Co se načasování týče, bude již navždy platit až za toho druhého v pořadí. To ale Jeffa Bezose zřejmě příliš trápit nemusí. Přestože jej se svým výletem do vesmíru o několik dní předstihl rival Richard Branson, let na hranici kosmu v podání dnes již bývalého šéfa Amazonu a nejbohatšího člověka planety byl přelomový a rekordní zároveň.
https://twitter.com/blueorigin/status/1417537954805846018
Britský miliardář vyvolal mezi nadšenci mírnou kontroverzi, neboť loď VSS Unity dosáhla výška jen necelých 90 kilometrů. To je sice dost na to, aby se její členové stali astronauty (a tedy dosáhli hranice vesmíru) podle amerických metrik, respektive dle metrik NASA či Letectva Spojených států, nikoliv však podle těch mezinárodních. Celosvětově uznávanou mezí rozdělují konec zemské atmosféry a začátek kosmického prostoru je totiž takzvaná Kármánova hranice, a ta se nachází až ve výšce 100 kilometrů nad povrchem. Bransonovi tedy k ní pár kilometrů chybělo, Bezos ji na palubě šestimístné kapsle vynesené raketou New Shepard naopak překonal s přehledem.
Nejlepší den v životě
Pondělní let započal s mírným zpožděním. Posádka, kterou kromě bývalého šéfa Amazonu a zakladatele kosmické společnosti Blue Origin tvořili ještě jeho bratr Mark Bezos, 82letá průkopnice letectví Wally Funková a teprve osmnáctiletý Oliver Daemen, se měla od země původně odlepit přesně v 15 hodin SELČ. Nakonec se tak ale stalo až o zhruba čtvrt hodiny později.
To byl každopádně jediný „zádrhel“, ke kterému v rámci jejich dobrodružství došlo. Všechno ostatní šlo naprosto podle plánu. Raketa se po přibližně třech minutách letu od kapsle oddělila a pohodlně přistála na předem připravenou plošinu. Bezos a spol., kterážto posádka se díky věku Funkové a Daemena zaspala do Guinessovy knihy rekordů, pak setrvačností pokračovali vzhůru ke 100kilometrové metě.
Než pak začal modul opět klesat k zemi, mohla si čtveřice vychutnat jedinečný pohled na naši modrou planetu, stejně jako několikaminutový stav beztíže. Následně se kapsle bezpečně snesla na třech padácích do pouště v západním Texasu, čímž se desetiminutová pouť „ke hvězdám“ úspěšně završila.
„Byl to nejlepší den mého života,“ shrnul Bezos své dojmy krátce po přistání. „Moje očekávání byla velká, ale tohle je dramaticky překonalo.“
To ostatně potvrdil i Daemen, nejmladší člověk, jaký se kdy do kosmu podíval a zároveň také první platící zákazník společnosti Blue Origin. Zhruba desetiminutový let byl dle jeho slov „úžasný“ a stav beztíže „naprosto přirozený – skoro jako bychom k němu byli stvořeni“, citovala jej CNN.
Sedmapadesátiletý Bezos, který si pondělní let daroval k červencovému odchodu „do penze“, se pro web CNCB nechal slyšet, že je to právě technologie podobá té jeho, která skutečně dokáže otevřít dveře do kosmu široké veřejnosti: „To, oč se snažíme, je postavit znovupoužitelné rakety. Je to teď jediný způsob, jak vydláždit cestu do vesmíru, a my potřebujeme vydláždit cestu do vesmíru, aby naše děti mohly budovat budoucnost.“
Magické datum
Že se Bezosův let do vesmíru, respektive na jeho hranici odehrál zrovna 20. července, není tak úplně náhoda. Právě toto datum je v dějinách kosmonautiky zapsáno tím nejtučnějším možným písmem, neboť přesně o dvaapadesát let nazpět stanuli na povrchu Měsíce první zástupci lidstva – američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.
Ovšem i den následující, tedy datum 21. července, je poměrně významný. Právě dnes je to 10 let, co se z kosmu na Zem vrátil dosud vůbec poslední raketoplán sestrojený inženýry z NASA. Atlantis svým přistáním na Mysu Canaveral završil tři dekády trvající éru programu Space Shuttle, v rámci kterého se lety těchto strojů odehrávaly.
Atlantis byl předposlední z pětice raketoplánů, jež se do vesmíru kdy podívaly. Těmi dalšími byly Columbia, Challenger, Discovery a Endeavour. První dva však byly zničeny při nehodách, ke kterým došlo v letech 2003, respektive 1986. Celkem raketoplány v průběhu oněch 30 let vykonaly na 135 misí a vynesly do kosmu 355 lidí z 16 zemí světa. Rovněž tam dopravily i na 180 vojenských a civilních družic a několik dalších zařízení včetně dobře známého Hubbleova teleskopu.
Dostavila se i kritika
Bezosovi k jeho pondělnímu počinu gratuloval prostřednictvím Twitteru také zmíněný rival sir Richard Branson. Ovšem i když se miliardářův let setkal s všeobecným nadšením veřejnosti, najdou se tací, kteří nenechali na zakladatelovi Amazonu nitku suchou.
https://twitter.com/richardbranson/status/1417482001721008130?ref_src=twsrc%5Etfw%7Ctwcamp%5Etweetembed%7Ctwterm%5E1417482001721008130%7Ctwgr%5E%7Ctwcon%5Es1_&ref_url=https%3A%2F%2Fwww.cnbc.com%2F2021%2F07%2F20%2Fjeff-bezos-reaches-space-on-blue-origins-first-crewed-launch.html
Rodák z Albuquerque totiž po přistání utrousil, že by chtěl současně poděkovat každému zákazníkovi a zaměstnanci jeho internetového obchodu, protože to oni „za tohle všechno zaplatili“. A ačkoliv své vyjádření myslel v dobrém slova smyslu, dočkal se za něj ze strany mnohých - včetně demokratické senátorky za New York Alexandrii Ocasiové-Cortezové – ostré kritiky. Ta vychází ze skutečnosti, že mnoho zaměstnanců Amazonu si dlouhodobě stěžuje na pracovní podmínky, které v rámci Bezosova internetového obchodu panují. Před časem vyšlo najevo, že hned v devíti amerických státech jsou mzdy těchto lidí natolik nízké, že mají v rámci tamního sociálního systému nárok na přidělení potravinových lístků pro chudé. Navzdory faktu, že pracují pro nejbohatšího muže planety.
