Stejná značka výrobku v různých zemích rozhodně neznamená stejný obsah. Potvrdil to průzkum, který provedla Vysoká škola chemicko-technologická ve spolupráci s ministerstvem zemědělství. Ten zjistil, že z 21 zkoumaných produktů v pěti evropských státech byly shodné jen tři. Ministr zemědělství Marian Jurečka to označil za nepřijatelné, přesto podle něj není možné jednoznačně říct, že by se například v Německu nebo Rakousku prodávaly kvalitnější potraviny než v Česku, na Slovensku nebo Maďarsku.
Jurečka ale odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné. „Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující,“ řekl. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků za mírně odlišné. U pěti výrobků bylo odlišné plnění při stejném rozměru balení.
Podle Jana Pivoňky z VŠCHT průzkum nedokáže posoudit, zda se v některé ze zemí prodávají kvalitnější potraviny. Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh. Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, v českém je drůbeží separát.
Přečtěte si o dalším nešvaru mezi potravináři:
Solit a vydělávat. Potravináři si hýčkají nezdravé hotovky
Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní kolem zhruba 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu.
U rybích prstů Iglo prodejci ve státech na západ od Česka deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v Česku byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.
Pro radu ministrů jsem si připravil silné argumenty, abych kolegy přesvědčil, že je třeba tuto praxi v EU zastavit! https://t.co/UUBgY1Jp1x
— Marian Jurečka (@MJureka) 11. července 2017
Jurečka chce výsledky průzkumu použít jako argument při vyjednávání o řešení kvality potravin na evropské úrovni. I pokud by však začaly evropské orgány připravovat novou legislativu, která by vytvořila povinnost mít v podobném obalu stejné potraviny, její platnost by mohla být podle Jurečky nejdříve za čtyři roky. V případě ochrany spotřebitele například u roamingu legislativní změna trvala deset let, připomněl Jurečka. Vyzval ministerstvo průmyslu a obchodu, aby se problémem například u pracích prášků zabývalo.
Například Potravinářská komora ČR před dvěma roky informovala, že podle jejího testu se pod stejnou značkou v Německu koupí dvě třetiny potravin levněji než v Česku, navíc jde často o kvalitnější výrobek. Cenový rozdíl byl podle komory i větší než třetina hodnoty zboží.
Přečtěte si více o potravinách a povědomí o jejich výrobě:
