DUŠAN PAVLŮ, AMASIA: Prosadit se dnes s jakýmkoliv výstavním či dokonce veletržním projektem rozhodně není jednoduché. Dobrá myšlenka totiž už nestačí. Podle Dušana Pavlů, ředitele agentury výzkumných a sociálně informačních analýz Amasia, se nesmí podcenit ani propagace či příprava doprovodných akcí.
DUŠAN PAVLŮ, AMASIA:
Prosadit se dnes s jakýmkoliv výstavním či dokonce veletržním projektem rozhodně není jednoduché. Dobrá myšlenka totiž už nestačí. Podle Dušana Pavlů, ředitele agentury výzkumných a sociálně informačních analýz Amasia, se nesmí podcenit ani propagace či příprava doprovodných akcí.
Jak vypadá český veletržní trh po více než 15 letech fungování tržní ekonomiky?
Obecně řečeno, český trh se vyvíjel s určitým setrvačným zpožděním za vývojem ekonomiky. Při velkém boomu v poslední dekádě 20. století, kdy se do podnikání pustila velká skupina osob, která měla praktické zkušenosti z technologie výstav, se zdálo, že je vše na dobré cestě. Rostl počet veletržních a výstavních akcí, objevovali se noví organizátoři. Jenže pak následoval prudký pokles výstavních aktivit, teprve v roce 2003 tento segment marketingových komunikací postupně nabírá dech a zaznamenává vzestup.
Proč některé akce skončily a jiné nikoliv? | | Především zůstali jen ti, kteří pochopili komunikační specifiku a multimedialitu veletrhů a výstav, a dokázali koncipovat kvalitní doprovodné programy, a to odborné i zábavné. Některé akce skončily proto, že se zde objevily jiné silné komunikační a distribuční kanály. Veletrhy spotřebního zboží například odumřely z toho důvodu, že řetězce organizují každý den vernisáž nových produktů a nečekají tak s jejich uvedením na trh. Jiné veletrhy, a to zejména ve sféře, kde je výrazně přítomen prvek IT, prostě ztratily smysl své existence. Jaké jsou trendy v oboru v posledních letech?
Především registrujeme podstatně větší zájem některých organizátorů o skutečně vědeckou analýzu procesů veletržní komunikace jak v cílové skupině návštěvníků, tak i vystavovatelů. V době poklesu zájmu o akce a v situaci poměrně nejasného, ale reálného ohrožení klasického výstavnictví internetovými veletrhy, začali organizátoři hledat cesty a metody podstatného zkvalitnění svého multimedia. Pochopili, že jediná cesta je cesta marketingového managementu celé přípravy, realizace a vyhodnocování účinnosti veletrhu. Podstatně větší pozornost věnují prozíraví organizátoři přípravě a realizaci doprovodných programů. Výrazně se zkvalitnila propagace jednotlivých akcí. Lze vytipovat perspektivní obory a případně perspektivní výstaviště? Pokud jde o obory, soudím, že je třeba se podstatně více věnovat aplikaci poznatků společenských a technických věd do tipování témat, která jsou vhodná pro veletržní - tedy exponátovou - prezentaci. Sociální, technická a technologická realita včetně prognostických úvah o dalším vývoji země, Evropské unie a světa, skýtají bezesporu dostatek podnětů a látky k přemýšlení o tom, kde hledat nosná témata. Perspektivní výstaviště je pak takové, které obstojí v konkurenčním srovnání s jinými médii. Musí tedy poskytovat komfort srovnatelný s jejich komunikačními schopnostmi a možnostmi. Co je nejdůležitější pro přípravu úspěšného veletrhu? Všechno. Nosné téma, kvalitní příprava, vybavení areálu, přívětivý personál, dobrý management pro přípravu, provoz a likvidaci akce, kvalifikovaná návštěvnická a vystavovatelská propagace, kvalitní služby pro návštěvníky i vystavovatele, adekvátní odraz akce v médiích či dostatek vědecky podložených relevantních informací z výsledků výzkumů názorů návštěvníků a vystavovatelů, s nimiž se následně manažersky a propagačně pracuje. Jak se bude v nejbližších letech vyvíjet počet výstavních akcí? Pokud se výrazně nezmění politicko-ekonomické podmínky a pokud se budou organizátoři chovat alespoň tak jako dosud, nejsou žádné důvody, aby tento segment měl nějaké potíže. Naopak vidím zde značné možnosti dalšího pozitivního vývoje jak z hlediska počtu akcí, tak pestrosti tematiky, a při dobré propagaci i návštěvnosti. Pohled na letošní seznam veletrhů a výstav u jednotlivých organizátorů nás utvrzuje v poznání, že jsou připraveny další akce, nová témata, atraktivní doprovodné programy. Proč se v některých městech veletrhům daří a jinde upadají?**
Zde je třeba hovořit o tom, jak kvalifikované managementy stojí v čele jednotlivých veletržních organizací a jak efektivně spolupracují s orgány státní správy a samosprávy v daném spádovém teritoriu. Pokud jsou tyto vztahy kvalifikované a oba partneři chápou, že mají k dispozici velmi účinné médium, pak se veletržní segment rozvíjí velmi dobře. Příkladem mohou být Ostrava, Litoměřice, České Budějovice, Olomouc. Jiné regiony veletržně a výstavně upadají, protože se o danou veletržní a výstavní tematiku nikdo nestará z hlediska zapojení veletržní komunikace do systému prezentace daného územního celku.
