Jak správně požádat o vrácení DPH
Daň z přidané hodnoty Nakupujete zboží či služby v zemích Evropské unie? V novém miniseriálu vám poradíme, jak žádat o vrácení daně z přidané hodnoty. První díl se zaměří na Českou republiku a Slovensko.
Poměrně častým obchodním případem je, že podnikatel nakupuje zboží nebo služby na území jiné členské země Evropské unie. Pokud se nechce na území tohoto státu registrovat jako plátce DPH, může požádat o vrácení této daně.
CO MUSÍ OBSAHOVAT DOKLADY PŘI VRACENÍ DPH V ČESKU
• název obchodní firmy a sídlo, respektive jméno, příjmení a místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
• daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění,
• rozsah a předmět zdanitelného plnění,
• evidenční číslo daňového dokladu,
• datum uskutečnění zdanitelného plnění,
• sazbu daně a základ daně,
• výši daně uvedenou v korunách a haléřích,
• výši ceny včetně daně celkem.
VRÁCENÍ DPH V ČESKÉ REPUBLICE
Osoby, které jsou registrovány k DPH v jiných členských zemích Evropské unie než v České republice a v průběhu roku zde nakoupí zboží, mohou až do 30. června následujícího roku požádat o vrácení této daně. Podle § 82 zákona číslo 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, mají nárok na vrácení DPH osoby registrované v jiných členských státech, které v kalendářním roce, v němž žádají o vrácení DPH:
• neměly na území České republiky sídlo, místo podnikání, ani provozovnu,
• až na stanovené výjimky neuskutečnily v Česku žádná zdanitelná plnění. Mezi tyto výjimky patří například vývoz zboží; přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží; přeprava osob mezi členskými státy či dodání zboží s montáží.
Při posuzování, zda má podnikatel nárok na vrácení DPH u konkrétního zboží či služby, se vychází ze stejných podmínek, za nichž může být českým plátcem DPH uplatněn nárok na odpočet daně. To znamená, že přijaté zdanitelné plnění, u něhož se žádá o vrácení daně, musí být použito nebo bylo použito v rámci uskutečňování ekonomické činnosti žadatele.
Osoby registrované v jiném členském státě zpravidla žádají v České republice o vrácení DPH u následujících plnění:
• vzdělávacích služeb,
• služeb souvisejících s účastí na veletrzích a kongresech,
• parkovného, jízdného,
• nájmu zařízení, servisních prací, oprav strojů,
• služeb přímo souvisejících s přepravními službami,
• služeb vztahujících se k nemovitostem nacházejících se na území České republiky,
• nákupu zboží, který nebyl osvobozen od DPH jako takzvaná interkomunitární dodávka.
Žádost o vrácení DPH
Nárok na vrácení české DPH vzniká dnem podání písemné žádosti. Žadatel podává žádost na předepsaném tiskopise – formuláři vydaném ministerstvem financí. K podání žádosti je příslušný Finanční úřad pro Prahu 1. Správce daně provede kontrolu věcné a formální správnosti žádosti a pokud je neúplná nebo vzniknou pochybnosti o pravdivosti nebo průkaznosti, sdělí žadateli důvod zamítnutí. Pozor, pokud nejsou odstraněny vady a pochybnosti, daň se nevrací!
Žádost lze podat za období nejméně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, maximálně však za jeden kalendářní rok. Období může být kratší tří měsíců pouze v případě, že se jedná o zbývající období kalendářního roku.
K žádosti, která musí být vyplněna v českém jazyce, žadatel doloží originály daňových dokladů nebo dokladů o prodeji zboží nebo poskytnutí služby, vystavené českým plátcem. Předkládané doklady musí obsahovat podobné náležitosti jako má běžný daňový doklad.
Dále je nutno k žádosti předložit potvrzení o registraci k DPH v jiném členském státě. Toto potvrzení nesmí být starší než jeden rok od jeho vydání.
Nezbytnou součástí žádosti o vrácení daně je písemné prohlášení, že podnikatel v období, za které žádá o vrácení daně, splnil podmínky uvedené v § 82 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Tedy, že až na stanovené výjimky nedodal zboží nebo neposkytl službu s místem plnění v tuzemsku.
Ačkoli to ze zákona o dani z přidané hodnoty výslovně nevyplývá, Finanční úřad pro Prahu 1 dále požaduje, aby k žádosti byly doloženy údaje o bankovním spojení žadatele (název majitele účtu, číslo účtu/kód banky, IBAN, SWIFT kód, měna, název a adresa zahraniční banky). Tuto povinnost je možné splnit buď kopií smlouvy s bankou o zřízení bankovního účtu, originálem potvrzení od banky, anebo čestným prohlášením žadatele na příslušném formuláři.
V případě, že o vrácení DPH žádá právnická osoba, musí k žádosti doložit výpis z obchodního rejstříku. V případě, že žadatel nejedná sám (nejedná za žadatele přímo jeho statutární orgán), je nutné přiložit příslušnou písemnou plnou moc.
Pokud jsou výše uvedené doklady předkládány v jiném než v českém či slovenském jazyce, může správce daně požadovat, aby byly předloženy v úředním překladu.
Zákonná maximální lhůta pro vrácení daně je šest měsíců a začíná běžet ode dne následujícího po dni podání žádosti nebo po dni odstranění vad žádosti.
Zákon stanovuje minimální částky daně, o jejíž vrácení je možné požádat. Daň se vrací, pokud činí:
• v souhrnu nejméně 7000 korun za období kratší než jeden kalendářní rok, ale ne kratší než tři měsíce, nebo
• v souhrnu nejméně 1000 korun za období jednoho kalendářního roku nebo období kratší než tři měsíce, je-li to zbytek kalendářního roku.
CO JE NUTNÉ PŘEDLOŽIT PŘI VRACENÍ DPH NA SLOVENSKU
• originál faktur nebo jiných dokladů o koupi vyhotovených plátcem s uvedením přesné částky daně ve slovenských korunách,
• v případě dovozu dovozní doklad – JCD,
• doklad o zaplacení daně,
• potvrzení daňového úřadu státu, ve kterém má zahraniční osoba sídlo, o registraci k DPH v tomto státě, a to na předepsaném formuláři,
• prohlášení zahraniční osoby, že splňuje podmínky pro vrácení daně ve smyslu zákona o DPH, že uvedené údaje jsou pravdivé a neoprávněně získanou daň vrátí.
VRACENÍ DPH NA SLOVENSKU
Na Slovensku upravuje vracení DPH zahraničním osobám zákon č. 222/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zahraniční osobou se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která nemá na Slovensku sídlo, místo podnikání, ani provozovnu a která podniká v zahraničí.
Zahraniční osoba, která není plátcem daně z př
idané hodnoty podle slovenského zákona o DPH, respektive nebyla plátcem daně v období, za které se žádost o vrácení daně podává, má nárok na vrácení DPH:
• uplatněné u movitého majetku a služeb, které jí byly dodány slovenským plátcem DPH na Slovensku, nebo
• kterou zaplatila při dovozu zboží na Slovensko.
Vznik nároku na vrácení DPH
Zahraniční osoba má podle slovenského zákona o DPH nárok na vrácení daně, jestliže je registrována k DPH nebo k obdobné všeobecné spotřební dani ve státě, ve kterém má sídlo, provozovnu nebo bydliště. Další podmínkou je, že v období, za které podává žádost, neměla na Slovensku sídlo, místo podnikání, provozovnu ani bydliště. Dále pak zboží nebo služby zakoupila na Slovensku nebo zboží dovezla na Slovensko za účelem svého podnikání, které vykonává v zahraničí, za podmínky, že by měla nárok na odpočet DPH, pokud by své podnikání vykonávala na Slovensku. Rovněž nesmí dodat zboží či poskytnout službu s místem plnění na Slovensku, s výjimkou:
• přepravních služeb a s nimi souvisejících doplňkových služeb, které jsou osvobozeny od DPH,
• služeb a zboží dodaného s instalací nebo montáží, pokud je osobou povinnou platit DPH příjemce zboží či služby,
• dodávek zemního plynu a elektřiny, pokud je osobou povinnou platit daň plátce daně nebo osoba registrovaná k DPH na Slovensku,
• dodávek zboží dovezeného z třetích zemí, pokud je toto zboží dodáno ze Slovenska do jiného členského státu za podmínky, že zahraniční osoba byla zastoupena daňovým zástupcem podle slovenského zákona o DPH,
• dodávek zboží v rámci takzvaného třístranného obchodu podle slovenského zákona o DPH, kterého se zahraniční osoba účastnila jako první odběratel.
Zahraniční osoba nemá nárok na vrácení daně u zboží, které odeslala nebo které bylo odesláno ze Slovenka na její náklady, pokud dodání tohoto zboží je nebo může být osvobozeno od slovenské DPH (interkomunitární dodávky). Dále pak u služeb cestovního ruchu, pokud je uplatněn zvláštní režim pro cestovní kanceláře.
Žádost o vrácení DPH
Žádost o vrácení slovenské DPH podává zahraniční osoba Daňovému úřadu Bratislava 1 na předepsaném formuláři. Částka DPH musí za kalendářní rok převýšit jeden tisíc slovenských korun.
Žádost se podává nejpozději do šesti měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém byla uplatněna DPH za zboží a služby nebo ve kterém byla DPH zaplacena při dovozu zboží. Zahraniční osoba může žádost podat i před koncem kalendářního roku za období kratší než kalendářní rok, nejméně však za tři kalendářní měsíce, přičemž v tomto případě částka DPH musí činit nejméně 8000 slovenských korun.
Postup při vracení daně
Daňový úřad Bratislava I rozhodne o žádosti o vrácení daně do šesti měsíců ode dne jejího podání. Všechny faktury a dovozní doklady přiložené k žádosti opatří razítkem a vrátí je zahraniční osobě.
Pokud daňový úřad rozhodne o vrácení daně, vrátí ji ve lhůtě do šesti měsíců od dne podání žádosti nebo do šesti měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém byla žádost podána. Daň bude vrácena ve slovenských korunách na účet vedený v tuzemské bance nebo na náklady zahraniční osoby na účet vedený v zahraničí. Daň může být vrácena i prostřednictvím zástupců zahraniční osoby, pokud zástupce předloží daňovému úřadu plnou moc k zastupování zahraniční osoby.
Pokud daňový úřad dodatečně zjistí, že daň byla vrácena na základě nepravdivých údajů, má právo žádat peníze zpět a uložit pokutu ve výši 50 procent z neoprávněně vrácené daně. Nárok na vrácení daně nemá zahraniční osoba ze třetího státu, pokud stát, ve kterém má tato zahraniční osoba sídlo, provozovnu nebo bydliště, neposkytuje vrácení obdobné daně slovenským plátcům.
