Moc nejvlivnějšího finančníka v zemi Clauda Bébéara roste
Claude Bébéar, šestašedesátiletý zakladatel a předseda představenstva francouzského pojišťovatelského giganta Axa, je nejvlivnějším finančníkem v zemi. U francouzského tisku si dokonce vysloužil přezdívku “kmotr francouzského kapitalismu”. O Bébéarově nezměrném vlivu svědčí i jeho úloha v nedávném palácovém převratu proti generálnímu řediteli Vivendi Universal Jeanu-Marie Messierovi. Bébéarova moc by nyní mohla ještě vzrůst: nová francouzská středopravicová vláda je mu evidentně připravena naslouchat. Navíc založil Institut Montaigne, neformálně sdružující špičkové manažery a akademiky, kteří se snaží řešit problémy Francie na základě idejí volného trhu. V polovině července se reportéři časopisu BusinessWeek John Rossant a Carol Matlack zastavili v Bébéarově luxusní pařížské kanceláři poblíž prezidentského paláce na kus řeči.
Jaký máte pocit ze současného poprasku na finančních trzích?
Je to velice znepokojivé. A naprosto absurdní. Americké ekonomice i těm evropským se všeobecně daří dobře. Přesto panuje naprostá nedůvěra k finančním trhům. Pro tak neuvěřitelný propad neexistuje opodstatnění.
Potřebujeme intervenci centrálních bank. Ty musí jednoznačně projevit svou důvěru v ekonomiku. A také potřebujeme společný postup, který by omezil kapacitu půjček hedžových fondů. Vytvářejí iracionální, ba přímo nemorální kolísavost trhu.
Není na vině také špatné řízení, corporate governance?
Nesporně. Problémy mají zpravidla ty společnosti, kde představenstvo neodvedlo dobrou práci. Představenstvo má určovat strategii, jmenovat vrcholový management a kontrolovat, jestli se strategie opravdu realizuje. Pokud se nerealizuje, je třeba management vyměnit. Až příliš často se také stává, že kontrolní výbory představenstva ověřují účetnictví s auditory, kteří jsou součástí firemní hierarchie. Potřebujeme nezávislé auditory, které nebude najímat hierarchie, nýbrž kontrolní výbor.
Jak by se corporate governance dala zlepšit?
Nevěřím ve státní regulaci. Vždy se obrátí proti původnímu záměru. Existují jiné, efektivnější a pružnější nástroje. Corporate governance mohou hodnotit například ratingové agentury. Už s tím vlastně začínají.
Proč jste se angažoval v záležitosti kolem Vivendi Universal?
To nebylo mé rozhodnutí. Začalo to jedním mým soukromým rozhovorem s třemi dalšími lidmi. Bavili jsme se o strategii Vivendi i osobní Messierově strategii. Prosáklo to do Le Monde, který to prezentoval jako spiknutí, což vůbec nebyla pravda. Jak tlak na Messiera rostl, všichni se začali obracet na mě. Američané v představenstvu mě požádali, abych převzal jeho post, ale odmítl jsem. I lídři francouzské finanční sféry mi říkali, že je třeba něco dělat.
Nakonec většina lidí v představenstvu pochopila, že tu je vážný problém. Zatímco Američané se ho chtěli zbavit hned, Francouzi chtěli nejprve najít náhradu. Zeptali se mě, jestli mám o tu pozici zájem, a já odpověděl, že ne, ale že mohu někoho navrhnout - Jeana René Fourtoua. (Dne 3. července byl bývalý místopředseda představenstva farmaceutické firmy Aventis jmenován generálním ředitelem Vivendi – pozn. BusinessWeek.)
Jak špatná byla tehdy finanční situace?
Kdyby nedošlo k rozhodnutí nahradit Messiera v okamžiku, kdy k němu došlo, ocitlo by se Vivendi během několika dnů bez peněz. Banky měly poskytnout úvěr 400 milionů dolarů, ale rozmyslely si to. Nechaly by Vivendi padnout. Rozhodnutí jsme přijali v neděli 30. června. Ratingové agentury právě Vivendi snížily hodnocení. V úterý by banky zastavily úvěr.
Důvod, proč jsem přijal místo v představenstvu a proč pozici přijal i Fourtou, byl ten, že zhroucení Vivendi by mělo dopad na celý systém, znamenalo by ztrátu důvěry ve francouzský trh. Tomu bylo třeba zabránit. Teď je situace v našich rukou. Zajistili jsme nové úvěrové linky a vyhodnocujeme, které části majetku by se měly prodat, aby se snížil neúnosně vysoký dluh.
Věříte, že nová francouzská vláda zavede reformy na podporu volného trhu, jako je privatizace a deregulace?
Jsem optimista. Chirac už nechce v příštích volbách kandidovat, takže pokud si chce zajistit místo v dějinách, musí provést reformy teď. Jestli bude mít nová vláda stejnou odvahu jako Thatcherová a Reagan? Uvidíme. Skutečná zkouška přijde, až se objeví první konflikt. Mnohé bude záležet na tom, jak vysvětlí své záměry a jestli bude jednotlivé kroky podnikat ve správný čas. Nesmí se snažit udělat všechno najednou.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc
Překlad: Barbora Vrbová
