Trh bezpečnostních agentur v Česku je přeplněný, a to ho deformuje. Situaci by zlepšil nový zákon, tvrdí šéf jedničky na trhu Securitas
Na trhu s bezpečnostními službami funguje absurdně vysoký počet firem, kvůli čemuž se celý systém dostává do začarovaného kruhu. Jeho vývoj se zpomaluje. „Stát by měl zákonem o soukromých bezpečnostních službách určit pravidla hry, pročistil by se trh a sám stát by na řadě míst překvapivě ušetřil,“ říká Michal Kuník, šéf bezpečnostní agentury Securitas v České republice. Jeho firma, která je součástí stejnojmenné nadnárodní skupiny, je mezi tuzemskými bezpečnostními agenturami jedničkou.
Jak vůbec vypadá v Česku trh bezpečnostních agentur? Problémem je, že oproti většině evropských zemí, kde se počet bezpečnostních agentur počítá ve stovkách, je na tuzemském trhu přibližně 56 tisíc zaměstnanců ve zhruba 7150 firmách. Řada z nich navíc nezveřejňuje svoje výsledky. Informace čerpáme především z údajů Unie soukromých bezpečnostních služeb za posledních osm let. Celkem by bezpečnostní trh měl představovat circa 26 miliard korun ročně. Nejvýznamnějším segmentem je fyzická ostraha, jejíž podíl činí až 19 miliard. Nejmenší částí jsou detektivní služby, které ročně představují zhruba 300 milionů korun. Některé z nich ale přispívají k vytváření toho nejhoršího obrazu bezpečnostních agentur.
Securitas je jedničkou na trhu, jaký má podíl? Máme kolem 5000 zaměstnanců a obrat zhruba 1,6 miliardy. Stabilně rosteme o 70 až 100 milionů ročně. Podíl na trhu ale představuje méně než deset procent. V Česku působí ještě naše sestry, které nejsou v uvedených číslech zahrnuty, firma Loomis, která se věnuje logistice peněz, a Pinkerton, která zajišťuje poradenství a detektivní služby. Jsme vlastněni stejnou finanční skupinou, ale fungujeme odděleně.
Narazil jste na image bezpečnostních agentur. Uškodily vám kauzy spojené s bývalou ABL? Aféra detektivní skupiny této společnosti měla negativní dopad na trh jako takový. Zbytečně přitáhla pozornost a ukázala, jakým způsobem lze díky neexistenci zákona o soukromých bezpečnostních službách využít prostředky firem k vlastním, řekněme politickým, záležitostem. Dalším dopadem byla image pana Bárty, který vzbudil v investorech představu o přehnané výdělečnosti bezpečnostního trhu, takže do něj vstoupila řada dalších firem. V reálu se ale jedná o nízkoprofitový byznys, podobně jako ve všech službách v Česku. Zhruba 98 procent pracovníků je na hranici minimální mzdy. Vzniká začarovaný kruh firem bez know-how a investic do inovací.
Čím to je? Podle propočtů Unie soukromých bezpečnostních služeb je nákladová cena na zaměstnance 102 až 105 korun na hodinu. Jakákoli nižší cena znamená, že buď neinvestujete do rozvoje, nebo okrádáte stát. Ale sám stát umožňuje firmám vyhrávat výběrová řízení pod touto cenou. Ochota lidí platit za bezpečnost je navíc nízká a většinou jsou takové výdaje jedny z prvních, na nichž se šetří. Problém oboru je, že pokud je bezpečnost funkční, tak ji nevnímáme.
Způsobila tedy krize pokles poptávky po vašich službách? Ne, bezpečnostní služby patří ke stabilnějšímu podnikání. Trh se většinou nepropadá, spíše stagnuje nebo kopíruje růst ekonomiky. Trhu více než krize škodí množství firem, které se tomu oboru věnují s cílem dosažení krátkodobých zisků. Je rozhodně na místě, aby vznikl zákon o soukromých bezpečnostních službách, který definuje pravidla hry a zabrání zneužívání. Pak by se mohl trh ještě více liberalizovat. Jedním z příkladů jsou privátní hasičské sbory, které běžně fungují například v Německu. Podobně se v zahraničí prostřednictvím soukromých firem řeší i služby justiční stráže, udílení pokut za špatné parkování nebo hlídání vojenských objektů. Že tyto služby u nás v rukou stále drží stát, ho vychází dvakrát až třikrát dráž, než kdyby je zajišťovala soukromá firma.
To se asi jen tak nezmění. Co ale jako firma očekáváte od letošního roku? Trochu jsme zabrzdili akviziční politiku, spíše hledáme další vhodné kandidáty. Ukáže se to při částečné konsolidaci trhu, jež nás čeká i díky tomu, že v červenci končí přechodné období pro novelu živnostenského zákona. Obsahuje i požadavky na profesní kvalifikaci zaměstnanců bezpečnostních služeb. My sami registrujeme stále větší zájem o komplexní řešení, kdy jedna kontaktní osoba zajišťuje pro zákazníka celkovou bezpečnost i s využitím našich prověřených dodavatelů a zahraničních sester. Bezpečnostní technologie se sice nevyvíjejí tak rychle jako IT obecně, ale i tak se inovují. Doba, kdy obor ovládnou technologie a lidský faktor bude na ústupu, určitě přijde. I na to se připravujeme.
