„Kdyby se v USA dělal výzkum, který přistěhovalec měl pro zemi největší přínos, nejspíše by lidi řekli Albert Einstein. Ale já tvrdím, že je to Anton Cermak,“ prohlašuje Mike Greitzer na adresu kladenského rodáka, který se stal roku 1931 starostou Chicaga. „Ani Abraham Lincoln nebyl lepší politik,“ sází mohutný padesátník další superlativ. Touto historickou osobností je tak bezvýhradně nadšen, že z ní udělal hlavní postavu svého muzikálu. Přitom donedávna o existenci Antona Cermaka (po americku se vyslovuje Sermak) neměl tušení.
Spisovatel před lety chtěl napsat libreto o Chicagu, ale nevěděl, z jakého konce ho uchopit. Dopředu měl jasno, že nechce, aby hlavním hrdinou byl nechvalně proslulý Al Capone, protože mu připadá, že příběhů o mafiánech má americká popkultura na jeho vkus až moc. „Napadlo mě kouknout se na názvy ulic či budov. Kdo byl třeba O'Hara, jehož jméno nese zdejší letiště? Tak jsem se ptal i u Cermak Road, která se dlouze táhne jižní částí města,“ vzpomíná.
Kladeňákův americký sen
„Překvapilo mě, že to byl první emigrant, který se stal nejen starostou Chicaga, ale vůbec první v cizině narozený Američan, který se dostal do čela jakéhokoliv velkoměsta v USA. Hned jsem cítil příběh,“ vypráví nadšeně. Měl správné tušení.
Antonín Čermák se narodil na Kladně 9. května 1873. Ještě než batoleti byly dva roky, přestěhovali se s ním jeho rodiče kvůli hospodářské krizi v Rakousku-Uhersku do Chicaga, kde už se tehdy koncentrovala krajanská komunita. Nakonec jako horníci zakotvili u dolů ve sto kilometrů vzdáleném Braidwoodu, kde Cermak v pubertě také začal pracovat jako kočí povozů s mezky. Už v šestnácti si řekl o zvýšení platu a zlepšení pracovních podmínek, za což dostal vyhazov.
Chicagský lid versus Trump: Větrné město je oblíbeným terčem výpadů newyorského miliardáře
Přemístil se tedy do metropole amerického Středozápadu a našetřil si na mezka, který stál na začátku úspěšného povoznictví, jež mělo na čtyřicet zvířat. Ve dvaceti už byl finančně za vodou. „O Chicagu se v té době, která už se nikdy nejspíše nezopakuje, říkalo, že tu může zbohatnout kdokoli, kdo je dost inteligentní, aby jedl polévku lžící,“ glosuje příběh úspěchu mladého přistěhovalce se základním vzděláním Greitzer.
Cermak byl cílevědomý. Po večerech si doplňoval vzdělání a před dosažením třicátin předal úspěšný podnik příbuzným a sám se dal na politickou dráhu v řadách Demokratické strany. V roce 1902 byl zvolen poslancem v zákonodárném sboru státu Illinois, v roce 1909 se dostal do městské rady, kde byl považován za hlas české menšiny. Jen na federální úrovni se neprosadil, když se roku 1928 neúspěšně pokusil získat senátorské křeslo. Ale to už se blížila jeho zlatá hodina, kdy v obecních volbách dokázal od moci odstavit dlouholetého republikánského starostu Billa Thompsona.
Cesta na sever. Jan Eskymo Welzl pěšky procestoval Sibiř
„Dnešní politici by se divili, jak drsná tehdy byla kampaň, když v USA ještě neexistovala politická korektnost,“směje se Greitzer. „Thompson, který měl jako většina dosavadních chicagských představitelů irské kořeny, schválně komolil Cermakovi příjmení, smál se jeho akcentu a hlásal, že Chicago přece nemůže vést někdo, jehož jméno ani neumíte vyslovit,“ připomíná muž, který svůj muzikál nazval Pushcart Tony podle tehdy posměšné přezdívky pro demokrata. Tedy v překladu Tonda Vozejk.
Thompson ale podcenil to, že etnické složení města už se změnilo a Cermak za sebou dokázal sdružit všechny menšiny, jejichž příslušníkům starousedlické vysmívání lezlo krkem. Oni se necítili být o nic méně Američany a jejich pocit Cermak vystihl trefným bonmotem: „Pravda, nedorazil jsem sem na Mayflower (jméno lodi protestantských zakladatelů anglofonního osídlení Severní Ameriky - pozn. red.), ale přišel jsem, jak nejdříve jsem mohl.“
Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy
Třetí největší město USA mají demokraté od Cermakova triumfu za nedobytnou pevnost, radnici konkurenčním republikánům už nepřepustili. Kladenský rodák, kterému konkurenti kvůli údajné korupci přezdívali „Tony Deset procent“, je považován za tvůrce tzv. chicagské politické mašiny, která demokratům udržuje moc za protislužby různým společenským skupinám. Mluví o tom i pětisetstránková bichle z roku 1962 Boss Cermak of Chicago, kterou se při rozhovoru v kavárně Greitzer ohání jako svou biblí.
Nejvíc debat vyvolávala Cermakova smrt. Zemřel 6. března 1933 v Miami jako oběť kulky z pistole dělníka Giuseppeho Zangary, který mířil na nastupujícího prezidenta Franklina Delana Roosevelta. Na místě atentátu v Bayfront Parku je dodnes v trávě zcela schovaná pamětní deska s citátem „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy.“ Smrtelně zraněný starosta tato slova údajně pronesl směrem k politikovi, kterého na Floridu přijel žádat o federální pomoc při oddlužení města. Chicagské legendy to vidí jinak. Ač proto není žádný důkaz, říká se, že vrah byl najat podsvětím jako odplata za to, že za Cermakova starostování byl za krácení daní odsouzen šéf galerky Al Capone.
Masaryk měl chvíle, kdy se choval jako autokrat. Čtěte více v eseji:
Prezidentská demokracie
Ostatně jejich fiktivní setkání zahrnul Greitzer do svého muzikálu, který v 27 písních pokrývá Cermakův život od narození do smrti. „Mafián mu v mém dialogu říká, aby spolupracovali, když oba vycházejí ze stejně chudých poměrů, ale starosta to jako čestný muž odmítne,“ líčí Greitzer. Nemusel by být daleko od pravdy. Capone chodil karbanit do teprve nedávno zavřené české hospody Klas, kde byl otec tří dcer Cermak jako patriot rovněž častým hostem. Osobní kontakt politika, který brojil proti prohibici, a kriminálníka, který na ní extrémně zbohatl, tak není vyloučen.
Muzikál, jehož libreto přes osud Cermaka shrnuje dějiny města na přelomu 19. a 20. století, se hrál ve Vittum Theatru pouze čtyřikrát. Přesto získal cenu za nejlepší divadelní premiéru v Chicagu za rok 2016. „Potřeboval bych to dostat na velké jeviště, a to nejlépe do New Yorku, který v tomto oboru rozhoduje o úspěchu. Jenže nemám páky, jak to protlačit, a hlavně prostor mi tam zabírá slavné představení Chicago, které by se přes své jméno mohlo odehrávat kdekoliv,“ mračí se autor, který doufá, že se jednou najde nadšenec, který by ze svého utáhl nákladnou produkci. Umístil proto jednotlivé scény na YouTube, kde si je však podle minimálního počtu nepustilo ani všech 21 herců, kteří v nich vystupovali.
Kde je starosta? Básník Karel Havlíček Borovský má v Chicagu sochu na prestižním místě před planetáriem, exstarosta Cermak zatím nic. I on se ale možná brzy dočká.
Tlumočnická spojka
Generální konzul České republiky Bořek Lizec žádné představení Tondy Vozejka navštívit nestihl, ale je rád, že bývalého starostu někdo důstojně připomněl. „Máme tu i další našince, kteří silně ovlivnili podobu města - například George Halas, který jako majitel a trenér klubu Chicago Bears spoluzaložil ligu amerického fotbalu -, ale Cermak je pro naši zemi v Chicagu záchytným bodem. Nějakou formou je přítomný téměř na všech akcích konzulátu. Znají ho tu jako člověka, co změnil mapu zdejší politiky. Hlavně je významný pro krajanskou komunitu, on byl ztělesněním její někdejší síly, bez které by se nedostal na vrchol,“ říká ve své kanceláři s výhledem na Millennium Park.
To potvrzuje i sedmdesátník Chuck Michalek, který v důchodu pracuje jako dobrovolník na Českém národním hřbitově. Uprostřed metropole je pohřbeno přes 100 tisíc osob českého původu včetně Cermaka, kterého sem na poslední cestě doprovázely desetitisíce lidí. Při procházce po idylicky působícím místě, kde trávu mezi náhrobky se jmény jako Procházka či Navrátil oštipují divoké husy a kde se mihne srnec, vypráví, že pro generaci jeho prarodičů byl starosta hrdinou.
Přečtěte si esej o tom, že zírat se nesluší:
Liberální demokrat jako objekt v obludáriu
„Krajané se na něj obraceli s žádostmi o pomoc a on se jim snažil vyhovět. Sám mám doma dědečkovu korespondenci s Cermakem, ale nevím, o čem si psali. Je to česky,“připomíná skutečnost, že politik ovládal skvěle řeč předků, ač dorazil do USA jako batole. V rodině se mluvilo česky a přísný otec dbal na to, aby všechny úkoly ze školy kromě angličtiny vypracoval posléze i v mateřštině. Dvojjazyčnost pak mladý Cermak využil k přivýdělku, když nově příchozím přistěhovalcům pomáhal jako tlumočnická spojka s úřady.
„Politici s českými kořeny se na něj odvolávají, a to včetně republikánů. Vzpomínám si, jak o něm mluvila kandidátka na guvernérku Illinois Judy Topinková. Ale buďme upřímní: mimo krajanskou komunitu ho už nikdo nezná. Přece jen už je to dlouho. Lidé rychle zapomínají na ty, kdo byli na titulcích včera, natož před devadesáti lety,“ poznamenává s tím, že povědomí o něm udržuje především výše zmíněná ulice Cermak Road. „Myslím, že se o něj zajímají více Češi než Američané, protože každá delegace z vaší země sem k jeho hrobu přinese věnec,“podotýká Michalek.
Místo sochy mural
Exstarosta v Chicagu nemá ani sochu. Na rozdíl od Karla Havlíčka Borovského, jehož podobiznu krajanská komunita dokázala protlačit na prestižní místo před planetáriem, ze kterého má autor epigramů krásný výhled na panorama mrakodrapů.
Cermakovi v tomto ohledu svítá na lepší časy díky Ireně Čajkové, která do USA přišla v 90. letech a která na chicagské univerzitě vyučuje španělštinu. Ale ve volném čase se pohybuje především v umělecké komunitě, a to včetně té v čtvrti Pilsen. Tuto kdysi převážně českou čtvrť, která leží na dohled od centra a na jejíchž honosných budovách jsou dodnes patrné původní nápisy, dávno osídlili mexičtí přistěhovalci. Čajková začala organizovat spolupráci mezi Plzněmi na obou stranách Atlantiku. Do rodícího se projektu se přidala fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ze Západočeské univerzity a jedním z prvních výsledků byl mural (tedy velká nástěnná malba typická pro mexické umění), na kterém tři studenti loni v létě na ulici v Pilsen vyobrazili Masaryka a Cermaka na pozadí panoramat Chicaga a Plzně.
Přečtěte si: Buenos días, Pilsen. Jak dnes vypadá čtvrť Chicaga, kterou založili Češi?
Ono to ale ani v Česku s připomínáním Cermaka není velká sláva, kromě letmé zmínky v hodinách dějepisu o něm neslyšíme. Dokumentarista Stanislav Motl, který o něm v roce 2015 pro televizi natočil Výstřely v Miami, říká. „Překvapuje mě, že v době stoletého výročí vzniku republiky jsme si moc nepřipomínali, jak Masarykovi při hledání podpory pro samostatné Československo pomáhala krajanská komunita v USA a osobně Cermak, kterého považuji za ztělesnění splněného amerického snu.“
Věnec od Kladna
Před šesti lety nicméně Základní škola náměstí Interbrigády v Praze 6 změnila název na ZŠ Antonína Čermáka. Slavnostnímu aktu byl přítomen tehdejší velvyslanec USA Norman Eisen i Cermakův vnuk Anton Kerner. Zdravici k této příležitosti poslal i stávající starosta Chicaga Rahm Emanuel, který v ní připomněl, že při hledání vhodného pracovního stolu mu podřízení ve skladu vyhledali ten, u kterého v úřadě sedával rodák z Kladna.
Tam si ho připomínají nenápadnou pamětní deskou mezi paneláky, kde před výstavbou sídliště stál Cermakův rodný dům. „Paradoxní je, že při své návštěvě v srpnu 1932 věnoval městu deset tisíc dolarů na jeho údržbu. A také pozval na své náklady na turnaj do USA kladenské fotbalisty,“ říká historička a úřednice z magistrátu Gabriela Havlůjová. Tehdejší cesta po staré vlasti, během níž se setkal i s Masarykem, vyvolala nadšený společenský ohlas. Tehdy promluvil bezvadnou češtinou z balkonu radnice k dvacetitisícovému davu: „Jsem hrdý na to, že tak jako mnozí z vás zde přítomných jsem i já začínal skromně na šachtě.“
Autor muzikálu Pushcart Tony s jedním s herců
„Přišlo mi, že mu město minimálně za jeho zbouraný dům něco dluží, takže bychom mu měli na hrob poslat při výročích jeho narození a úmrtí věnec se stuhou,“ říká předsedkyně Spolku pro zachování odkazu českého odboje. Nečeká, až nové vedení radnice předjednanou dotaci schválí, a prozatím věnce budou platit členové její organizace ze svých příspěvků.
Když o záměru Havlůjové vyprávím výše citovanému Greitzerovi, zarazí se: „Víš, co je zvláštní? Znám jen dva Čechy a oba jsou z Kladna: Cermak a Jágr.“ Namítám, že jako spisovatel musí znát další osobnosti z kulturní oblasti - minimálně režiséra slavného muzikálu Vlasy Miloše Formana. „No jo - Forman! Škoda že nedávno umřel,“ pokývá Greitzer hlavou a zasní se, „že mi to nedošlo dříve. To by byl ideální člověk na to, aby Tondu Vozejka dostal do kin.“
Autor je spolupracovníkem redakce
Přečtěte si také:
Život a dílo moravského ďArtagnana, bojovníka, aviatika a nesnesitelného parlamentního výtržníka
Válka o bagouny aneb Cla za velké hospodářské krize
Soudružka žena aneb Emancipace žen za socialismu
Na jasném čele lehký stín. Stalina i Gottwalda odvezli na lafetě
Jen ty mašiny roztlučme aneb Proč textilky přiváděly lidi do náruče komunismu
