S jakými pocity přijala KGK rozhodnutí, že se EXPO 2020 odkládá o rok?
V podstatě bez emocí – s možností, že EXPO v Dubaji bude z nějakého důvodu
posunuto či omezeno, jsem počítal od počátku, stejně jako u jakéhokoli jiného
projektu. A šíření koronaviru SARS-CoV-2 z Číny po celém světě už od ledna 2020
tuto možnost zvyšovalo. Když Japonsko oznámilo odložení olympijských her o rok,
změnila se pravděpodobnost, že stejný krok učiní i Spojené arabské emiráty, v
podstatě na jistotu. Stejně tak i dnes počítám s variantou, že za rok nemusí
být situace lepší, ale stejná, či horší. Ale tak je to vždy a na naši práci to
nemůže mít zásadní vliv.
Česká republika byla v popředí pelotonu zemí, pokud jde o rychlost prací na
výstavišti. Co se bude dít dál?
Nadále počítáme s tím, že národní pavilon České republiky bude dokončen k říjnu tohoto roku, kdy měla světová výstava začít. Můj mandát, koncepce národní expozice na EXPO v Dubaji, ani smlouva s realizátorem pavilonu se zatím nezměnily. Předpokládám však, že pokud vláda potvrdí naši účast v novém termínu, tedy od října 2021 do března 2022, navrhneme režim roční údržby pavilonu s tím, že některé designové prvky, jako například mrak ze sklolaminátových kapilár před pavilonem a vnitřní umělecké instalace, necháme udělat později a zkusíme budovu využívat jinak.
Jaký je postoj státu, respektive ministerstva zahraničních věcí, k odkladu
a tím i nutnosti navýšit financování české účasti?
Připravil jsem pro ministerstvo, tedy pro našeho zřizovatele, tři možnosti
dalšího postupu. Zrušení naší účasti na EXPO by vzhledem k vysoké míře
proinvestování stavby pavilonu a smluvním závazkům v podstatě nic neušetřilo.
Omezení účasti by poněkud vyprázdnilo smysl naší účasti, protože být na světové
výstavě a nebýt vidět je jako přijet na olympiádu a nezávodit. Jako nejvíce
smysluplná se mi proto jeví cesta navýšení rozpočtu o pětadvacet milionů korun
a zachování naší účasti i expozice na dubajské EXPO. Je to stále dost peněz,
ovšem ve srovnání s ostatními původními pavilony, o nichž vím, je to dalece
nejnižší částka.
Nakolik se změní původní proporce mezi úhradami státu a privátních
partnerů?
To bude možné říci až podle toho, jak se privátní partneři postaví ke svému angažmá na EXPO v novém termínu. V dané chvíli činí partnerské investice v podobě přímých plateb, dodávek materiálů a technologií nebo výroby exponátů osmdesát milionů korun, ze státního rozpočtu je na období 2017 až 2021 vyčleněno sto šedesát milionů korun a téměř sedmdesát milionů činí úspora po EXPO 2010 v Šanghaji a EXPO 2015 v Miláně. Posunutí světové výstavy všechny tyto smlouvy zneplatňuje a my – pokud k tomu dostanu mandát od vlády – budeme muset desítky individuálních dohod a vzájemných plnění připravit znovu.
Budou muset příspěvky navyšovat i zmínění partneři, nebo budou jen čekat?
I to závisí na našich jednáních. Nové termíny přinášejí nové možnosti, a
máme signály, že některé firmy se chtějí zviditelnit více než dosud. To znamená
i jejich vyšší investice. Jiné se naopak začínají potýkat s ekonomickými
problémy. Zatím v rámci našeho předběžného průzkumu odřekly spolupráci pouze
dva subjekty s poměrně nízkým plněním, hospodářské dopady pandemie nemoci
covid-19 se budou promítat na firmách v dalších měsících. Nelze tedy vyloučit
rezignaci dalších partnerů. Zcela jasno chci mít do konce tohoto roku.
Našly si některé firmy „náhradní” program místo příprav na EXPO?
Několik našich partnerů vystavovatelů – univerzity a soukromé společnosti,
malé a velké podniky z různých koutů republiky – se místo příprav na světovou
výstavu zapojily do boje se světovou pandemií. ČVUT nebo 3D tiskařská velmoc
Průša Research s několika typy respirátorů, TU Liberec a firma Nafigate s
protivirovými nanosítěmi v rouškách, VUT Brno s robotickým ramenem pro
manipulaci se vzorky COVID-19 či palírna Žufánek s dezinfekčními prostředky.
Udělaly to nezištně a bez PR agentur. O to větší pocit hrdosti a radosti ze
spolupráce s nimi cítím.
Přinese roční odklad také nějaké programové, obsahové změny, nebo je o tom
předčasné mluvit?
Roční odklad znamená, že místo dvacátého října začne EXPO prvního a neskončí desátého dubna, ale k poslednímu březnu. Výstava tedy potrvá o deset dní déle, a my už máme pro její první dva týdny rozjednaný nový projekt, který by z České republiky mohl udělat nejen srdce Evropy, nýbrž srdce celého vesmíru. Víc zatím říkat nemohu. Jinak je jasné, že například obnovená premiéra R.U.R. ke stému výročí premiéry této divadelní hry, kde bratři Čapkové přivedli na svět robota, nebude uvedena 25. ledna 2021, ale patrně později … Národní den „Czech Spring“ jsme ještě před oficiálním oznámení o odložení EXPO znovu poptali na 21. března.
Názor odložit výstavu byl většinový, protože řada zemí, hlavně těch ve
skluzu, zřejmě odklad přivítala, ne?
To je spíš otázka pro ně. Bezesporu státy, které čelily vážnému riziku, že
pavilony nebo expozice neotevřou včas, mají nyní na přípravu o rok více. A kdo
by v takovém případě řekl NE?
Kdy se vracíte do Dubaje a jaká bude vaše další práce?
Já se do Dubaje vrátím, jakmile se vláda vyjádří k účasti na EXPO v
odloženém termínu a když bude obnoveno dopravní spojení mezi Českou republikou
a Spojenými arabskými emiráty. Pavilon sice stojí, ale musíme mít jistotu, že
je postaven řádně a dokáže fungovat, jak má. Tu bez osobní kontroly a převzetí
nezískáme.
