Že by zrovna povodně měly být spouštěčem zvratu v ekonomické aktivitě, je sice přehnané očekávání, což neznamená, že odstraňování následků povodní nepřipadne do stejného časového úseku jako začátek oživení. Následně mohou být povodně vnímány jako bod zvratu. Nejspíš ne zcela důvodně.
Není totiž radno směšovat dopad následné rekonstrukce na HDP coby tokové veličiny s kapitálovou zásobou jako stavovou veličinou. Povodně budou mít na HDP nepochybně v první fázi negativní účinek – výpadek ekonomické aktivity vinou prostojů ve výrobě, přerušení v dopravě a změny ve spotřebitelské poptávce se kladně projevit nemohou.
Voda pomůže stavebnictví
Ve fázi obnovy pochopitelně některá odvětví budou profitovat, nejvíce stavebnictví, tak jak se rozběhnou práce. Jejich rozsah bude záviset na rozsahu škod, který půjde každopádně do miliard, ale doufejme, že ne desítek miliard. I při poměrně vysokých multiplikátorech ve stavebnictví je třeba vzít v potaz vytěsňovací efekt, kdy výdaje jednoho typu spojené s opravami vytěsní jiné výdaje související s běžnou spotřebou.
Výsledný efekt lze předem kvantifikovat obtížně. Pokud jde o kapitálovou zásobu, dojde jednoznačně k jejímu úbytku či znehodnocení s následným postupným doplněním. Na úrovni národního hospodářství nelze tvrdit, že by povodně akcelerovaly jakýkoli kvalitativní či objemový růst kapitálové zásoby, pokud bychom staré nenahrazovaly novými statky s podstatně lepší produktivitou, což asi v drtivé většině případů nebude pravda.
Povodně ovšem mají jeden ne tak prvoplánový potenciál pro oživení. Spadají do již fakticky započatého předvolebního boje a mohou být vhodnou záminkou pro změkčení fiskálního cíle, pro nějž představují jedno z nejlepších možných zdůvodnění. Aniž by „vláda rozpočtové odpovědnosti“ riskovala ztrátu tváře, může pro překročení letos plánovaného schodku najít velmi civilizované vysvětlení akceptovatelné nejen doma, ale i v Bruselu.
Obrat ve fiskální politice vlády v podobě navýšení investičních výdajů ve zvláštním režimu i krátkými lhůtami může přispět k oživení poptávky v řádu několika miliard, které se na makroekonomických číslech mohou projevit v následujících čtvrtletích. Další impuls může přijít například od státních podniků, jejichž majetek byl rovněž povodněmi poškozen, záleží jen na rozfázování oprav. Rozpočty mohou být navýšeny a práce urychleny.
Výdaje mohou popostrčit k oživení
Pokud by se kumulovaný efekt zvýšených výdajů celého veřejného sektoru (včetně státních podniků, jejichž hospodaření se s rozpočty nekonsoliduje) přiblížil k makroekonomicky postřehnutelným hodnotám, může představovat jemné popostrčení k ekonomickému oživení. To lze očekávat v posledním kvartále letošního roku a prvním čtvrtletí roku příštího, který shodou okolností bude tím volebním.
Jak blahé paměti říkal šéf kanceláře Bílého domu za prvního volebního období Baracka Obamy a dnešní chicagský starosta Rahm Emanuel: „You never let a serious crisis go to waste.“ Nikdy nepromrhejte vážnou krizi, která je zároveň příležitostí udělat věci, o nichž jste si mysleli, že je udělat nemůžete, zní celá citace v češtině. Není to žádný politický hňup, tenhle Emanuel.
Už teď můžeme být zvědavi, jak se této povodňové příležitosti, pokud jde o uvolnění výdajové stránky rozpočtu, chopí ministr financí a předseda české vlády.
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:
Kam se poděly naše živočišné instinkty?
Hlavy, které se nedostaly na špalek
Zdravotní projížďka jarní Bohémií
