Čeští politici nemají vizi a nehledí na to, kde bude naše země za deset let. „Kde je infrastruktura, kde je rychlý internet, kde je podpora digitalizace, vzdělání, kde je jasná strategie, kde chceme být v inovacích? A jak se z montovny Bavorska staneme centrem inovací Evropy?" ptá se šéf sedmé největší banky v Česku Tomáš Spurný.
V čem vidíte největší problém tuzemské ekonomiky?
V závislosti na automobilovém průmyslu a nedostatečné míře investic do vzdělání, výzkumu a vývoje, abychom se stali velmocí v inovacích. Věřím, že v situaci, kdy je státní rozpočet v přebytku a kdy máme nejlepší ekonomickou situaci v historii od dob praotce Čecha, bychom měli mít národní strategii, která podporuje vzdělání, podporuje Antech, digitální ekonomiku, digitální státní správu, jednoduchost, průzračnost. Doufám, že si zvolíme vládu, která půjde tímto směrem.
Jaké jsou vaše politické preference?
To je soukromá věc. Řekl jsem, čemu věřím. Myslím, že potřebujeme víc vizí do budoucnosti, jak by měla tato země vypadat, a méně toho, jak to říká Mach a Šebestová: krindy pindy o nesmyslech, protože to je špatná a nezodpovědná politika.
| Tomáš Spurný (52) |
|---|
| Emigroval do Spojených států, kde vystudoval finance na Kolumbijské univerzitě. |
| Po návratu do Česka v 90. letech pět let působil v poradenské společnosti McKinsey, pak šéfoval společnosti CCS. |
| Poté přešel do představenstva Komerční banky. |
| Následoval ředitelský post ve slovenské bance VÚB, kde působil pět let. |
| Poté pracoval například pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera a pro rakouskou Erste vedl v Rumunsku problémovou banku BCR. |
| V říjnu 2015 se vrátil do Česka a stal se šéfem GE Money Bank, která se následně přejmenovala na Moneta Money Bank. |
| Je ženatý a má syna. |
Vidíte nějakého politika v Česku, který má vizi?
K tomu mě nedonutíte. Ale odpovím jinak. Jsem nesmírně optimistický k talentu této země. Jsme tenisová velmoc a tenis si musíte vydřít tím, že máte disciplínu, zápal, invenci a přemýšlíte, protože tenis nelze hrát bez přemýšlení. Když to přenesu do širšího kontextu, myslím, že Češi jsou nesmírně inovativní, umíme improvizovat.
A myslím, že si zasloužíme zvolenou reprezentaci, která nás povede nejen v horizontu tři či šesti měsíců, ale bude myslet i na to, co bude za deset let. Protože automobilový průmysl možná půjde jiným směrem, než lidé očekávali před pěti nebo deseti lety, a už se to začíná projevovat.
V Česku se také objevují snahy o přijetí eura. Za společnou měnu lobbuje premiér Bohuslav Sobotka či Svaz průmyslu a dopravy. Jak se na to díváte?
Ve vztahu k euru jsem velmi negativní. Evropa by se měla rozhodnout, zda chce federaci, zda chce evropskou vládu a chce být jako Spojené státy. Myslím si, že tímto směrem se určitě nevydáme, protože za poslední dva tři roky se situace v Evropě velmi výrazně změnila.
Nevěřím v to, že v jakékoli době kdekoli na zeměkouli je možné mít společnou měnu bez toho, že máte jasné politické sepětí, bezpečnostní sepětí, rozpočtové sepětí a stejnou legislativu. Myslím, že to není dobrá cesta. Mnoho politických témat dostalo za posledních pár let nahnědlý nádech a tomuto nebezpečí nelze čelit vzdáním se dalších prvků národní suverenity.
Přál byste si federálnější Evropu?
Snažím se doufat v to, že Evropa má budoucnost a ukáže se to v průběhu tří, šesti až dvanácti měsíců. V podstatě se nedokážu pořád psychologicky srovnat s tím, co tu nastalo. Když jsem se vrátil do Česka ze Spojených států v roce 1996, všichni jsme se těšili, až budeme v Evropské unii, pak jsme se do ní dostali. Následně jsme ale procitli ze snu a najednou žijeme v Unii, která není schopná zajistit ochranu hranic, která politicky není schopna poslouchat dobře své voliče.
A dospěli jsme do situace, kdy jednáme s Velkou Británií o brexitu, jsme v situaci, kdy v Nizozemsku, Francii a Rakousku jsme unikli o vlásek, aby se k vládě dostali extremisté. A byť máme jako Česká republika velice homogenní společenskou strukturu, tak všechna tato témata zasahují neobvykle silně do politické rétoriky a zacloňují podstatné věci: kde je infrastruktura, kde je rychlý internet, kde je podpora digitalizace, vzdělání, kde je jasná strategie, kde chceme být za deset až dvacet let v inovacích. A jak se z montovny Bavorska staneme centrem inovací Evropy. Doufejme, že se naše elity propojí a tyto cíle se stanou prioritními. Pojďme být optimisté.
Přejděme k bance, kterou vedete. Moneta se přes rok obchoduje na pražské burze. Jaká bude vaše dividendová politika?
Za rok 2016 jsme vyplatili 123 procent konsolidovaného zisku. A naše dividendová politika říká, že minimálně budeme vyplácet 70 procent našeho zisku. Na základě vývoje situace budeme tuto politiku přehodnocovat, takže 70 procent je minimum a ležatá osmička maximum, když to trochu zlehčím.
V rámci vaší strategie obnovujete a rozšiřujete síť bankomatů. Kolik jich chcete vybudovat?
Naše síť zůstane stejná, bankomatů máme 640, ale budeme je modernizovat. Máme čtvrtou největší síť v Česku. Plánujeme obnovení asi poloviny této sítě v závislosti na tom, jak se bude vyvíjet ekonomická situace na bankomatovém trhu, který je v Česku velmi problematický. V situaci, jak jsou dnes nastaveny poplatky pro banky, které bankomaty nemají, musíme de facto subvencovat našimi náklady jejich zisky a tato situace není vůbec příjemná. A doufám, že karetní asociace svou politiku změní.
Hypotéka do dvou minut? Myslím, že toho dosáhneme do dvou let. Jsem v tomto optimista, říká Spurný.
Proč si myslíte, že své poplatky Mastercard a Visa změní?
Dnes má Česko velmi nekvalitní služby. Nechápu, proč bychom měli být v hustotě sítě bankomatů na 25. místě v Evropě za Rumunskem. Druhá věc je, že s karetními společnostmi nediskutuji pouze já, ale i naši konkurenti, kteří provozují velké bankomatové sítě. Třetí fakt je, že bankovní služby - běžné účty a platební operace -jsou dnes pro klienty v podstatě zadarmo a nejagresivnější nabídky mají banky, které žádné bankomaty neprovozují. A tato situace nemůže trvat věčně, protože není tržní.
Podobná situace panovala v Evropě pro retailové zákazníky u karetních poplatků a karetní společnosti poplatky musely sjednotit poté, co prohrály několik sporů s Evropskou komisí. Proti tomu se poplatky u bankomatů v Evropě pohybují někde od pěti do šedesáti korun za transakci. Tento poplatek platí banka, která využívá bankomat cizí banky. Doufám, že zdravý rozum nakonec převládne a situace se zharmonizuje, aby banky, které do infrastruktury investují, na ní mohly vydělávat. Ideální by byla standardizace poplatků napříč Evropou, neboť stávající situace je naprosto absurdní.
Budete jako Moneta podávat na karetní společnosti žalobu nebo podnět k Evropské komisi?
Moneta věří v dobrou vůli svých dlouholetých partnerů. Jsem přesvědčen, že situaci sami změní.
Moneta investuje rovněž do flntechu. Jaké služby přinesete?
Nejsme nyní ve stadiu, abychom fintechy kupovali. S některými spolupracujeme v oblasti digitálního marketingu. Ale nejsem úplně přesvědčený, že současný bankovní model umírá, protože si těžko dokážu představit, že lidé budou za deset let jednoduše bez obavy vydávat přístup ke svým financím v bankách flntechovým flrmám, které jsou postaveny na monetizaci informací.
Nejsem si prostě jistý tím, že obchodní modely toho kvanta fintechových společností, které se na trhu dnes formují, jsou do budoucna životaschopné. Jsem přesvědčený, že když bankovní model trvá přes dva tisíce let, je opravdovým kapitálem bank důvěra. A bude velmi těžké to změnit. Nicméně dopad flntechu je takový, že se banky budou muset změnit, a už se to v Evropě děje, zejména ve Skandinávii.
Jak se Moneta změní?
Měl jsem tady poradce, kteří mi ukazovali skandinávskou banku, kde hypoteční proces uděláte v průběhu pěti minut. Hraje tam roli nejen elektronická identita, ale i daňové přiznání a automatizované valuace nemovitosti. Všechny tyto vstupy jsou dostupné přes státní instituce na základě souhlasu klienta. V podstatě zkrátíte proces, který dnes v Česku trvá od pěti do třiceti dnů, do pěti minut, kdy je banka tu transakci schopna zprocesovat elektronicky. Tento model je něco jako náš svatý grál, nicméně jeho dosažení v našich podmínkách nebude úplně jednoduché.
Pokrok tudíž velmi závisí na tom, jak se bude vyvíjet státní infrastruktura a legislativa. Příklad, o kterém jsem mluvil, už funguje v Dánsku a věřím, že to je cesta, jak banky budou muset vydělávat peníze. Když změníte proces udělování hypotéky o 90 procent, vaše distribuční náklady se tím sníží třeba o 60 procent. A t o je revoluce. Revoluce, ze které budou benefltovat především české domácnosti.
Do Monety vstoupila singapurská investiční korporace. Čtěte více
Kdy si vezmu od Monety hypotéku za pět minut?
Myslím, že toho dosáhneme do dvou let. Jsem v tomto optimista. Nejsložitější jsou vždy drobné detaily - a ty jsou v legislativě. Jsou to regulatorní nároky na banku, protože regulace nejde vždy ruku v ruce s technologickým vývojem a občas se dostáváme do situace, že zákaznická zkušenost je hodně ovlivněna tím, že musíme vyhovět regulátorům. A bankéři nejsou odvážní lidé, snaží se být opatrní a mít tyto aspekty našeho podnikání plně pokryté.
Jste také akcionářem Monety. Máte záměr navyšovat svůj podíl?
Vidíte, ani mě nenapadlo o tom přemýšlet. Doufám, že budu navyšovat, protože valná hromada schválila návrh jednoho z akcionářů, aby širší management byl motivován akciovým programem. Já doufám, že toho letos dosáhneme.
Mé přesvědčení je, že kdyby mi chtěli akcionáři platit jen v akciích této banky, tak to velmi rád přijmu, protože věřím nesmírně v našich 3400 zaměstnanců a v naši strategii. Vidím první ovoce této strategie a jsem nesmírně optimistický, že Moneta jako česká banka udělá na trhu mnoho dobrého. Věřím, že naplníme naši aspiraci stát se šampionem českých domácností a živnostníků.
Když jsme před několika lety dělali rozhovor s šéfem Sberbank Vladimírem Šolcem, řekl, že bankovnictví je depresivní. Jak byste ho charakterizoval dnes?
Když se podíváte na český bankovní sektor, čísla hovoří proti tomuto názoru. Máme štěstí, že z hlediska objemu úvěrů náš bankovní systém roste meziročně o 12 procent. Banky v Česku loni vydělaly 71 miliard korun, před třemi lety to bylo 57 miliard korun. A návratnost kapitálu bank je 18 procent.
Výnosy sice nerostou tak rychle jako objemy úvěrů, ale je to kvůli nízkým úrokovým sazbám. Takže si myslím, že nemůžeme hovořit o stagnaci. My žijeme v bankovní renesanci.
Myslíte, že tato renesance bude v Česku pokračovat?
Myslím, že postupně dochází ke konvergenci k průměru vyspělé Evropy, protože udržet takto vysokou ziskovost bankovního sektoru a takto vysoký růst se určitě nepodaří.
A samozřejmě vidíme zvyšující se konkurenční tlak. Když se podíváte na trh úvěrování českých domácností, tak u hypoték za posledních 12 měsíců ceny poklesly o 13 procent - na dvanáctiměsíční minimum. Když se podíváte na spotřební úvěry nebo kontokorenty, je tam situace obdobná. Ceny za poslední rok klesly o deset procent i více.
Budou spotřební úvěry zlevňovat i dál?
Očekávám, že snižování marží na spotřebitelském trhu bude pokračovat, zejména u nezajištěných úvěrů. Banky hledají, jak umístit zdroje, a tento trh dlouhodobě neroste, až teď v roce 2017 vidíme mírný obrat. Konkurence se v podstatě ztrojnásobila. Významná část trhu spočívá v rekonsolidaci stávajících půjček, kdy lidé přefinancovávají své stávající závazky.
Jak dlouho to bude pokračovat, závisí na tom, kdy začnou stoupat úrokové sazby. Když k tomu dojde, eroze cen se zastaví. Pokud si tedy někdo chce půjčit peníze, je teď opravdu dobrá doba.
O Moneta Money Bank dále čtěte:
