POVOLENÉ OPRATĚ

Novela umožnila spolupráci se zahraničím

Kdyby se pražská burza rozhodla pro holport s cizím trhem až na úroveň spojených parketů, najde k tomu od nového milénia zákonnou oporu. K 1. lednu 2001 totiž vstoupí v platnost novela zákona o Burze cenných papírů, která právě vyšla ve Sbírce zákonů. Obchodujte si, s čím chcete. Původní zákon vznikl před osmi lety a nepočítal s možností vzniku mezinárodních burzovních aliancí. I proto byla novela nutná, neboť překotný vývoj v organizaci akciových trhů může i české organizátory postavit před nutnost připojení k nějakému nadnárodnímu systému. Novela takový vývoj umožňuje tím, že burze dovoluje poskytovat služby i prostřednictvím cizího trhu a naopak zprostředkovat obchody v nějakém zahraničním systému. Tyto dvě možnosti jsou omezeny na země OECD. Novela také umožňuje organizaci obchodů se všemi investičními nástroji podle zákona o cenných papírech, tedy nad rámec nyní obchodovaných obligací, akcií či podílových listů. Tato změna může být důležitá pro budoucí transakce s deriváty, konkrétně na úrokové míry. Klub, ale s povinnostmi. Důležitou úpravou je zakotvení právního postavení burzy. Jde totiž o neveřejnou, tedy soukromou akciovou společnost, ovšem fungující na základě zvláštního zákona. Její činnost jí zaručuje určité specifické a monopolní postavení na trhu, umožňující spolurozhodovat o osudech řady firem. Bývalý šéf Burzovní komory Tomáš Ježek rád říkával, že jde o klub obchodníků, který si určuje svá vlastní pravidla. Právě to se ale mnohým nelíbí, neboť dopad rozhodnutí Burzovní komory – například při vylučování z obchodů – může mít pro firmy tragické následky. „Ani soud nám v tomto případě nepomohl. Potřebovali jsme nutně, aby zákon jasně řekl, jak máme postupovat, říká ředitelka vnějších vztahů pražské burzy Jana Marcová. Novela rozpor mezi veřejnou a zároveň soukromou povahou burzy řeší zavede–ním dvojakosti jejího postavení. Od příštího roku půjde o soukromou společnost, která ovšem v některých konkrétních případech – přijímání nebo vyloučení cenného papíru k obchodování a ukládání sankcí – bude muset postupovat jako orgán veřejné správy. Doslova se říká, že burza nevykonává veřejnou správu s výjimkou výše zmíněných rozhodnutí. Nejednoznačnost postavení burzy byla i předmětem soudního sporu s makléřskou společností Iceberg, vyloučenou z obchodů. Až Ústavní soud rozhodl, že burza měla při tomto vyloučení postupovat formou správního řízení. Nedovolil si však říci, že tak má činit i napříště. Správní řízení znamená, že Burzovní komora bude muset respektovat závazný postup daný správním řádem. V prvoinstančním rozhodnutí bude mít například dotčená osoba právo nahlédnout do spisů, požadovat ústní jednání a tak dále. Odvolacím subjektem bude u sankcí Komise pro cenné papíry a u přijímání nebo vylučování cenných papírů soud. Jasno by také mělo být ohledně pravidel při vypořádání obchodů. Do nynějška nebylo jednoznačné, zda je členské firmy musí respektovat. Nyní je řečeno: vypořádání provádí právnická osoba na základě povolení a na základě smlouvy s burzou. Je navíc jasně dáno, že kdo uzavře obchod na burze, musí respektovat pravidla vypořádání – tedy pravidla burzy a jejího vypořádacího centra UNIVYC. Pružnost je důležitá. Největší český organizátor trhu s cennými papíry také dostane možnost pružněji reagovat na vývoj trhů. Valná hromada bude moci stanovami delegovat na komoru právo změny v burzovních pravidlech. Důležitá je i možnost užšího sepětí výkonného aparátu s nejvyšším orgánem. Generální tajemník, který burzu fakticky řídí, bude moci být členem Burzovní komory. Ta je obdobou představenstva u klasických akciových společností, avšak nezasedají v ní členové výkonného aparátu, ale zástupci akcionářů, členů a externí experti. Ti se práci v komoře nevěnují na plný úvazek, zatímco generální tajemník je nejvyšším představitelem výkonného aparátu. Burza také bude moci napříště skutečně finančně trestat své členy. Doposud mohla jen uložit padesátitisícovou pokutu, zveřejnit výtku anebo je rovnou vyloučit. Novela umožní pokuty až do milionu korun. „Je to zásadní změna, padesát tisíc pro společnosti neznamená nic. Milionová pokuta se ale řady z nich může citelně dotknout“, podotýká Marcová.