REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍMinulý týden vláda představila první vitaminovou bombu, která by měla ozdravit veřejné finance. Podnikatelé by se především měli dočkat nižších daní. Polepší si hlavně rodiny s dětmi. Stát si pak uleví od povinnosti živit černé pasažéry, kteří zneužívají příliš štědrou sociální síť.
REFORMA VEŘEJNÝCH FINANCÍ Minulý týden vláda představila první vitaminovou bombu, která by měla ozdravit veřejné finance. Podnikatelé by se především měli dočkat nižších daní. Polepší si hlavně rodiny s dětmi. Stát si pak uleví od povinnosti živit černé pasažéry, kteří zneužívají příliš štědrou sociální síť. Jak to dopadne, poznáme na daňovém přiznání nejdříve za dva roky.
Hodně vody proteklo Vltavou od doby, kdy Vladimír Špidla vzkázal podnikatelům, že kdo z nich nevydělá měsíčně alespoň polovinu průměrné mzdy, měl by zavřít krám. To byl tenkrát argument pro zavedení minimálního vyměřovacího základu daně, který nastavil povinnost platit státu i při minimálních příjmech. Konec tomuto kontroverznímu ustanovení zákona o daních by měl učinit návrh reforem, který minulý týden představila vláda Mirka Topolánka.
„Chceme prosadit balík, nebo spíš batoh reforem,“ zahájil oficiální prezentaci ministr financí Miroslav Kalousek. Podstatou daňové reformy je snižování přímých daní a zvyšování nepřímých. Nižší danění příjmů má kompenzovat vyšší danění spotřeby. Proto se má zvýšit pětiprocentní DPH na devět procent. To by zdražilo potraviny, léky, služby, nové byty či městskou hromadnou dopravu. Pokud vládní návrhy schválí sněmovna, měla by reforma začít platit od ledna příštího roku.
PATNÁCT PROCENT? SPÍŠ ČEKEJTE DVACET Jak jsme již informovali v minulém čísle Profitu, od příštího roku by měla začít platit jednotná daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent. Zrušeny by měly tak být současné sazby 12, 19, 25 a 32 procent. Ovšem nová daň nebude tak nízká, jak se na první pohled může zdát. Poznají to především menší a střední podnikatelé i zaměstnanci. Největší mediální masáže se zatím dočkala nová podoba zdanění u zaměstnanců. Sazba ve výši 15 procent totiž, měřeno dnešními podmínkami, bude zhruba dvacetiprocentní. Rozšíří se totiž její základ. Nebude se už počítat pouze z hrubé mzdy zaměstnance, ale z takzvané superhrubé mzdy. Ta oproti hrubé mzdě zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. Ovšem ani osoby samostatně výdělečně činné, zejména pokud mají nízké příjmy, si nijak zvlášť nepolepší. Do vyměřovacího základu daně se totiž podle vládního návrhu a zcela v duchu superhrubého zdanění bude nově započítávat i zaplacené sociální a zdravotní pojištění, které si dosud podnikatelé mohli odečíst. V rozhovoru s týdeníkem Profit to potvrdil ministr Miroslav Kalousek. To znamená, že každému živnostníkovi se zvedne základ, ze kterého si bude počítat daň, o minimálně 33 tisíc korun. Kvůli rozšíření základu daně tak -přepočteno na dnešní podmínky -nebude nová daň patnáctiprocentní, ale vyšší, v průměru zhruba kolem dvaceti procent. SPOLEČNÉMU ZDANĚNÍ ZVONÍ HRANA Zavedením jedné daně z příjmu padá důvod pro existenci společného zdanění manželů, které se tak zřejmě dožije pouze dvou let. Pokud návrh projde, tak od příštího roku už jej podnikatelé a zaměstnanci nebudou moci používat. Nebude už totiž zapotřebí. Společné zdanění umožňovalo rodinám s dětmi ušetřit tím, že příjem jednoho z manželů mohl klesnout do nižší daňové sazby. To samozřejmě se zavedením rovné daně padá. Podle ministra Kalouska se ovšem rodiny dočkají podstatně větší úspory oproti dnešku díky nově koncipovaným slevám na dani. Základní sleva na dani by totiž podle vládního návrhu měla stoupnout ze současných 600 korun měsíčně na poplatníka na 2070 korun. Díky tomu by si každý živnostník mohl z daně ročně odečíst namísto 7200 korun 24 840 korun. Stoupne i daňové zvýhodnění na dítě ze šesti tisíc na 10 440 korun ročně. Také se zvýší sleva na dani na manžela bez příjmů ze současných 4200 na 24 840 korun. Ročně by si tak podnikatel, který živí sebe, manželku a dvě děti, mohl odečíst až 70 560 korun, takže by se mohl dočkat při průměrném výdělku od finančního úřadu slušné výše vrácení přeplatku na dani. VELKÉ FIRMY SI MUSEJÍ POČKAT Velkým firmám by daně měly na rozdíl od živnostníků klesat postupně. Daň z příjmu právnických osob by se podle představ vlády měla nejdříve snížit z dnešních 24 na 22 procent, v roce 2009 na 20 procent a v roce 2010 na 19 procent. I snížení firemních daní by měla podle Kalouska doprovázet postupná reforma základu daně, který by měl o něco narůst. „Efektivní snížení daně nebude tedy o pět procentních bodů, ale o zhruba čtyři body,“ vysvětluje. Reforma se dotkne i majetkových daní. Od příštího roku by již neměli přímí příbuzní ve druhé skupině, tedy například sourozenci mezi sebou, platit dědickou daň. Dosud tomu tak je pouze u první skupiny, tedy manželů a dětí. Od daně by měly být v první a druhé skupině osvobozeny i dary. Od daně z nemovitosti navrhuje vláda osvobodit zemědělské pozemky. Do budoucna rovněž uvažuje o zrušení daně z převodu nemovitosti a osvobození příjmů z dividend a kapitálových výnosů. KONEČNĚ STROPY POJISTNÉHO Součástí balíku vládních reforem je i dlouho očekávaný strop na roční zaplacené sociální a zdravotní pojištění. Má jím být čtyřnásobek hrubé mzdy - pro zaměstnance i živnostníky. „Bude to opravdu čtyřnásobek hrubé, nikoliv superhrubé mzdy,“ potvrzuje ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. To by mělo přinést velké výhody všem, kteří dosahují vysokých příjmů. Jak zaměstnancům, tak podnikatelům. Podle propočtů analytika ČSOB Tomáše Sedláčka by od měsíčního výdělku zhruba 80 tisíc korun mělo být nové zdanění právě díky stropům degresivní - s rostoucím příjmem by mělo procento zdanění klesat. Celkově reforma podle Kalouska počítá i přes jednotnou daň z příjmu se zachováním daňové progrese. „Progrese se snižuje lidem s vysokým příjmem, ale zůstává,“ uvedl s tím, že efektivní souhrnná daňová sazba klesne všem skupinám zaměstnanců. V každém případě progresivní je nová daň především proto, že lidé s nízkými příjmy díky vyšším slevám na dani nebudou platit nic. Ostatně, jak vládní politici několikrát potvrdili, na daňové reformě vydělají nejvíce lidé s nízkými a vysokými příjmy, nejméně pak střední příjmová skupina. SUPERZÁKLAD DANĚ I PRO ŽIVNOSTNÍKY Vyměřovací základ pro výpočet daně z příjmu fyzických osob se má podle vládního návrhu reformy zvýšit nejen zaměstnancům, ale i živnostníkům. Do vyměřovacího základu daně se totiž podle vládního návrhu bude nově započítávat také zaplacené sociální a zdravotní pojistné, které si dosud podnikatelé mohli odečíst. I živnostníci tedy budou muset pojistné zdanit! Na základě toho bude faktická daň z příjmu u živnostníků přepočtená podle dnešních podmínek nikoliv patnáct, ale zhruba 23 procent. JAK SE ZMĚNÍ SLEVY NA DANI sleva na dani nyní návrh na poplatníka 7 200 Kč 24 840 Kč na důchodce 0 Kč 24 840 Kč na manžela bez příjmů 4 200 Kč 24 840 Kč částečný invalidní důchod 1 500 Kč 2 520 Kč plný invalidní důchod 3 000 Kč 5 040 Kč držitele průkazu ZTP/P 9 600 Kč 16 140 Kč student 2 400 Kč 4 020 Kč daňové zvýhodnění na dítě 6 000 Kč 10 440 Kč Pramen: Návrh reformy veřejných financí DOPADY REFORMY NA PODNIKATELE
Příklad: roční rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 480 tisíc Kč**
daň pojistné DPH
nyní 65 148 Kč 114 000 Kč 34 088 Kč
po reformě 47 160 Kč 114 000 Kč 38 355 Kč
Celková roční úspora: 13 721 Kč
