I přes chatrný stav státní pokladny vláda potvrdila, že dodrží sliby a pomůže obcím finančně zmírnit škody po povodních. Po vzoru z předcházejících povodní se ve veřejném sektoru našly i další peníze, které doplní už od podzimu evropské dotace.
Autor: ČTK
Peníze na povodňové domky budou. Ministerstvo pro místní rozvoj v závěru prázdnin znovu potvrdilo svůj slib obcím, tedy že dostanou až milionovou dotaci na stavbu jednoho domu pro rodiny postižené letošními povodněmi.
Aktuálně se předpokládá příspěvek pro asi třicítku staveb z obcí Kunín, Jeseník nad Odrou a Životic. K tomu už stát vyplatil 3,6 milionu korun na 19 demolic zničených soukromých budov a navíc velmi pravděpodobně zaplatí i 21 milionů korun za poškozené památky v Mikulově a Ratibořicích.
Tím ale „popovodňová pomoc“ státu nekončí, navzdory potížím státní poklady se s finanční pomocí i nadále počítá. Státní fond rozvoje bydlení by mohl pomoci obcím a lidem poškozeným letošními povodněmi částkou až 420 milionů korun. Vyplývá to z návrhu změn v letošním rozpočtu fondu. Objem peněz už schválila vláda a nyní o nich mají ještě rozhodnout poslanci. Jasno by mělo být brzy. Sněmovna se má sejít už tento týden, v úterý 8. září.
Z celkové částky by mělo připadnout 200 milionů korun na zvýhodněné úvěry a dotace obcím na opravy poškozeného bytového fondu. Dalších 70 milionů korun chce fond přesunout na zvýhodněné úvěry občanům na výstavbu nových domků. Zbylých 150 milionů korun je určeno rovněž občanům na zvýhodněné úvěry na opravy a rekonstrukce bydlení poškozeného povodněmi.
Stát sáhl po již osvědčené pomoci
Stejné podpůrné nástroje sloužily jako forma pomoci při odstraňování následků povodní v letech 2002 a 2006. Peníze chce přitom fond přesunout z peněz na úvěry mladým lidem na bydlení. Nepředpokládá totiž, že by kvůli tomuto opatření dostal dotaci ze státního rozpočtu nebo nějaký jiný příjem. Letošní záplavy byly třetí nejtragičtější v novodobé historii a vyžádaly si celkem 15 životů. Dohromady způsobily škody za zhruba 8,5 miliardy korun. Od konce června, kdy intenzivní deště zvedly vodu v Moravskoslezském kraji, záplavy postupně zasáhly také sedm dalších krajů. Nejhůře bylo postiženo Novojičínsko, Jesenicko, Prachaticko, Strakonicko a Děčínsko.
S podzimem se rozjíždějí nové programy
Pro obce jsou již připraveny úvěrové prostředky z programu Obec, který zajišťuje ministerstvo pro místní rozvoj. „Věřím, že tyto zvýhodněné úvěry mohou pomoci jednotlivým obcím k významnému rozvoji, a to v mnoha oblastech,“ říká náměstek ministra Martin Plachý. Úvěry jsou totiž určeny například na vodovody, kanalizace, školská, sociální, kulturní i sportovní zařízení, ale také třeba na silnice, zastávky a mnohé další.
Úvěry mohou být také pro mnohé obce významným nástrojem pro sanaci povodňových škod i mimo již popsanou výstavbu povodňových domků. Čerpat zvýhodněné úvěry bude možné až do konce roku 2012. Úvěry poskytne Českomoravská rozvojová banka, která již začala přijímat žádosti od prvních obcí. Výhodou je fakt, že jsou předem jasné i základní podmínky poskytnutí i splácení těchto půjček. Výše poskytovaného úvěru bude minimálně osm milionů korun, maximálně pak 250 milionů korun.
Splatit jej bude možné od deseti do 15 let. Odklad splátek jistiny úvěru bude až 30 měsíců od data podpisu úvěrové smlouvy. Úroková sazba bude pevná a její výše se bude stanovovat při jejím poskytnutí, a to podle aktuálních podmínek na finančním trhu.
Pomoci k penězům má i menší byrokracie
Snazší vstup do systému dotační pomoci připravovalo přes léto několik Operačních programů (OP). Například OP Životní prostředí zkracuje proces administrace a vyhlásí ještě pro letošní rok větší počet výzev, než bylo plánováno. Nejnověji lze žádat až do 15. října o peníze na zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Cílem podpory je snížit znečištění komunálních zdrojů v menších obcích.
Jak snížit administrativu a někdy i náročné financování přípravy projektů, předvedl Regionální operační program Střední Morava. Ten hodlá ušetřit náklady žadatelů tím, že finančně náročné odborné studie (požadované jako příloha žádosti o financování) mohou předkládat až projekty, které postoupí z prvního kola do užšího výběru. Nejdříve vyřazení žadatelé tak ušetří čas i peníze.
Podle hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného je zase potěšující, že se obce konečně naučily projekty zpracovávat a dotace umí čerpat. „Ale jak se ukazuje, peněz je málo. Asociace hejtmanů nyní jedná o tom, aby se část peněz z Evropské unie, které spravují ministerstva, přesunula se souhlasem Evropské unie do regionálních programů,“ přibližuje další chystanou novinku v čerpání dotací Novotný.
Regionální programy přitom hranice krajů přesahují. Navíc bojují s tím, že jsou dosud poskytovány až po dokončení akce. „Máme již podepsány smlouvy na 183 projektů,“ dává příklad ředitel Úřadu regionální rady soudržnosti Severozápad Petr Vráblík. Projekty jsou financovány zpětně, takže teprve nyní se posílají peníze na první realizované akce. Z Regionálního operačního programu Severozápad tak bylo zatím proplaceno 450 milionů korun, další 350 milionů by mělo být proplaceno v září a říjnu.
Ačkoli se obce i podnikatelské subjekty potýkají s ekonomickou krizí, v čerpání dotací se to zatím výrazněji neprojevilo. Podle Vráblíka zatím po podpisu smlouvy odstoupily od realizace jen tři subjekty, město Klášterec nad Ohří a dva hotely v Ústeckém kraji.
Podle člena regionální rady a předsedy Okresní hospodářské komory v Chebu Jakuba Pánika jsou naopak evropské dotace jedním z mála zdrojů, které jsou v době krize pro podnikatele dostupné. „I banky jsou ochotny na tyto projekty firmám poskytovat překlenovací úvěry,“ tvrdí Pánik.
