Obchodování mírně snižuje množství škodlivin a značně zvyšuje cenu proudu
Český trh s elektřinou kopíruje se zpožděním desetkrát větší trh německý. Skupina ČEZ netají, že chce do čtyř let tvrdým zdražováním dohnat růst německých cen (Euro 37/2006). O vysoké německé ceny se však zajímá tamější antimonopolní úřad. Prošetřuje, zda se německé energetické společnosti nechovají kartelově, když bez výjimky přenášejí na své zákazníky uměle vytvořené náklady na emisní povolenky.
Za velkým ziskem jediná povolenka.
Českou veřejnost upozornila na problém analýza společnosti Pravda Capital. Tvrdí, že energetické firmy pravděpodobně zdůvodňují zahrnutí ceny emisních povolenek do ceny elektřiny oceňováním nákladů na energetickou výrobu jejich mezními náklady. Chce-li tedy výrobní společnost koupit na trhu byť jen jednu emisní povolenku, přiřadí její aktuální cenu ke všem povolenkám nutným k výrobě, a to i těm, které obdržela zdarma. (Z logiky rozdělování povolenek firmám vyplývá, že povolenek, které stát přiděluje zdarma, je většina.) A cenu povolenky pak přiřadí ke každé vypuštěné tuně oxidu uhličitého. Tomáš Dzurilla ze společnosti Pravda Capital uvádí, že takto jsou náklady uměle navýšeny o cenu povolenky a posléze přeneseny na spotřebitele ve formě vyšších cen elektřiny. Upozorňuje: „Tyto společnosti tak mohou dosáhnout ekonomického (neúčetního) zisku, protože účtují svým zákazníkům vyšší ceny za celý objem výroby, přičemž tyto náklady vynaložily jen na zlomek prodávané produkce.“
Takové podnikatelské chování má samozřejmě zpětný dopad i na cenu povolenky. „V naší analýze považujeme strategii energetik za jeden z důvodů, proč je aktuální cena povolenek vyšší než jejich základní hodnota. Energetické společnosti mohou skupovat povolenky na trhu tak, aby se nevytvářel převis nabídky a tlak na snížení ceny povolenek a elektřiny, a tím zdůvodňovat vyšší ceny elektřiny za celý objem produkce,“ uvádí Dzurilla. Co z toho lze ještě vyvodit? Dzurilla uvažuje: „Taková strategie by pravděpodobně vyžadovala, aby více společností jednalo ve shodě, což je zřejmě impuls k vyšetřování německého antimonopolního úřadu.“
Prezident federálního kartelového úřadu Ulf Böge slíbil, že do konce roku v této věci rozhodne. Německým energetickým společnostem možná hrozí penále.
Elektrické buď, anebo.
Co se stane, když Bögův úřad rozhodne záporně? Expert firmy Pravda Capital Dzurilla i jeho šéf Jan Pravda shodně předpovídají, že elektřina i povolenky by mohly zlevnit. Česká cena elektřiny však bude mít i nadále za německou zpoždění, a proto zaznamenáme jen změnu na trhu povolenek, který platí pro celou unii. „Cenu povolenky už nebude mít co držet,“ míní Dzurilla. A možná zlevní i elektřina.
Nic z toho se netýká emitentů z řad průmyslových podniků, a to ani těch velkých. Ceny jejich výrobků jsou totiž světové a lokální výkyvy je nemohou ovlivnit. Elektřinu z Ameriky v Česku nabízet nelze, ze Španělska je to spíše sci-fi. Zato zaváhání průmyslové firmy by pohotově využila konkurence odkudkoli. V případě povolenek se mohou obchodní strategie jednotlivých výrobních podniků značně lišit. Ty, které je rychle prodaly za dobrou cenu, na poklesu vydělají, ty, které příliš myslely na zadní kolečka a povolenky si šetřily, prodělají. Ovšem za předpokladu přebytku povolenek, který u našich podniků převládá. Pro potřebu nákupu platí samozřejmě opak.
ČEZ měl sedmiprocentní přebytek povolenek (předpokládá se, že u ostatních českých energetických podniků byl podobný) a nakupovat by nemusel, přesto intenzivně obchodoval s povolenkami a započítal ceny povolenek do ceny elektřiny. Tiskový mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž je přesvědčen, že bez přímého zapojení povolenek do obchodování s elektřinou by se snaha o snížení emisí míjela účinkem.
I když antimonopolní úřad v Německu zasáhne a jeho rozhodnutí sníží cenu elektřiny, bude se ČEZ podle Kříže snažit dorovnat cenu na německou úroveň, protože ta zůstane vyšší než naše současná. Shledá-li antimonopolní úřad vše v pořádku, nic se nemění na původním plánu ČEZ dohnat a předehnat! Čeští spotřebitelé elektřiny se tedy mají na co těšit.
Tržně konformní nástroj.
Náš antimonopolní úřad žádné podobné šetření nechystá, protože podle jeho předsedy Martina Peciny se u nás cena elektřiny určuje zcela jinak než v Německu. „Máme pro to tržně konformní nástroj, neboť cena se určuje na základě aukce. Chování ČEZ není monopolní, jestliže o ceně rozhoduje nabídka a poptávka. A protože naše podmínky pro vývoz energie jsou lepší než v Německu, poptávka je větší, než kdokoli očekával,“ vysvětluje Pecina.
Zároveň však o českém trhu s elektřinou pochybuje: „Jde o pseudotrh - a skutečný trh u nás ještě dlouho nebude. Dominantní hráč může zvedat ceny, aniž by to uměl zdůvodnit. A nemusí to umět,“ vnímá situaci Pecina. Řešení podle něj spočívá v regulaci nákladů a zisku: „Byť jde o protitržní opatření, velice bych se za ně přimlouval. Tam, kde mají podniky územní výhody, trh ještě dlouho existovat nebude. Kdyby byl ČEZ regulován, neměl by 20 miliard zisku, ale jen 5 miliard, ale víc by se modernizoval. Když nebudeme regulovat zisk, společnosti nebudou obnovovat infrastrukturu. Vznikne hlad po elektřině a její cena se ještě zvýší. Nebudou přicházet noví investoři. Stát bude stejně muset zasahovat, aby vytvořil přebytek zdrojů a aby fungovala konkurenceschopnost. Jen cenová regulace může zajistit vývoj, ale je to především věc Energetického regulačního úřadu. Pak se najdou i noví investoři. V tomto systému je velké společnosti doslova zašlapávají,“ myslí si Pecina.
A Pecinův názor na povolenky v tomto systému? „Německé i naše firmy mají přebytek a především prodávají. A pokud také nakupují? Pak jen kvůli byznysu s povolenkami. Prakticky nikdo není ve ztrátě,“ tvrdí Pecina.
O vlivu nákupu povolenek na cenu elektřiny v Česku se vyjádřila i vedoucí kabinetu předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Anna Veverková: „ERÚ do regulovaných položek ceny elektrické energie cenu povolenek nezahrnuje ani s tím nepočítá. Co se týká silové složky ceny, je to věc výrobců, protože cenu silové energie určuje trh.“
Obchody na druhém konci.
Určující pro cenu elektřiny v aukci ovšem nebyl domácí trh, ale přeshraniční kapacity, přiznává mluvčí ČEZ Ladislav Kříž: „Převaha našeho vývozu ale příští rok skončí. V důsledku tlaku Evropské unie už nejsou uzavírány žádné dlouhodobé kontrakty a navíc skončila energetická převaha střední Evropy. Zejména Slovensko se mění z výrazně vývozní země na zemi, která je závislá na dovozu, protože v krátké době bude muset uzavřít jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice i uhelné elektrárny Vojany a Nováky, a většina českých vývozů tedy skončí na Slovensku.“
„Úzkým hrdlem“ do Německa prý dál potečou už jen příležitostné denní kontrakty. Nebude však ani levné elektřiny z Ukrajiny, protože technicky nespolehlivá východní síť není se sítí unie propojená.
Společnost ČEZ se snaží, aby neubylo ani emisních povolenek, a bude-li tato její snaha úspěšná, spotřebitelé zaplatí i sedmiprocentní přebytek, byť v naší ceně není vidět tak jako v Německu.
Ladislav Kříž však vysvětluje, že i alokace povolenek s přebytkem plní svou funkci. Nutí totiž výrobce k organizačnímu uspořádání své výrobní sítě, ve kterém by provozy s vysokými emisemi byly zařazovány jen v nezbytném případě. A vyvážet by se mělo jen tehdy, když exportní marže bude výrazně vyšší, než je cena povolenek. V opačném případě se provoz nadbytečných elektráren zastaví a prodávat se nebude elektřina, ale povolenky.
Zásadní obrat firmy k šetrným technologiím se má uskutečnit v roce 2010, kdy se mají začít postupně zařazovat nové výrobní zdroje, a to dříve, než staré doslouží. Největším obchodním tahem by však pro ČEZ měly být energetické investice v méně vyspělých zemích, kde lze ušetřit emise za mnohem nižší náklady než doma. Firma proto najala několik odborníků včetně Tomáše Chmelíka z ministerstva životního prostředí, tvůrce prvního českého alokačního plánu povolenek. ČEZ chce ušetřit alespoň emise skleníkových plynů, když už ne kapsy bezbranných českých spotřebitelů.
