Do šéfovského křesla české dcery norské telekomunikační společnosti Telenor, Telenor Networks-Central Europe usedl před necelými čtyřmi měsíci Reinhard Mjaatvedt. Muž s více než třicetiletou zkušeností z oblasti telekomunikací, který kromě Telenoru pracoval i pro společnost Alcatel, si s týdeníkem EURO povídal o situaci na českém telekomunikačním trhu, i dalších aktuálních tématech.
EURO: Italskou Nextru koupila telekomunikační společnost Tiscali. Nyní se spekuluje o osudu české Nextry. Vedete jednání o jejím prodeji?
MJAATVEDT: Neprodali jsme jen naši italskou společnost, ale měli jsme pobočky i v dalších státech. Poté, co splaskala internetová bublina, jsme byli nuceni se z některých zemí, Švýcarska, Rakouska a Německa, stáhnout. Na střední Evropu – Česko, Maďarsko a Slovensko – se však díváme jinak. Je totiž velmi zajímavá vzhledem k blízkému vstupu do Evropské unie. V Česku chceme být dvojkou v určitých oblastech telekomunikačního byznysu. To se nám podařilo u VPN (virtuální privátní síť – pozn. red.) a ADSL. Odchod z českého ani ze slovenského trhu neplánujeme.
EURO: Jak vnímáte současný český telekomunikační trh?
MJAATVEDT: Ve srovnání s některými západoevropskými ekonomikami je zatím nezralý. Také množství peněz, které se v Česku vydělává v telekomunikacích, je menší než na Západě. Ovšem vstup do unie bude znamenat příchod velkého počtu mezinárodních společností. Dobrým příkladem je Irsko. Moje žena je Irka a do země jezdím od roku 1973, takže mohu srovnávat. Irský příjem na hlavu dosahoval 60 procent průměru Evropské unie, nyní přesáhl 120 procent. Myslím, že Česko může prodělat podobný vývoj. Navíc nově příchozí společnosti výrazně zvýší poptávku po našich službách.
EURO: Telekomunikace se v České republice postupně liberalizují. Kde vidíte dosud největší mezery?
MJAATVEDT: Průběh liberalizace českých telekomunikací je podobný jako všude na Západě. Poslední a nejdůležitější krok, kterým je zpřístupnění místní smyčky, se uskuteční již brzy. To je pravděpodobně nejzajímavější část liberalizace, protože umožňuje přímý přístup k zákazníkovi a nabídku služeb, které předtím nebízené být nemohly.
EURO: Co ještě chybí českému telekomunikačnímu sektoru, aby by srovnatelný se stavem v západních zemích?
MJAATVEDT: Začněme s trhem domácností: ten prochází celosvětově boomem, masově se stahují filmy a videa, což umožnilo širokopásmové připojení. Obdobně expanduje mobilní trh, a třeba i zprávy formátu MMS. V korporátní oblasti má velký růstový potenciál právě oblast VPN. Skvělé možnosti, jako elektronickou výměnu nákresů, nabízí širokopásmové připojení při vývoji výrobků. Celosvětový problém představuje určitá absence platebních mechanismů – zákazníci často nemají jak zaplatit za nabízené služby.
EURO: Na kolik je Telenor spokojen s výkonností a hospodařením své české pobočky?
MJAATVEDT: V současnosti nejsme úplně spokojeni, protože jsme v Česku v červených číslech. Mým cílem je dosáhnout ke konci tohoto roku kladné EBITDY. Proto je třeba zvýšit prodej našich služeb, také jsme částečně restrukturalizovali naše podnikání v Česku. Měli jsme dvě společnosti, Telenor Networks-Central Europe a Nextru. Během konsolidace světové sítě jsme zjistili, že obě firmy k sobě dobře pasují, a tak jsme je spojili. To se týká hlavně jejich zázemí – financování nebo třeba personalistiky. Obchodní oddělení a marketing operují i nadále odděleně.
EURO: Na českém telekomunikačním trhu je prý kromě Telecomu prostor maximálně pro další čtyři celostátní operátory. Dnes je jich mnohem více. Kdy očekáváte konsolidaci sektoru a kdo přežije?
MJAATVEDT: Konsolidace proběhne nejspíš během příštího roku a přežijí ty společnosti, které mají rozumnou obchodní strategii a neponechávají nic náhodě. Navíc by měly mít nějakou konkurenční výhodu, něco, co nabídnou trhu a také akcionáře s hodně plnou peněženkou. To je případ i naší matky, Telenoru.
EURO: Češi v referendu souhlasili se vstupem do Evropské unie, naopak Norové již dvakrát odmítli. Jaký je váš názor na členství v unii?
MJAATVEDT: V obou případech jsem hlasoval pro vstup. V Norsku existuje několik důvodů, proč členství neprošlo. Tím prvním je silná zemědělská a rybářská komunita. Navíc jsme téměř vždy byli součástí nějaké unie. Nejdříve šest set let s Dánskem, pak sto let se Švédskem. Takže lidé si říkali, konečně jsme samostatní, tak proč to měnit? Osobně si však myslím, že Norsko nemůže zůstat mimo toto hospodářské uskupení. Kromě toho za přístup na evropský trh plyne do unijní pokladny tolik, jako kdybychom byly členy. Věřím, že další referendum, které by se mohlo konat během dvou až tří let, již rozhodne pro vstup do unie. Oni totiž i rybáři zjistili, že je pro ně nebezpečné zůstat mimo.
EURO: Rychlý přístup k informacím, který nabízí internet, významně zvyšuje konkurenceschopnost podniků. Existuje nějaký recept na jeho rychlejší rozšiřování?
MJAATVEDT: Přístup k internetu a informacím, které obsahuje, je klíčový pro všechna odvětví. Je potřeba podporovat hlavně širokopásmové připojení. V Norsku se o státní podpoře zatím pouze diskutuje. Přesto se Telenor rozhodl poskytnout asi 85 procentům populace přístup pomocí ADSL. Zbylých 15 procent bude pokryto pomocí bezdrátové technologie, kterou financují místní samosprávy. Ty nechtějí čekat, až se k nim přivedeme internet na komerční bázi, což by mohlo trvat i pět let. Dobrým příkladem masivní podpory je Irsko. Tam se vláda rozhodla investovat během dalších dvou let přibližně 65 milionů euro do optických sítí, které pokryjí devatenáct klíčových irských měst. Přitom například Telenor při vytváření podnikatelského plánu počítal s pokrytím jen Dublinu a dalších dvou velkých měst.
