Kdy podnikatel může vyžadovat úroky z prodleníDLUŽNÍK, KTERÝ SVŮJ DLUH ŘÁDNĚ A VČAS NESPLNÍ, JE V PRODLENÍ. JDE-LI O PRODLENÍ S PLNĚNÍM PENĚŽITÉHO DLUHU, MÁ VĚŘITEL PRÁVO POŽADOVAT OD DLUŽNÍKA VEDLE PLNĚNÍ TAKÉ ÚROKY Z PRODLENÍ (NENÍ-LI PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU DLUŽNÍK POVINEN PLATIT POPLATEK Z PRODLENÍ).
Kdy podnikatel může vyžadovat úroky z prodlení
DLUŽNÍK, KTERÝ SVŮJ DLUH ŘÁDNĚ A VČAS NESPLNÍ, JE V PRODLENÍ. JDE-LI O PRODLENÍ S PLNĚNÍM PENĚŽITÉHO DLUHU, MÁ VĚŘITEL PRÁVO POŽADOVAT OD DLUŽNÍKA VEDLE PLNĚNÍ TAKÉ ÚROKY Z PRODLENÍ (NENÍ-LI PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU DLUŽNÍK POVINEN PLATIT POPLATEK Z PRODLENÍ).
Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Úroky z prodlení činí ve vztazích občansko-právních ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a jsou platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstává pro konkrétní případ (započatého) prodlení stejná, i když se později změní diskontní sazba ČNB. Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne předcházejícího zaplacení dluhu. Účastník pracovně-právního vztahu, jehož peněžitý nárok nebyl včas a řádně uspokojen, může požadovat úroky z prodlení ve výši stanovené pro občanskoprávní vztahy. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku z obchodně-právního vztahu nebo jeho části, je povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě. N ení-li sazba úroků z prodlení určena smluvně, pak úrokovou sazbu určují předpisy práva občanského.
POPLATEK Z PRODLENÍ
Obchodní zákoník a zákoník práce neznají majetkovou sankci poplatek z prodlení; s poplatkem z prodlení se setkáváme u nájemních smluv podle občanského zákoníku. Poplatek z prodlení se uplatňuje vůči: * nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti (jestliže nájemce nezaplatil nájemné nebo úhradu za plnění spojená s užíváním bytu za dobu delší než 3 měsíce, může pronajímatel s přivolením soudu vypovědět nájem bytu);
* nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení);
* bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (platí se nájemné i poplatek z prodlení). Výše poplatku z prodlení činí ve smyslu nařízení vlády č. 142/1994 Sb. za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Poplatek z prodlení vylučuje nárok na úroky z prodlení. Věřitel je oprávněn požadovat buďto úroky z prodlení anebo poplatek z prodlení, a to pouze v uvedených případech, které výslovně stanoví občanský zákoník (viz jeho § 517 odst. 2, § 697, § 723 odst. 1 a 2). V ostatních případech prodlení se uplatňují úroky z prodlení.
BEZ VLIVU NA SOUDNÍ POPLATEK
Úroky z prodlení a poplatek z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Je-li dlužná částka vymáhána soudně, nevyměřuje se z jejího příslušenství soudní poplatek. Soudní poplatek se z příslušenství vyměřuje jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení; tedy např. pokud by dlužník uhradil dluh, ale nikoliv jeho požadované příslušenství, které by věřitel následně vymáhal soudní cestou. Právo na úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení vzniká věřiteli přímo ze zákona. Smlouva tedy nemusí obsahovat ujednání o povinnosti platit úrok z prodlení nebo poplatek z prodlení pro případ prodlení věřitele s plněním peněžitého dluhu.
Vývoj výše úroků z prodlení
Období od-do Výše diskontní Roční výše úroku
sazby ČNB (v %) z prodlení (v %)
1. 1. 1965-14. 7. 1994 - 1) 3,00 2)
15. 7. 1994-23. 10. 1994 8,00 16,00
24. 10. 1994-25. 6. 1995 8,50 17,00
26. 6. 1995-20. 6. 1996 9,50 19,00
21. 6. 1996-26. 5. 1997 10,50 21,00
27. 5. 1997-13. 8. 1998 13,00 26,00
14. 8. 1998-26. 10. 1998 11,50 23,00
27. 10. 1998-22. 12. 1998 10,00 20,00
23. 12. 1998-11. 3. 1999 7,50 15,00
12. 3. 1999-2. 9. 1999 6,00 12,00
3. 9. 1999-26. 10. 1999 5,50 11,00
27. 10. 1999-22. 2. 2001 15,00 10,00
23. 2. 2001-26. 7. 2001 4,00 8,00
27. 7. 2001-29. 11. 2001 4,25 8,50
30. 11. 2001-21. 1. 2002 3,75 7,50
22. 1. 2002-31. 1. 2002 3,50 7,00
1. 2. 2002-25. 4. 2002 3,25 6,50
26. 4. 2002-25. 7. 2002 2,75 5,50
26. 7. 2002-31. 10. 2002 2,00 4,00
1. 11. 2002-30. 1. 2003 1,75 3,50
31. 1. 2003-25. 6. 2003 1,50 3,00
26. 6. 2003-31. 7. 2003 1,25 2,50
od 1. 8. 2003 1,00 2,00
Poznámka: 1) Výše úroků z prodlení nebyla odvozována od diskontní sazby., 2) Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před nabytím účinnosti nařízení č. 142/1994 Sb., řídí se výše úroků z prodlení (a taktéž výše poplatku z prodlení) ode dne účinnosti tohoto nařízení (tj. 15. července 1994) tímto nařízením.
Pramen: autor
