právních jistot podnikatelů, zdokonalení exekutivní role státu v oblasti podnikání, zefektivnění podpory obchodu a exportu, zlepšení pozice malých a středních firem v soutěži o zakázky pro velké podniky a snížení celkové daňové zátěže podnikatelských subjektů. Každý, kdo má zkušenost s podnikáním, se jistě musel zabývat problémy, které souvisí s nedokonalostí podnikatelského prostředí právě v těchto směrech. Hned první z nich je jedním z nejpalčivějších: nepřehlednost a složitost právního prostředí, které brzdí rozvoj malého a středního podnikání a přispívá ke špatné vymahatelnosti práva. I přes snahu Hospodářské komory a její důrazný apel nebyla dosud v tomto směru zahájena systémová práce, která by zjednodušila základní normy pro podnikání. N eodpustím si připomenout, že průměrná daňová zátěž v zemích EU na rozdíl od České republiky pozvolna klesá. Vysoké daňové zatížení přitom brzdí rozvoj české ekonomiky a život podnikatelů navíc komplikuje složitý systém správy daní a poplatků. Každému rozumně uvažujícímu člověku je jasné, že nízké daně a jednoduchý systém jejich výběru by naopak vedly k rozvoji podnikání. Proto bude komora důsledně žádat, aby byly přijaty úpravy zákonů za účelem snížení složené daňové kvóty a zjednodušení celkového systému správy daní a poplatků. Toto jsou alespoň ve stručnosti klíčové oblasti, které podle mne brzdí rozvoj podnikání a tím i celé ekonomiky, a proto nutně vyžadují nápravu. V roce 2005 se budeme snažit, nejen prostřednictvím Hospodářské rady vlády, aby doznaly změn k lepšímu a podnikatelské prostředí učinily vůči firmám a živnostníkům otevřenější a přátelštější.
