Požadavky zájemců o nové domy se změnily

Zájem o bydlení ve vlastním domě v Česku stále roste. Mění se ale požadavky kupujících. Izolovaná satelitní městečka, která se stavěla především v devadesátých letech, již tolik netáhnou.

Autor: Martin Siebert

Zvyšují se nároky na lokalitu i architektonické řešení. Do popředí se dostává i úspora energií.

Malé pozemky, hlouček totožných domečků a obyvatelé odříznutí od civilizace. Tak se dnes mnozí kritici dívají na takzvaná satelitní městečka, fenomén devadesátých let. V době, kdy tyto developerské projekty vznikaly, představovaly pro kupující často jedinou únikovou cestu ze zajetí panelových sídlišť. V současnosti ale chtějí budoucí obyvatelé rodinných domů mnohem více a poptávka na českém developerském trhu se zásadně mění. „Zájem o bydlení v klasických satelitních městečkách výrazně poklesl a mnoho lidí si výslovně nepřeje v těchto lokalitách bydlet,“ říká Jaroslav Jírek, realitní specialista ze společnosti Re/Max – Alfa.

Tam, kde staví autobus

Ovšem touha po bydlení ve vlastním domě za městem se v tuzemsku stále zvyšuje. Podle studie realitních společností Lexxus a Crestyl se od roku 2006 počet pozemků pro rezidenční výstavby každoročně zvyšuje o deset až patnáct procent. Přitom ceny pozemků například na území Prahy-západ dlouhodobě rostou, v březnu 2009 se zvýšily i o více než deset procent oproti předchozímu roku.

Úměrně s poptávkou po bydlení za městem rostou podle studie také nároky na kvalitu rezidenčních projektů. „Jedním z nejdůležitějších parametrů je v současné době snadná dostupnost do centra obce, případně dobrá dostupnost MHD. Dalšími důležitými faktory jsou také kvalitní občanská vybavenost v místě a dostupnost zón příměstské zeleně,“ říká Aleš Novotný, výkonný ředitel společnosti Central Group. Ta v současné době staví například 36 rodinných domů v rámci projektu „Jižní zahrady“ v Praze 8 - Březiněvsi. Prvních patnáct domů z projektu už stojí, poslední by měl být dostaven v květnu příštího roku. Budoucí obyvatele Jižních zahrad láká společnost Central Group mimo jiné na rychlou dostupnost stanic metra Ládví a Vysočanská, na okolní rybníky a parky, blízké Obchodní centrum Letňany či sportovní areál. Nejlevnější rodinný dům 5+1 zde stojí přibližně 5 100 000 korun a nachází se na pozemku o velikosti 275 metrů čtverečních. Také další dva aktuální projekty rodinných domů z dílny firmy Central Group se nacházejí na území metropole a jejich budoucí obyvatelé to budou mít na metro „co by kamenem dohodili“, respektive dojeli pár stanic autobusem.

Z výhody se stala nutnost

Kromě Prahy budou podle developerů v příštích letech vznikat nové projekty rodinných domů také v dalších velkých městech a jejich okolí. Lukrativní jsou stále Brno a Ostrava, ale i menší, především krajská města. Například společnost Euroczech v současné době staví tři soubory rodinných domů na Liberecku a Jablonecku. Najít opravdu vyhovující lokalitu, s dobrou dostupností do zaměstnání a především kompletní občanskou vybaveností není podle majitele firmy Jaroslava Kašpara v dané oblasti vůbec jednoduché. Co už v nejbližším okolí vznikajících projektů nestojí, slibuje firma postavit. U každého ze souboru rodinných domů by tak měl vyrůst i obchod, školka a dům pro seniory.

Na to, že nároky na lokalitu ze strany klientů rostou, se shodují i další představitelé významných tuzemských developerských společností. To, co bylo dříve pouhou výhodou, je nyní pro úspěšné prodávání projektu nutností. „Nestavíme v lokalitách, které mají nevýhody. Je to příliš velké riziko,“ tvrdí Marcel Žák, jednatel společnosti Lexus House, která v současné době staví 53 rodinných domů v Lázních Bohdaneč.

Energie co nejlevněji

Kromě dobré dopravní dostupnosti a občanské vybavenosti se Češi podle developerů stále více zajímají o možnosti, jak minimalizovat budoucí výdaje za energie. Poptávka po domech s nízkoenergetickými prvky podle představitelů firem, které se na jejich stavbu specializují, roste i přes současnou ekonomickou krizi a celkový propad trhu s realitami.

Například společnost Atrium, dodavatel montovaných nízkoenergetických domů na klíč, zaznamenala za prvních pět letošních měsíců meziroční nárůst tržeb o dvacet procent. Loni postavila 77 rodinných domů, letos plánuje předat svým zákazníkům ještě o 13 domů více. Podle poradenské společnosti King Sturge se v Praze a Středočeském kraji výstavba energeticky úsporných domů loni zvýšila zhruba o deset procent.

Projekt padesáti nízkoenergetických rodinných řadových domů v Drahelčicích u Prahy staví v současné době developerská společnost Bemett. „Domy již v základním provedení splňují náročná kritéria pro nízkoenergetickou stavbu. Obsahují nadstandardní zateplovací systém celé stavby, solární kolektory umístěné na střeše sloužící k ohřevu teplé užitkové vody a elektrokotel,“ přibližuje marketingový manažer společnosti Bemett Jan Koubík.

Oproti nezateplené zděné stavbě tak podle něj budou mít budoucí nájemníci domů v Drahelčicích ročně až o 30 procent menší náklady na vytápění a ohřev vody. Za dům o velikosti 102 metrů čtverečních zaplatí klienti od 3,6 do 4 milionů korun podle velikosti pozemku.

Ulice s alejemi

Oproti předchozím letům kladou lidé stále větší důraz na architektonické řešení jednotlivých rodinných domů i projektu jako celku. Klasická satelitní městečka z devadesátých let obvykle nabízela dva až tři velmi podobné typy domů. Tím se od aktuálních projektů příliš neliší. Developerské společnosti ale své nabídky „domů na klíč“ přizpůsobují poptávce.

Podle Barbory Škorpilové z architektonického a designérského studia Mimolimit by mělo moderní pojetí developerských projektů korespondovat s charakterem stávající zástavby a zároveň přinést nové, vyzrálé prvky současné architektury. „Většina našich klientů negativně hodnotí takzvané podnikatelské baroko, které je vidět na okrajích Prahy. Vítané je naopak nápadité řešení nejen rezidencí, ale i ulic, chodníků a veřejných prostor,“ říká architektka.

Společnost Mimolimit navrhla například „optimální“ domy pro rezidenční projekt Zámecké zahrady ve Vysokém Újezdě. Jedná se o kompletně zasíťované pozemky, na nichž si budoucí obyvatelé mohou postavit vlastní dům, který ale musí splňovat určité, developerem stanovené podmínky, či si vybrat právě z nabídky navržené studiem Mimolimit. Developerem projektu je společnost Crestyl, která minulý týden zkolaudovala první čtyři z celkových sedmi čtvrtí. Ulice jsou tvořeny jako klidové zóny s alejemi stromů po obou stranách komunikace a architektonicky zajímavými uličními detaily, jako jsou například květináče či dlažba chodníku.

Developerská společnost PSJ se spojila s architektem Martinem Rajnišem a jeho ateliérem E-mrak. Z této spolupráce by měl v budoucnu vzejít projekt zelené obytné krajiny.

„Trendem ve výstavbě rodinných domů začíná být stále znatelnější příklon k přírodě. Projevuje se v častějším využívání tradičních přírodních materiálů, jako je dřevo, sklo, kámen, hlína a zejména citlivým zasazením obydlí do stávajícího prostředí. Nezřídka je též samotný design staveb inspirován tvary, které najdeme v přírodě,“ shrnuje znaky přirozené architektury Zdeněk Archleb ze společnosti PSJ. Tato takzvaná přirozená architektura není ve světě žádnou novinkou. V podobném stylu si nechal navrhnout a postavit své obydlí například šéf společnosti Microsoft Bill Gates. „Domy, které se chystáme stavět my, se od toho Gatesova zas až tak moc lišit nebudou,“ konstatuje Rajniš.

Rodina na útěku

Obrovský boom výstavby satelitních měst, tak jak jej známe z 90. let, se podle lidí z realitní branže už opakovat nebude. Naopak je možné očekávat, že se tyto nemovitosti budou stále hůře prodávat. Například generální ředitel realitní kanceláře AAAByty.CZ Aleš Budín hovoří v souvislosti s klasickými satelitními městečky o zhruba desetiprocentním poklesu poptávky oproti loňskému roku. Firma má podle jeho slov v současné době v nabídce zhruba 36 nemovitostí tohoto typu. Nad poptávkou po nich vedou podle Budína v poměru 70:30 volné pozemky.

Přesto, že se nároky na bydlení za městem mění, zatím tuzemské realitní kanceláře nepozorují, že by současní majitelé domy v satelitních městečkách, postavených převážně v devadesátých letech, hromadně prodávali a stěhovali se za lepším. „To, že by ti, kteří si pořídili dům v satelitním městečku v 90. letech, dnes nemovitosti ve větší míře prodávali a stěhovali se jinam, se příliš často nestává. Velmi mnoho obyvatel městeček splácí úvěry a na jiné bydlení nemají,“ konstatuje Jaroslav Jírek. Stejného názoru je i Aleš Budín. „V masivní míře odklon neregistrujeme, ale samozřejmě se tací prodávající objevují,“ říká. Ze satelitů podle něj občas „prchají“ rodiny, které se zde usadily s malými dětmi. Ty nastupují do škol, matky se vracejí do práce a zvládat denní režim, jehož součástí je složité dojíždění z izolovaného satelitu, je velmi náročné.