STAVEBNÍ ZÁKON Zjednodušit a zrychlit povolování staveb má nový stavební zákon, který definitivně přijala sněmovna. Postavit si rodinný dům, garáž nebo přestavět byt bude zřejmě v budoucnu jednodušší. Počítá s tím nový stavební zákon, který s připomínkami Senátu v minulém týdnu přijali poslanci.
STAVEBNÍ ZÁKON Zjednodušit a zrychlit povolování staveb má nový stavební zákon, který definitivně přijala sněmovna.
Postavit si rodinný dům, garáž nebo přestavět byt bude zřejmě v budoucnu jednodušší. Počítá s tím nový stavební zákon, který s připomínkami Senátu v minulém týdnu přijali poslanci. Na příjemné novinky si však počkáme až do začátku roku 2007.
Podle ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslava Maška je návrh zákona proti současnému právnímu stavu revoluční. Za hlavní přínos nové normy považuje snížení administrativy, která zjednoduší přípravu a provedení staveb. „V současné době trvá příprava stavby včetně povolení mnohdy déle než samotná realizace,“ připomíná.
Některé stavby, například rodinné domky do 150 metrů čtverečních a tří nadzemních podlaží, bude možné stavět jen na základě ohlášení. Pokud úřad nevyzve investora do 30 dnů k doložení dalších dokladů, může začít stavět. Odpadne tak složité vyřizování stavebního povolení. Ohlášení stavby ale neznamená, že je pro investora vše skončeno. „I nadále je například nutné stavebnímu úřadu poskytnout dokumentaci ke stavbě, zajistit odborné vedení stavby a ohlásit stavbu sousedům,“ dodává Mašek. Zneužití ohlášení není podle něj možné.
I podle současného zákona se některé stavby pouze ohlašují, novinkou je, že se tento způsob rozšíří na více staveb. „Stavba na základě ohlášení se osvědčila. Omezí se administrativa a bude se moci rychleji stavět,“ říká Mašek. K omezení papírování dojde také u přípravy velkých staveb. Dosavadní zákon totiž umožňoval řadu odvolání k jednomu problému.
Námitky ke stavbě se budou projednávat v přípravné fázi, vydání stavebního povolení by se tak jimi již nemělo zdržovat.
Rychlejší výstavbě pomůžou i autorizovaní inspektoři, kteří budou vedle stavebních úřadů moci povolovat stavby. Odpadnou také kolaudační řízení v současné podobě. O to přísnější a častější by měly být podle ministra pro místní rozvoj Radko Martínka ale průběžné kontroly na stavbách, a to i po jejich dokončení.
Možnost vyvlastnění senátoři omezili pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, zatímco poslanci původně operovali s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
S výstavbou úzce souvisí také novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, kterou v minulém týdnu schválil Senát. Týká se zejména větších projektů. Na jedné straně se zjednoduší zjišťovací řízení, kterým investoři informují o svých záměrech a na jehož základě úřady rozhodují, zda bude záměr posuzován (z hlediska vlivu na životní prostředí). Současně ale na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora ze zákona vypadne možnost zjišťovací řízení úplně vynechat, pokud záměry nedosahují určitých parametrů.
„Záměry staveb skladů se v současnosti posuzují, pokud mají být větší než 3000 metrů čtverečních. Informoval-li tedy investor o záměru postavit sklad o ploše 2999 metrů čtverečních, vyhnul se posouzení, což v budoucnosti nebude možné,“ popsala rozdíl senátorka Jitka Seitlová. Úpravy jsou podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka nutné k čerpání peněz z evropských fondů.
