Americké restrikce sužují
čínskou firmu Huawei již déle než rok. Poté, co prezident Spojených států
Donald Trump dosáhl umístění Huawei na černou listinu v květnu loňského
roku, přišla společnost o možnost obchodovat s americkými partnery bez
explicitního souhlasu vlády USA. V praxi toto rozhodnutí odřízlo čínského
giganta od klíčových softwarových komponentů, kterými jsou například služby
Google, ovšem i od dodavatelů stěžejního hardware. Ruce pryč od Huawei museli
dát i výrobci procesorů Intel či Qualcomm. Právě Qualcomm nyní začíná obracet.
Společnost žádá o udělení
výjimky pro prodej čipsetů, které by byly použity při výrobě 5G telefonů
Huawei. Vedení Qualcomm uvádí, že zákaz přihrál zahraničním konkurentům trh
v hodnotě osmi miliard dolarů, z čehož těží zejména tchajwanská
společnost MediaTek Inc. a jihokorejský Samsung Electronics Co. O stejnou výjimku
již před půl rokem požádala společnost Google, povolení se jí ale zatím získat
nepodařilo.
Vztahy mezi Spojenými
státy a Čínou se v posledních měsících rapidně vyostřují. Trumpova
administrativa soustavně podniká kroky k omezení vlivu čínských
společností na americké půdě a nabádá spojence k obdobnému přístupu.
Začátkem srpna rozšířila vláda novou iniciativu Clean Networks, jejíž cílem je vyřadit z datových sítí veškeré
elementy spojené s Čínskou lidovou republikou. S reakcí okamžitě
přišla mezinárodní nezisková organizace Internet Society (ISOC), která vyjádřila svůj nesouhlas s tím, že by vlády měly „diktovat podmínky
internetových sítí s ohledem na politická, spíše než na technická
kritéria“. Uvolnění současné politicky
vyhrocené situace je proto nasnadě v případě, že Trump v podzimních
volbách neobhájí prezidentský mandát.
