Největší výrobci pracích prášků a dalšího spotřebního zboží mají ve Francii zaplatit pokutu v celkové výši 361 milionů eur
Hlad po olovu
Nabídka olova na světovém trhu klesá a kvůli zvyšujícím se požadavkům Číny se blíží nejnižší úrovni za posledních pět let. Peking se stal největším importérem tohoto kovu a zároveň jeho největším konzumentem. Zásoby světových dodávek olova klesnou v příštím roce z letošních 78 tisíc tun na pouhých osm tisíc tun, odhaduje společnost Morgan Stanley. V Číně končí 44 procent světové produkce olova. Kvůli vysoké poptávce se ceny kovu pravděpodobně budou zvyšovat, a to nejméně o 19,5 procenta na 2500 dolarů za tunu, soudí analytici. Až 80 procent olova směřuje na výrobu baterií. Jejich největším vývozcem je právě Čína, zhruba 700 tamních továren hodlá v roce 2012 zvýšit výrobu o dalších 20 procent. K tomu budou potřebovat celkem 3,3 milionu tun kovu. Olovo se využívá i při výrobě barviv a chemikálií, válcovaných a protlačovaných výrobků, stínění kabelů, výrobu slitin, munice a jako přísada do benzinu. Prozkoumané ložiskové bilanční zásoby olova ve světě se odhadují na 69 milionů tun. Nacházejí se převážně na území Austrálie, Spojených států, Číny a Kanady.
The Wall Street Journal
Povedený trojlístek
Největší výrobci pracích prášků a dalšího spotřebního zboží, společnosti Procter & Gamble, Henkel a Colgate-Palmolive, mají ve Francii zaplatit pokutu v celkové výši 361 milionů eur (9,2 miliardy korun). Jejich šéfové se podle francouzského antimonopolního úřadu (Autorité de la concurrence) téměř deset let scházeli v diskrétním prostředí pařížských restaurací a domlouvali se na strategii prodeje detergentů.
Francouzský regulátor nyní za uměle zvyšovanou cenu hlavní složky pracích prášků vystavil účet – jednu z nejvyšších pokut, kterou kdy za porušení pravidel férové soutěže udělil.
Z původního čtyřlístku provinilců vypadla firma Unilever, která na zneužívání dominantního postavení upozornila a s francouzskými vyšetřovateli od začátku spolupracovala. Při utajených schůzkách a pro vzájemnou komunikaci používala přezdívku Laurence. Krycí jména měli i ostatní účastníci: „Hugues“ pro firmu Henkel, „Pierre“ pro Procter & Gamble a „Christian“ pro Colgate-Palmolive.
Trend
Hledá se ženich pro Palmu
Slovenská finanční skupina Slavia Capital hledá partnera do bratislavského výrobce rostlinných tuků a olejů Palma Group. Firmu, která odebírá od slovenských farmářů většinu řepky a slunečnice, získala Slavia před čtyřmi lety po ostrém cenovém boji s Andrejem Babišem.
Slavia pravděpodobně nechce prodat akcie Palmy, ale vytvořit s partnerem nový společný podnik. Podle informací týdeníku Trend je dohoda o vstupu druhého investora velmi blízko, jméno nového spoluvlastníka má být známo během několika týdnů. Mezi uchazeči jsou údajně i velké agrokoncerny jako Bunge nebo Cargill. Ve hře může být i americký Archer Daniels Midland, který už vlastní výrobce kukuřičných sladidel u Trnavy.
Slavia Capital angažovala v Palmě české manažery, kteří zefektivnili provoz a dostali její produkty na český trh. Tržby Palmy se loni zvýšily na téměř 130 milionů eur z předloňských 100 milionů eur. Za první pololetí letošního roku potom tržby meziročně stouply o 40 procent na 90 milionů eur.
Reuters
Železná sázka na Čínu
Austrálie vyveze v následujícím roce rekordních 460 milionů tun železné rudy. Vyplývá to ze zvýšeného odhadu australského Úřadu pro přírodní zdroje a energetickou ekonomiku (BREE), který zohlednil hlavně trvající poptávku v Číně.
I když ceny železné rudy během uplynulého čtvrtletí klesly, zejména v souvislosti s pochybnostmi o pokračování růstu čínské ekonomiky, velkoproducenty rudy jako Rio Tinto nebo BHP Billiton to nezastavilo ve vyčleňování miliard dolarů na rozšiřování australských dolů.
Na rozdíl od optimismu v případě železné rudy BREE mírně snížil odhad vývozu hutního uhlí na 150 milionů tun. Během stejného období by tento pokles ale mohl vyvážit růst exportu energetického uhlí, kterého by se podle nejnovějšího odhadu mohlo vyvézt 163 milionů tun.
Austrálie si užívá těžařský boom, který přichází jednou za století. Díky asijské poptávce po nerostných surovinách se tak protinožci vyhýbají hospodářským problémům Evropy a Spojených států.
