Výběrem vhodného uchazeče o práci a jeho uvedením do zaměstnání (viz příloha Speciál v tomto čísle Profitu) začíná zaměstnavateli řada dalších povinností. V příloze Legislativa proto přinášíme stručný přehled jejich současné právní úpravy.
Nesplnění zákonem daných povinností může vést k neplatnosti některých pracovně-právních úkonů a bývá důvodem pro udělení pokuty ze strany kontrolních orgánů.
OBSAH
1. Zajištění preventivní zdravotní péče
2. Zajištění vhodných pracovních podmínek
3. Diskriminace uchazečů o práci, zjišťování údajů od zaměstnanců
4. Povinnosti zaměstnavatele podle pracovní smlouvy
5. Povinnost k vydání mzdového nebo platového výměru
6. Odvody pojistného
7. Povinnosti podle zákona o zaměstnanosti
1. ZAJIŠTĚNÍ PREVENTIVNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE
1. 1. Obecná úprava
Řada zaměstnavatelů se domnívá, že se o preventivní zdravotní péči již nemusí starat.
Avšak tato praxe, která byla ještě před pár lety běžná v každém větším podniku, se opět vrací. Povinnost zřídit tuto službu stanoví zaměstnavatelům několik právních předpisů, především zákon č. 548/1991 Sb., který novelizoval zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a rozšířil uvedenou povinnost i na fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost.
Povinnost zajistit pro zaměstnance závodní preventivní péči může zaměstnavatel splnit dvojím způsobem: 1) smlouvou uzavřenou mezi zaměstnavatelem a zdravotnickým zařízením, 2) v pracovněprávním vztahu s lékařem, který preventivní péči vykonává v prostorách zaměstnavatele (§ 139 odst. 2 zákoníku práce).
Lékařské prohlídky, které musí zaměstnanci absolvovat v průběhu pracovního poměru, jsou stanoveny v příslušných pracovněprávních předpisech (týkají se například práce v noci, práce mladistvých a podobně).
Zaměstnanci jsou povinni tyto prohlídky vykonat pouze u lékaře, který jejich firmě zajišťuje preventivní péči. Teprve pokud zaměstnavatel nemá lékaře, který by tuto službu vykonával, může zaměstnanec lékařské prohlídky vykonat u lékaře, kterého si sám zvolil. To je potom spojeno s povinností zaměstnavatele sdělovat tomuto lékaři všechny údaje potřebné ke zjištění objektivního zdravotního stavu. Jde například o uvedení druhu práce, nároků na její výkon (práce v noci, v přesčasech, bez trvalého dozoru a podobně).
Oblast lékařských prohlídek upravují zejména:
* Zákoník práce - § 21, § 28, § 127 a § 168
* nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí Zákoník práce, v platném znění
(§ 21 a příloha)
* zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (§ 35)
* zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění (§ 18a, § 35a, § 40 a § 81)
* zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (§ 19-§ 24, § 37-§ 44, § 76- § 77)
* vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, v platném znění
* směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci
1. 2. Smlouva mezi lékařem a zaměstnavatelem
Smlouva mezi zaměstnavatelem, který nemá vlastní závodní zdravotnické zařízení, s příslušným lékařem by měla obsahovat podobně rozpracované závazky a formy spolupráce. Smlouva se uzavírá podle občanského zákoníku (§ 51 a § 491) . V závazcích, které dává lékař zaměstnavateli, má největší význam obsahová náplň činností poskytovaných prostřednictvím závodní preventivní péče, zejména:
* v čem bude tato preventivní péče spočívat.,
* komu bude poskytována,
* kdy bude poskytována.
Mezi závazky lékaře by měly patřit zejména:
* dohled nad zdravím zaměstnanců, zejména provádění lékařských preventivních vstupních, periodických i řadových prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci v konkrétních pracovních podmínkách,
* pravidelné kontroly pracovišť, podíl na zajišťování a organizování poskytování první pomoci, spoluúčast na rozborech pracovní úrazovosti a podobně,
* odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele a zástupce zaměstnanců v otázkách fyziologie a ergonomie práce, toxikologie, při úpravách pracovních míst, projektování a rekonstrukci pracovišť a podobně,
* dohled nad pracovními podmínkami za účelem ověřování zdravotní náročnosti práce, vyhledávání nesprávně upravených pracovních míst a podobně.
1. 3. Lékařské prohlídky v zaměstnání
Zákoník práce (§ 135 odst. 4) stanoví, že zaměstnanec je povinen podrobit se lékařským prohlídkám, očkování, vyšetření a diagnostickým zkouškám stanovených zvláštními právními předpisy. Jde například o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, vstupní, periodické, mimořádné a výstupní prohlídky a podobně.
1. 3. 2. Vstupní lékařské prohlídky Mezi nejčastější patří vstupní prohlídka podle § 28 Zákoníku práce. Zaměstnanec ji má vykonat ještě před uzavřením pracovního poměru. Případné odmítnutí této prohlídky by mohlo být důvodem k neuzavření pracovního poměru.
Jak už jsme uvedli, pracovník musí tuto prohlídku absolvovat u lékaře, který má se zaměstnavatelem smlouvu pro poskytování závodní preventivní péče. Teprve pokud zaměstnavatel tohoto lékaře nemá, může absolvovat prohlídku u lékaře, u něhož je registrován podle své volby.
Povinnost k absolvování prohlídky se vztahuje na případy uvedené ve zdravotnických předpisech (například směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967). Jde zejména o:
* epidemiologicky závažné činnosti,
* práce na vyhlášených rizikových pracovištích,
* práce, při kterých může dojít k ohrožení zdraví spolupracovníků,
* práce vyžadující zvláštní zdravotní způsobilost.
Finanční náklady na tuto prohlídku hradí zaměstnavatel. Její vykonání je totiž v jeho zájmu. Nemůže jít na vrub pracovníka. Pokud by zaměstnavatel nezajistil bezplatné absolvování této prohlídky, vystavoval by se sankcím. Protože však tuto povinnost ukládá zákon, může si zaměstnavatel nechat náklady na hrazení vstupní prohlídky odepsat z daní.
1. 3. 2. Periodické prohlídky V průběhu pracovního poměru musí zaměstnavatel zajistit další lékařské prohlídky zaměstnanců, které souvisejí s jejich pracovní činností. Jejich účelem je zajistit ochranu jejich zdraví.
Periodické prohlídky se opakují v předem určených intervalech vyplývajících z příslušného předpisu, nebo ve lhůtách stanovených orgánem hygienické služby. Obvykle se opakují v rozpětí jednoho až tří let.
Vykonávají se u prací nebo profesí, u kterých lze předpokládat změny ve vývoji zdravotního stavu v souvislosti s výkonem práce, a u prací, při kterých může dojít k ohrožení zdraví spolupracovníků nebo jiných osob. Povinnost konat tyto prohlídky vyplývají například z:
* vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích,
* vyhlášky č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými vozíky,
* vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách.
1. 3. 3. Řadové prohlídky Tento druh prohlídek absolvují zaměstnanci, pro které nejsou příslušným právním předpisem stanoveny prohlídky periodické. Opakují se jednou za pět let, u zaměstnanců starš
